Evropská unie by měla podle některých názorů více finančně podporovat náklady na výzkum ve velkých mezinárodních centrech. Zapojení do špičkového výzkumu totiž nezávisí jenom na schopnostech vědců, ale i na finanční situaci konkrétní země. Situace se dotýká i Česka.

Třetím rokem pokračuje hodnocení výzkumných organizací dle Metodiky 2017+. Některé komentáře předsedů Odborných panelů k hodnocení vybraných výsledků v Modulu 1 jsou poměrně kritické. Dokáží čeští výzkumníci a výzkumné organizace odlišit výzkum od dalších činností a snaží se o to vůbec? A jak je obtížné prokázat společenskou relevanci výzkumu ve společenských vědách?

V Norsku vyroste v nejbližších letech nová továrna na výrobu baterií o celkovém výkonu 32 GWh. Její součástí má být i první prototypová výrobní linka na lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Tyto baterie jsou ekologickou variantu k současným Li-ion akumulátorům a mohou znamenat významný posun v oblasti elektromobility.

Společnost Dracen Pharmaceuticals, Inc. oznámila, že zahájila klinické testování látky DRP-104 pro léčbu rakoviny vyvinuté v týmu Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru (USA). Látku obdrželi první pacienti, první fáze testování potrvá zhruba 3 roky.

Jihoafrická republika je vědeckým lídrem v regionu. Svobodu akademického bádání zde zaručuje ústava z roku 1996. V praxi však vyvstávají pochyby o tom, zda jsou jihoafričtí akademici a vědci natolik svobodní, jak ústava hlásá. Během letošního května a června totiž došlo na tamní akademické půdě ke dvěma zdánlivě nesouvisejícím případům, kdy byly dvě uznávané vědkyně za své názory kritizovány úřady.

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Ve středu 7. října 2020 byla před polednem v přímém přenosu vyhlášena Nobelova cena za chemii. Ocenění získaly Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna za vyvinutí metody CRISPR/Cas9 – molekulární genetických nůžek pro úpravu genomu.

Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii či pandemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit jeho vznik z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

Již 3. listopadu 2020 se rozhodne, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí demokrat Joe Biden nebo opět republikán Donald Trump. Nejdéle vycházející americký populárně vědecký časopis Scientific American, poprvé za svou 175letou historii, vyjádřil podporu jednomu z prezidentských kandidátů.

Co trápí českou vědu? S Liborem Grubhofferem, ředitelem Biologického centra AV ČR, jsme hovořili o dopadech koronavirové pandemie na vědeckou práci, vysokých školách i o evropském rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.