Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma.

V téměř každém větším městě u nás najdeme botanickou zahradu nebo arboretum. Jenom Unie botanických zahrad jako své členy eviduje 40 subjektů, mezi nimiž jsou jak městské, tak soukromé zahrady. Speciální kategorii mezi nimi tvoří univerzitní botanické zahrady, kterých je u nás celkem devět. Čím jsou specifické? 

Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní na antibiotika.

Ondřej Cejpek vymyslel způsob, jak zachytávat ve velkých provozech, jako jsou cementárny či ocelárny, oxid uhličitý a transformovat ho třeba na hnojiva či zelená paliva. Za svůj výzkum získal ocenění Francouzského velvyslanectví v Praze.

Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity učinili na buněčné úrovni významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům a jejich výzkum má dopad na i na boj proti rakovině. Navrhli speciální peptidy schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru, které umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti.

Nejde vygumovat, rozpustit ani vymazat. Není rozpoznatelná běžným pohledem a neodhalí ji ani UV paprsek. Neviditelná značka obsahuje směs kovových oxidů, které vytváří číselný kód, a rozklíčovat ji zvládne pouze rentgenový fluorescenční spektrometr. Značka odolá času, teplu, světlu, mechanickému setření i restaurátorskému zásahu.

Covid v podstatě skončil, takže už vymizel z hledáčku médií a politiků. Vrací se ale téma migrace. Není se co divit, vždyť počet mezinárodních migrantů ve světě vzrostl podle posledních globálních odhadů z přibližně 84 milionů v roce 1970 na 281 milionů v roce 2020. Zatímco před půlstoletím šlo o 2,3 %, tak nyní jde o 3,6 % světové populace, upozorňuje Mariola Pytliková z Národního institutu SYRI, která se tématem migrace z ekonomického pohledu zabývá.

Když se utvářela molekulární podstata života, nechybělo málo a mohlo dojít k fatálnímu pomatení jazyků jeho základních tvůrců. V takovém případě by žádný život možná ani nevznikl, tedy určitě ne ve formě, jakou známe dnes. Molekulární řečí buněk se po mnoho let zabývají čeští molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Leoše Valáška.

Světelné znečištění je jedním z hlavních environmentálních problémů rozvinutých zemí a negativně působí na lidské zdraví i celé ekosystémy. Kvůli neustálému rozvoji sídel patří mezi faktory nejvíce ohrožující biodiverzitu hmyzu a jiných skupin živočichů. Naštěstí dnes kromě klasických sodíkových výbojek existuje celá řada alternativních druhů svítidel. Jejich vliv na noční živočichy však zatím nebyl řádně prostudován.

Vyšel prestižní žebříček Academic Ranking of World Universities (ARWU), známý též jako Šanghajský žebříček. I letos se do první tisícovky dostalo jen šest tuzemských vysokých škol. První dvacítce tradičně dominují americké univerzity, na počet umístěných institucí v první tisícovce vede Čína.