Žebříček QS World University Rankings by subject: V čem jsou naše univerzity dobré?

Žebříček QS World University Rankings by Subject v současné době nabízí jedno z nejrozsáhlejších mezinárodních srovnání úrovně oborů na jednotlivých vysokých školách, v pěti širších oborových skupinách hodnotí 55 oborů. Oborovými skupinami jsou: umění a humanitní vědy; inženýrství a technologie; vědy o živé přírodě a lékařské vědy; vědy o neživé přírodě; společenské vědy a management. V každé z těchto pěti oblastí je ve výsledcích uvedeno 550–555 škol. 

Kritérii, na jejichž základě je činnost škol posuzována a která jsou v různých oborech uplatňována s rozdílnou váhou, jsou: akademická reputace, reputace mezi zaměstnavateli, průměrný počet citací na jednu publikaci, H-index a mezinárodní spolupráce ve výzkumu. Více je vidět na přiložených obrázcích. 

V čem jsou naše univerzity dobré 

Podívali jsme se, v jakých širších oblastech se naše univerzity a Akademie věd umístily mezi nejlepšími univerzitami na světě (Akademie je v žebříčku taktéž hodnocena, ač nejde o univerzitu, proto uvádíme i její výsledky). Bohužel ani v jedné z oblastí se naše univerzity nedostaly mezi 100 nejlepších univerzit světa, ale v jedné oblasti se první stovce blížíme. Pravděpodobně to mnohé překvapí, ale je to oblast umění a humanitních věd, která je v Česku na základě bibliometrických kritérií označována za méně kvalitní.

Pokud bychom se podívali až na úroveň jednotlivých oborů, tak v první stovce jsme skončili například v oboru zemědělství a lesnictví, kde Česká zemědělská univerzita v Praze skončila 66. ve velké konkurenci 447 škol.

Umění a humanitní vědy 

V oblasti umění a humanitních věd nám první stovka poměrně těsně unikla. Nejblíže jí byla Univerzita Karlova, která se umístila 129. Dále za ní byla Masarykova univerzita 322., Akademie věd 451.–500. a Univerzita Palackého v Olomouci 501.–550. Univerzita Karlova předstihla Masarykovu univerzitu hlavně v pověsti u akademiků a zaměstnavatelů, ale i v mezinárodní výzkumné síti pracoviště (více o kritériích níže, pozn. red.). V čem naopak Masarykova univerzita předběhla Univerzitu Karlovu, tak to je průměrný počet citací na jeden článek.   

Co se týče umístění v jednotlivých oborech, tak nejlepšího absolutního pořadí dosáhla Univerzita Karlova v oboru informační věda a knihovnictví, kde patří mezi sto nejlepších škol. V tomto oboru je však menší konkurence než například v medicíně, matematice či anglickém jazyku a literatuře. V tomto oboru bylo hodnoceno 101 škol, zatímco třeba v matematice 600 škol, v medicíně 850 škol a v anglickém jazyce a literatuře 351 škol. 

Inženýrství a technologie

V inženýrství a technologiích se z českých škol nejlépe umístilo České vysoké učení technické, které obsadilo 189. pozici. Vysoké učení technické v Brně pak skončilo 282. V této oblasti byla hodnocena ještě Univerzita Karlova, která obsadila 451.–500. pozici a Akademie věd, která skončila 501.–550. Univerzita Karlova má v oblasti inženýrství a technologií kvalitní především obor „počítačové vědy a informační systémy“, kde skončila 251.–300., předstihlo ji pouze České vysoké učení technické na 201.–250. pozici. Naopak třeba v elektrickém či strojním inženýrství nejlépe skončilo Vysoké učení technické v Brně. 

Vědy o živé přírodě a lékařské vědy

Ve vědách o živé přírodě a lékařských vědách se nejlépe umístila Univerzita Karlova, která skončila na 201. místě. Akademie věd skončila na 339. místě, Masarykova univerzita na 371. místě, Česká zemědělská univerzita na 401.– 450. místě a Univerzita Palackého v Olomouci na 451.–500. místě.

Jak jsme již zmínili výše, nejlépe jsme se v jednotlivých oborech, které patří do této oborové skupiny, umístili v oboru zemědělství a lesnictví, kde Česká zemědělská univerzita v Praze skončila 66. v konkurenci 447 škol. Mendelova univerzita v Brně pak v tomto oboru skončila 151.–200. 

V biologii se nejlépe umístila Univerzita Karlova, která skončila na 201.–250. místě. V medicíně, kde byla konkurence 850 škol, se také nejlépe umístila Univerzita Karlova, která skončila na 185. místě. Ostatní školy se umístily až na 500. či horším místě. 

Vědy o neživé přírodě 

Ve vědách o neživé přírodě se z českých vysokých škol nejlépe umístila Univerzita Karlova na 198. pozici. Akademie věd je na 290. pozici, ČVUT 335., VUT a Masarykova univerzita jsou shodně na 401.–450. pozici a Univerzita Palackého v Olomouci na 451.–500. pozici. 

V rámci jednotlivých oborů v této oblasti jsme na tom dobře v matematice, kde se Univerzita Karlova umístila na 151. – 200. pozici. 

Společenské vědy a management 

Ve společenských vědách a managementu se nejlépe umístila Univerzita Karlova na 326. místě, za ní pak Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) na 451.–500. místě a Masarykova univerzita na 501.–550. místě. V ekonomii a ekonometrii byla nejlepší Univerzita Karlova na 185. místě, za ní VŠE na 351.–400. místě. V politologii byla Univerzita Karlova dokonce na 101.–150. místě. 

Univerzita Karlova je ve většině hodnocených oborů nejlepší 

V oborech anglický jazyk a literatura, archeologie, ekonomie a ekonometrie, filozofie, geografie, historie, lékařské vědy, lingvistika, matematika, moderní jazyky, politika a mezinárodní studia a sociologie patří Univerzita Karlova mezi dvě stě nejlepších pracovišť. 

V 22 z 28 oborů, v nichž je Univerzita Karlova klasifikována, je nejlépe hodnocenou domácí školou v oblasti chemie s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Akademií věd ČR. 

V rámci hodnocení širších oborových skupin se Univerzitě Karlově dařilo zejména v humanitních a uměnovědných oborech (129. místo), přírodních vědách (198. místo) a vědách o živé přírodě a lékařských vědách (201. místo). V čem se jí naopak tolik nedaří, je oblast inženýrství a technologií, kde ji pochopitelně předhonily dvě české technické školy: ČVUT a VUT. 

V oblasti společenských věd a managementu sice byla Univerzita Karlova také nejlepší, ale zároveň v této oblasti se české školy neumístily příliš vysoko, UK byla až 326. 

„Výsledky tohoto žebříčku jsou dobrou zprávou o kvalitní práci na našich fakultách a ústavech. V řadě kritérií máme ale ještě rezervy a do budoucna nás čeká ještě mnoho práce,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.

Celosvětové výsledky 

První příčky ve většině oborových skupin čtenáře nepřekvapí, obsazují je celosvětově známé univerzity. 

V oblasti humanitních věd a umění je to Harvard, za ním Oxford a Cambridge. 

V oblasti inženýrství a technologií je to Massachusetts Institute of Technology (MIT), Oxford a Stanford University. 

V oblasti věd o živé přírodě a lékařských vědách je to Harvard, Oxford a John Hopkins University. 

V oblasti věd o neživé přírodě je to Harvard, MIT a Oxford. 

V oblasti sociálních věd a managementu je to Harvard, Oxford a Stanford. 

Bude zajímavé v následujících letech sledovat, jak s pořadím může zamávat případné zhoršení reputace amerických univerzit v důsledku opatření administrativy Donalda Trumpa, který v tuto chvíli některým univerzitách zastavil grantové financování, což by mohlo vést k odchodu kvalitních týmů a nepřijímání nových lidí (k tomuto tématu přinášíme podrobný rozhovor s historikem Igorem Lukešem, pozn. red.). Jak níže popisujeme, reputace totiž hraje v žebříčku velkou roli. 

Vysoké školy ve východoasijských zemích, jako jsou Jižní Korea, pevninská Čína a Hongkong (SAR), zaznamenaly významné zlepšení. Zároveň došlo k nárůstu počtu zařazených institucí také v západní Asii a arabském regionu.

Co a jak se hodnotí?

Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. Prvním z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 151 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.

Dalším indikátorem je pověst u zaměstnavatelů. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 100 000 zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé jsou dotazováni, z kterých institucí a oborů rádi nabírají absolventy.

Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku, data jsou brána z databáze Elsevier Scopus. Instituce musí mít v oboru určitý minimální podíl publikací, aby se odfiltrovaly anomálie, vyplývající z malého počtu velmi citovaných článků. Hodnoceno bylo 16,4 milionu publikací. 

Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index pracovníků.

Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.

Co musí instituce splňovat, aby byla hodnocena v žebříčku: 

Úzké oborové žebříčky

• Nabízet plnohodnotné studijní programy na bakalářské nebo magisterské úrovni v daném oboru
• Mít alespoň tři ukončené absolventské ročníky v daném oboru
• Splnit minimální požadavek na počet odborných publikací pro daný obor
• Splnit minimální požadavek na reputaci (součet skóre akademické reputace a reputace mezi zaměstnavateli je alespoň 5 nebo vyšší)

Žebříčky širších oborových skupin

• Nabízet plnohodnotné studijní programy na bakalářské nebo magisterské úrovni v dané širší oborové skpuině
• Nabízet plnohodnotné studijní programy alespoň ve dvou oborech v rámci dané oborové skupiny
• Mít alespoň tři ukončené absolventské ročníky v každém z těchto oborů

K čemu žebříček slouží a jeho slabá místa 

Sama společnost Quacquarelli Symonds, která žebříčky QS vydává (nejen tento oborový, ale i celkový a různé regionální žebříčky) na svém webu uvádí, že žebříčky jsou navrženy tak, aby byly použity jako výchozí informace, když se někdo začne dívat na univerzity. Jsou totiž snadným způsobem, jak porovnat instituce. 

Dobré umístění v žebříčcích tak může hrát roli hlavně u potenciálních zájemců o studium. Samozřejmě každý žebříček může být i svým způsobem zavádějící, protože používá určitou metodiku, která nikdy nemůže postihnout všechny aspekty, což ovšem platí pro všechny způsoby hodnocení. 

Celosvětové žebříčky mohou být zavádějící v tom, že velkou váhu dávají kritériím typu pověst-renomé. To tak trochu v uvozovkách „betonuje“ pozice v žebříčku, neboť známé univerzity s dobrým jménem těží ze svého renomé a tím se umisťují znovu a znovu vysoko, neboť vysoké umístění opět utvrzuje dobrou pověst. Naopak málo známé univerzity někdy nejsou schopny překročit svůj stín. Posun v žebříčcích však není nemožný, což dokazuje stoupající umístění asijských univerzit.