Katedra romanistiky Filozofické fakulty UPOL získala ve spolupráci s devíti zahraničními univerzitami ze sedmi zemí světa prestižní grant Marie Skłodowska-Curie (v subprogramu Research and Innovation Staff Exchange) z rámového programu Horizon 2020. Na poli vědy jde o jednu z nejvyšších met, o kterou se může evropský badatel ucházet.

Čtyři z pěti začínajících výzkumníků v Austrálii zvažují zanechání svého zaměstnání a ukončení vědecké kariéry. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 658 postdoktorandů a juniorských výzkumníků. Většina dotázaných má svou práci ráda, vadí jim ale chování některých kolegů a schází jim podpora instituce.

S bývalou předsedkyní Technologické agentury ČR, ředitelkou Středočeského inovačního centra a ministryní životního prostředí Rut Bízkovou o směřování a výzvách české vědy, a o nápadech a zkušenostech, které by mohly být přínosem pro její působení ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž členkou se stala letos v lednu.

Na začátku února byly vyhlášeny výsledky výzvy pro podávání žádostí o individuální vědecko-výzkumné pobyty v programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Z bezmála deseti tisíc žádostí jich bude financováno přes 15 %. České instituce uspěly pouze s deseti projekty.

V souvislosti s šířením epidemie koronaviru na území České republiky upozorňuje vědecká veřejnost, že vyhlášením nouzového stavu je narušena příprava návrhů projektů v aktuálně vyhlášených soutěžích. Předsednictvo GA ČR v reakci na mimořádnou situaci rozhodlo o zrušení veřejných soutěží a jejich opětovném vyhlášení s termínem do 4. 5. 2020.

Plagiátorství je stinnou stránkou současné vědy. Detekci tohoto nežádoucího chování dnes usnadňují nejrůznější moderní technologie. Na to, do jaké míry jsou tyto systémy účinné a prakticky použitelné, se zaměřili vědci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Měnící se trh práce ovlivňuje také podobu zaměstnání v oblasti výzkumu a vývoje. Tradiční kariérní dráhy vědců ve velkých výzkumných institucích v některých případech přestávají fungovat. Výzkumníci a badatelé proto hledají nové cesty a způsoby, jak své znalosti uplatnit.

Představitelé čtyř českých výzkumných ústavů navrhli vládě zapojení svých institucí do testování na koronavirus. Znalosti vědců z oblasti biologie, biochemie a medicíny a přístrojové vybavení ústavů by mohlo významně navýšit exitující testovací kapacity zdravotnického systému.

Uzavřenost podnětům odjinud a zaměstnávání vlastních absolventů je pro školy hrozbou. Anglista a pedagog František Tůma z Masarykovy univerzity si to uvědomil už loni a napsal o tom společně s Petrem Knechtem studii nazvanou „Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost?“ 

Může se zdát, že svět kvůli pandemii koronaviru výrazně přibrzdil své hektické tempo. Díky moderním technologiím se ale část ekonomiky přesunula do virtuální oblasti a funguje dál. A s ní i portál Vědavýzkum.cz.