Cena inteligence směřuje k nule, přinejmenším té průměrné, ať už je strojová nebo lidská. To bylo ještě před pár lety nemyslitelné. Fakt, že například programátor je králem pracovního trhu, už za pár měsíců platit nemusí, říká o rozvoji umělé inteligence expert Národního institutu SYRI Jakub Sedláček. AI může člověka přiblížit k superschopnostem, ve všem jej ale zatím nenahradí. Nejvíce ohrožené jsou aktuálně profese, které jenom sedí u počítače.
Umělá inteligence se v posledních měsících opět výrazně posunula. „CEO společnosti Anthropic, Dario Amodei, se nedávno nechal slyšet, že za 3 až 6 měsíců zastane AI 90 % programátorské práce a do roka všechnu. To je zatraceně odvážná a dost marketingová prognóza, která se v praxi rozhodně nesplní, ale nutí nás to k zamyšlení, co už mají tyhle společnosti zase k dispozici za zavřenými dveřmi. Že automatizace nahrazuje manuální práci v továrnách, jsme zvyklí stovky let, ale že nejsou nutně v bezpečí ani duševně pracující, je velmi nová situace“ říká Jakub Sedláček, který kromě SYRI působí na Univerzitě Karlově.
Například ve vědě může umělá inteligence propojovat výzkumy z různých oblastí, protože jedním z problémů současného stavu vědeckého poznání je skutečnost, že je věda fragmentarizovaná. Toto může umělá inteligence změnit.
„AI sice nedisponuje všestranně nadlidskou inteligencí, ale rozhodně je to tvor nadlidsky renesanční, jehož rozhled do nějaké míry pokrývá všechno, co se v textové podobě na internetu dalo v době tréninku najít. Kreativita není jen o vytváření nových věcí na zelené louce, ale i o propojování existujících kusů vědění tak, jak to ještě nikoho nenapadlo. Tam vidím nesmírný potenciál,“ vysvětluje Sedláček.
Lidé se musí AI naučit správně používat a ti co říkají, že je hloupá, ji podle Sedláčka většinou jen používat neumí, nebo umět nechtějí. Hodně se mluví o halucinacích AI, tedy situaci, kdy si umělá inteligence vymýšlí. „Systém halucinuje z podstaty. Snaží se domyslet, co by v textu mělo následovat. Víme, že lidský mozek takto nepostupuje, ale podobně jako u něj nerozumíme stoprocentně ani tomu, co se děje uvnitř AI a jak ty reprezentace reality přesně fungují a nakolik jsou blízké tomu, co bychom nazývali lidskou inteligencí,“ říká Sedláček.
Mezi AI a lidmi jsou stále velké rozdíly. Člověk je například schopný velmi rychle a jednoduše generalizovat. AI potřebuje oproti tomu mnohem více příkladů. Symbolické reprezentace světa má přinejmenším podstatně limitovanější, než jsou u člověka. „Zároveň se ale spekuluje, že nějaké tam být musí, protože AI je někdy schopná řešit situace, kde bychom to bez jisté úrovně porozumění světu nečekali,“ uvádí Sedláček s tím, že se na její výtvory nemůžeme spoléhat absolutně. Pokud se ptáme na tisíckrát na internetových fórech vyřešené problémy, funguje spolehlivě. U otázek vázaných na konkrétní informace, které v rámci tréningu jazykový model nemusel mít k dispozici v dostatečné míře, je lepší data AI dodat a zakotvit odpověď v relevantních zdrojích.
AI je potřeba vnímat jako pomocníka, který nevyřeší všechno. Vědcům pomáhá, mj. s rešeršemi. „Pokud si rešeršní práci pomocí AI třeba o polovinu ulehčím, mám možnost se o polovinu víc věnovat například empirickému výzkumu. Z toho můžeme čerpat například u bakalářských prací. Pokud jsme doposud očekávali spíše symbolické provedení výzkumu s pár respondenty z řad spolužáků, je představitelné teď nároky na sběr dat a jejich zpracování podstatně zvýšit. U diplomových prací si dovedu hypoteticky představit ještě vyšší cíle: napsat a skutečně publikovat akademický článek, kde by se student musel vypořádat s nároky konkrétního časopisu a recenzním řízením a výsledky výzkumu, by pak mohly reálně obohatit vědecké poznání v oboru,“ dodává Sedláček.
Akademie věd zavádí nový program AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost
Posílit výzkum umělé inteligence se rozhodla i Akademie věd, která ustanovila v rámci své strategie pro 21. století (Strategie AV21) nový program s názvem AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Do něj bude zapojena polovina ústavů AV ČR, tedy 27 z 54, koordinovat ho bude Ústav informatiky AV ČR.
Ve čtvrtek 13. 3. proběhlo na půdě Fyzikálního ústavu AV ČR oficiální zahájení. Součástí akce byla i panelová diskuse na téma veřejné podpory VaVaI v oblasti AI v kontextu Národní strategie AI. V panelu vystoupili Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, Jan Kavalírek, náměstek ministra průmyslu a obchodu, a Tomáš Lapáček, ředitel Pražského inovačního institutu. Řečníci se shodli, že podpora výzkumu, vývoje a inovací v AI je v současné době nedostatečná a je třeba ji navýšit. Shoda panovala i na nutnosti zaměření na určité AI specializace, byť jejich selekce bude náročná a možná i bolestivá. Dle rečníků je však známo, v jakých oblastech umělé inteligence náš výzkumný systém vyniká a měl by se dále podpořit.
Současně je také evidentní, že nestačí již klasické nástroje na podporu VaVaI, ale i zde je potřeba inovovat a nabízet nové možnosti. Předseda TA ČR uvedl příležitost financování z dílčího cíle 5 SIGMA, ze kterého je plánována veřejná soutěž na dlouhodobý projekt v oblasti AI, zastřešující různé aktéry, s ambicí přinášet inovativní řešení. Zmínil také záměr financování tzv. „průmyslových židlí", v rámci kterých se nabízí i financování AI chairs. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek vyzdvihl AI Factories, které jsou připravovány na evropské úrovni a do kterých se zapojí i některé české infrastruktury. Uvedl i záměr ministerstva průmyslu představit v brzké době akční plán Národní strategie AI, kde budou vytyčeny priority a více konkretizovány budoucí kroky. Ředitel Pražského inovačního institutu Tomáš Lapáček kladl velký důraz na nutnost vzdělávání v oblasti AI, podpory startupů a internacionalizaci.
Na konferenci byla představena koncepce celého programu AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost. Blíže byly představeny i vybrané aktivity, např. výzkum držitele ERC grantu Tomáše Pluskala (ÚOCHB) zaměřený na využití AI pro porozumění funkcí enzymů či využití AI v rámci Astronomického ústavu AV ČR, které představil Václav Pavlík.
Zdroj: SYRI, Akademie věd
- Autor článku: ne
- Zdroj: SYRI, Akademie věd
