hlavní partner portálu
Evropa zažila úplné zatmění Slunce. Expedice matematiků z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně má tu nejnáročnější část za sebou. Jak se dařilo týmu ve Španělsku? A jak si počasí pohrálo s výzkumníky na Islandu? Účastnice expedice Jana Hoderová ve svém posledním díle zápisků z letošní výpravy za úplným zatměním Slunce shrnuje dění dne, kdy se Slunce ukrylo za Měsíc.
Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS Nano.
Do úplného zatmění Slunce nad Evropou zbývají poslední hodiny. Tým brněnských matematiků z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně finišuje s přípravami. Přečtěte si další díl poutavého vyprávění matematičky a proděkanky zmíněné fakulty Jany Hoderové. Na pozorovacím místě ve vesničce Flateyri na Islandu zůstává Jana Hoderová už jen s Pavlem Mikuláčkem a Jindřichem Novým. Skupina, kterou vede Pavel Štarha, se v pondělí vydala na jiné místo.
Expedice vědců a studentů z Vysokého učení technického dorazila na deštivý Island, kde je čeká lov na neopakovatelné zatmění Slunce. Místo odpočinku po cestě na ně však čekalo drama se ztracenou technikou, improvizované opravy i proměna rodinného domku v astronomickou observatoř. Svou reportáží přibližuje atmosféru i strasti expedice Jana Hoderová.
Mezinárodní tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinul výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Namísto zdlouhavého hledání látek v přírodě nyní pomocí molekulárních simulací předpovídají jejich vlastnosti a navrhují nové molekuly s požadovaným účinkem. Vybrané peptidy eliminovaly i bakterie odolné vůči běžným antibiotikům a uspěly v preklinických testech na myších.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.
Jak poznat, že je most poškozený dřív, než bude pozdě? Na výzkum těchto „skrytých stop“ se zaměřuje doktorandka Kristína Bezručová z Ústavu betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Výsledky její práce pomáhají sledovat stav lávek pro pěší v celém Česku. Letos se jí navíc podařilo navázat spolupráci s dánskou společností SVIBS, jedním ze světových lídrů v oblasti monitorování konstrukcí.
Umělá inteligence dnes spotřebovává obrovské množství energie. Jednou z cest k úspornějším výpočtům mohou být spinové vlny – magnetické jevy, které vědci zkoumají jako základ nové generace čipů i kvantových technologií. Doktorand CEITEC Vysokého učetní technického v Brně Jan Klíma hledá způsoby, jak jejich chování lépe pochopit a využít. Za svůj výzkum získal prestižní ocenění MŠMT pro vynikající absolventy a také podporu Brno Ph.D. Talent.
Mezinárodní tým vědců popsal dosud přehlížený mechanismus, který pomáhá buňkám korigovat hladinu důležitých bílkovin. Studie publikovaná v časopise Nucleic Acids Research ukazuje, že krátké regulační „start–stop“ prvky fungují jako mimořádně účinné brzdy proteinové syntézy. Ve srovnání s dosud známými regulačními sekvencemi se ukázalo, že dokážou tlumit tvorbu proteinů ještě účinněji. Současně umožňují udržovat v buňce nízkou, ale stabilní hladinu důležitých proteinů i během stresu.
Umělá inteligence dnes dokáže odhadnout, které vědecké publikace budou mít úspěch a které ne. Nový výzkum jde ještě dál: snaží se ukázat, která slova v abstraktu k tomuto odhadu nejvíc přispívají a také vysvětluje jeho příčiny. Díky tomu mohou autoři vědeckých studií i hodnotitelé lépe porozumět faktorům, které rozhodují o vlivu textu.
