hlavní partner portálu
Největší radost ze své práce má Václav Klika tehdy, když najde chybu. Ne, není to reakce škodolibého učitele. Řeč je o chybě v matematickém modelu, který popisuje nějakou část reality. Chyba totiž odhaluje, že teorie, z níž model vychází, není správná, a je nutné vytvořit lepší.
Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně uspěli v silné mezinárodní konkurenci a získali grant Human Frontier Science Program, který podporuje průlomový základní výzkum. Brněnský tým vedený Ericem Danielem Glowackým přinese do mezinárodního projektu technologii, která umožňuje přesně řídit množství kyslíku v tkáních. Právě změny okysličení totiž mohou zásadně ovlivňovat, jak se buňky v raném embryonálním vývoji specializují.
Evropská komise představila OceanEye, novou iniciativu, jejímž cílem je do roku 2035 učinit z EU světového lídra v oblasti pozorování oceánů. Cílem plánu je, aby Evropa poskytovala 35 % světové kapacity pro pozorování oceánů a ovládla 35 % trhu s technologiemi pro pozorování oceánů.
Nejvíce potravin vyhazujeme doma. Často proto, že se dřív, než je stihneme spotřebovat, zhorší jejich kvalita. V českých domácnostech tak každoročně končí v odpadu stovky tisíc tun potravin. Právě způsoby, jak jejich životnost prodloužit, zkoumají vědci z České zemědělské univerzity v Praze.
Vysoké teploty představují pro rostliny problém nejen během růstu, ale i při rozmnožování. Teplotní stres může narušit tvorbu zárodečných buněk a vést k chybám při předávání genetické informace další generaci. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní ve dvou navazujících studiích popsali dosud neznámý mechanismus, který je pro rozmnožování rostlin zásadní a zároveň dokáže reagovat na změny prostředí. Klíčovou roli v něm hrají buněčné struktury nazývané meiotická tělíska neboli M-bodies.
Vědci z VŠCHT Praha přispěli k rozsáhlé studii, která ukázala, že i malá změna v transferové RNA může zásadně ovlivnit, jak buňka čte svou genetickou informaci. Počítačové simulace vysvětlily, proč některé tRNA dokážou ignorovat signál, který za běžných okolností znamená konec syntézy bílkovin. Takové tRNA byly známé u vyšších organismů. Studie však zmapovala, jak běžné jsou tyhle zvláštní tRNA v bakteriích.
Evropská komise zaměstnává více než 30 tisíc lidí z celé Evropské unie, dlouhodobě ale čelí problému nerovnoměrného zastoupení občanů jednotlivých členských států. Tento problém zároveň otevírá širší dilema: jak skloubit princip výběru kandidátů čistě podle kvality s požadavkem, aby evropská administrativa reprezentovala všechny členské země.
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Univerzity v Curychu a Univerzity v Bernu odhalili nový mechanismus vysvětlující, proč rakovinné buňky hromadí poškození DNA a proč jsou jejich chromozomy tak často nestabilní. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications, ukazuje, že zásadní roli mohou hrát zdánlivě běžné problémy vznikající při kopírování DNA, které se v průběhu času nenápadně kumulují a narušují stabilitu genomu.
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
Co se stane s důvěrou a spoluprací, když obě strany nemohou získat stejně? Tato otázka je ústředním bodem nového experimentu Alessandra Stringhiho, výzkumníka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, publikovaného v časopise Games and Economic Behavior.
