Věda

Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým výsledkem bylo, že jedinci z Leobersdorfu byli většinou východoasijského původu, zatímco pohřbení v Mödlingu měli většinou evropské předky. Jak vědci uvádějí v prestižním časopise Nature, obě komunity žily vedle sebe po dobu nejméně šesti generací.

Základní údaje

Masarykova univerzita v Brně

Věda

21.1.2025

• Masarykova univerzita
• archeologie

Odborníci z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se dlouhodobě věnují výzkumu soudnictví, mimo jiné i jeho neformálním stránkám.

Základní údaje

Masarykova univerzita

Věda

19.1.2025

• právo
• Masarykova univerzita

Bájná Trója, antický Pergamon v Malé Asii anebo ostrov Samothráké. Tam všude pracoval Peter Pavúk, jenž v letech 2013 až 2022 řídil Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK v Praze. Nyní svůj odborný zájem směřuje s kolegy na ostrov jiný: na málo probádaný Skopelos s jeho částí Stafylos v severním Egejském moři.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

18.1.2025

• FF UK
• archeologie

Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

18.1.2025

• astronomie
• AV ČR

Rostoucí vliv umělé inteligence s sebou nese obrovské energetické nároky, které zase přinášejí rozsáhlé klimatické výzvy. Řešení se nabízí v přenosu informací pomocí krátkých spinových vln v magnetických materiálech. Doposud však bylo těžké tyto vlny měřit, šlo to jen na na velkých synchrotronech. Ondřej Wojewoda z CEITEC VUT ve své dizertační práci přináší revoluční řešení: pomocí Mieho rezonancí v dielektrických materiálech vyvinul metodu, která umožňuje efektivní měření krátkých spinových vln běžnou laboratorní technikou.

Základní údaje

CEITEC VUT

Věda

17.1.2025

• CEITEC
• Vysoké učení technické v Brně
• umělá inteligence

Výzkumný tým Gabriela Dema z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) objevil nový protein, který hraje důležitou roli při řízení výroby bílkovin v buňkách jedněch z nejodolnějších a nejstarších typů mikroorganismů na světě. Tento objev přispívá k našemu chápání toho, jak buňky šetří energii a přežívají v extrémním prostředí.

Základní údaje

CEITEC

Věda

16.1.2025

• CEITEC
• MUNI

Vědecký tým ze sdružení CESNET a Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT) vytvořil unikátní datovou sadu zachycující roční síťový provoz v národní akademické síti. Tato datová sada, využitelná pro pokročilé metody strojového učení a detekci kybernetických hrozeb, získala prestižní publikační prostor v časopise Nature Scientific Data.

Základní údaje

CESNET

Věda

16.1.2025

• CESNET

Vyvinout a zahájit pilotní integrace evropského řešení softwarově definovaných vozidel (SDV), tedy vozidel nové generace 2030+, je cílem tříletého mezinárodního projektu HAL4SDV z programu Horizon, který propojuje partnery z evropských automobilek, jejich špičkových vývojových dodavatelských společností a několika vybraných výzkumných institucí celkem z 12 zemí.

Základní údaje

VŠB - Technická univerzita Ostrava

Věda

14.1.2025

• software
• VŠB-TUO
• automobily

Nová vědecká studie výzkumníků v čele s Kamilem Jaššem z Ústavu elektrotechnologie Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT) přináší zásadní zjištění v diskuzi o environmentálním dopadu elektromobilů. Výzkum vyvrací rozšířené tvrzení, že elektromobily mají během svého životního cyklu vyšší emise než vozidla se spalovacími motory.

Základní údaje

Vysoké učení technické v Brně

Věda

13.1.2025

• FEKT VUT
• elektromobilita

Egypťané, Řekové i Římané využívali vonné masti, oleje a parfémy v rituálech, medicíně i kosmetice. Po více než 2000 letech se antické vůně pokoušejí „oživit“ vědci z mezioborového týmu kanadského badatele Seana Coughlina, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

11.1.2025

• egypt
• AV ČR