hlavní partner portálu
Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál u vzniku složitých buněk rostlin, živočichů i člověka, a zároveň může pomoci i při studiu příbuzných parazitů způsobujících například spavou nemoc.
Kde a hlavně jak se nám žije, má zásadní vliv na to, jak se chováme k ostatním a jaké společenské názory zastáváme. Na tom asi není až tak nic překvapivého. Zajímavé a mnohdy překvapivé závěry ale dostaneme v okamžiku, kdy začneme hledat souvislosti mezi určitými socio-ekonomickými parametry a konkrétními náladami ve společnosti.
Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pod vedením Masafumi Imaie úspěšně rozšifroval záhadu historických misí Voyager. Data ze sond, které v osmdesátých letech 20. století prolétaly kolem Saturnu, nedávala vědcům smysl: přístroje hlásily, že signály z blesků přicházejí z jiných míst, než by odpovídalo fyzikálním zákonům.
Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže jazyk se spoutat nedá. V minulosti se o to pokusili mnozí a neuspěli. Proč má naše mateřština tisíce a jednu podobu, jakým výzvám čelili lingvisté v dobách, kdy jí zvonila hrana, a co je úkolem současných odborníků z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR?
CEITEC Masarykovy univerzity přispívá k nastavení mezinárodního standardu pro výzkum vnitřně neuspořádaných proteinů. Ještě přibližně před dvaceti lety je vědci považovali za „experimentální problém“ nebo „artefakty“, protože byly příliš chaotické a nesplňovaly tehdejší představu o proteinech se stabilní 3D strukturou, která určovala jejich funkci. Dnes výzkum vnitřně neuspořádaných proteinů patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem molekulární biologie.
Experiment LHCb v CERNu oznámil pozorování částice Ξ⁺cc, druhého člena dvojice baryonů se dvěma charm kvarky. Nejde jen o rozšíření „zoo” částic – teprve kompletní pár dává fyzikům výrazně lepší možnost testovat, jak silná interakce váže těžké kvarky uvnitř hmoty.
V Česku žije přibližně 18 % lidí bez partnerského vztahu. Zatímco ženy zůstávají single častěji dobrovolně a jsou se svým stavem spokojenější, muži spíše nemohou partnerku najít. Ukazují to výsledky výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují Masarykova univerzita a Univerzita Karlova. Ti, kteří vztah hledají, dnes velmi často zkoušejí štěstí na internetu, více než polovina nezadaných využívá online seznamky.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za březen. Co se z něj dozvíte? Že ti nejméně informovaní o politice nejvíce věří svým názorům, USA způsobily od roku 1990 klimatické škody za 10 bilionů dolarů a že když budete o pár minut více spát, více se hýbat a sníte více zeleniny, můžete snížit riziko infarktu o desetinu.
Od začátku letošního roku běží ve Středoevropském technologickém institutu projekt vývoje elektronového mikroskopu na bázi světla LightEM. Hlavní řešitelkou je Andrea Konečná z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a CEITEC VUT, které se podařilo získat pro tento projekt podporu v rámci prestižního programu ERC CZ.
Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů. Filip Křížek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR prozradil, jak s nimi experimentuje.
