Věda

Mezinárodní tým vědců pod vedením Marka Stibala a jeho týmu kryosférické ekologie CryoEco z Přírodovědecké fakulty UK přináší v nové studii důkaz o původu metanu uvolňujícího se zpod Grónského ledovce: je jím rozklad organické hmoty nahromaděné během teplejšího období zvaného Holocénní klimatické optimum, které skončilo před zhruba čtyřmi tisíci lety. Výsledky studie tak ukazují, že Grónský ledovec je velmi citlivý i k poměrně mírným a krátkým změnám klimatu.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

9.5.2026

• Univerzita Karlova
• klimatické změny

Je tu nový přehled 10 nejsdílenějších vědeckých článků, co se objevily na sociálních sítích. Co přináší? Městští ptáci mají větší strach z žen, podporu Donalda Trumpa lze vysvětlit kognitivní disonancí a batolata se cítí lépe, když se o své odměny dělí.

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Věda

8.5.2026

• top 10

Bakterie jsou mistry v obcházení lidských snah je zastavit. Jedním z jejich triků je inaktivace antibiotika pomocí speciálních enzymů. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR popsali, jak bakterie zneškodňují antibiotikum rifampicin používané například při léčbě tuberkulózy. Enzym, který to dokáže, je složený z více částí – modulů, z nichž každá samostatně sloužila k něčemu úplně jinému – k přijímání cukrů do buňky.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

4.5.2026

• Mikrobiologický ústav
• AV ČR

Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.

Základní údaje

Univerzita Palackého v Olomouci

Věda

3.5.2026

• Univerzita Palackého v Olomouci
• zemědělství

Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

2.5.2026

• biologie
• AV ČR
• geologie

V únoru letošního roku odstartoval projekt Grantové agentury ČR, který se věnuje vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopii. Během tří let budou vědci z CEITEC Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Českým metrologickým institutem řešit zrychlení procesu měření touto technikou a zlepšení analýzy získaných dat za pomoci na míru vyvinutých algoritmů umělé inteligence. Výsledky výzkumu najdou uplatnění jak ve vědecké, tak průmyslové praxi, například při sledování živých buněk nebo výrobě čipů.

Základní údaje

CEITEC

Věda

30.4.2026

• CEITEC
• mikroskopie

Makromolekulární chemik Peter Košovan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy propojuje teoretické modely, počítačové simulace a laboratorní experimenty. Zkoumá, jak se náboj velkých molekul mění v závislosti na pH a jak tyto změny ovlivňují jejich chování.

Základní údaje

Grantová agentura ČR

Věda

29.4.2026

• GA ČR
• molekulární biologie

Tým pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zaznamenal velký úspěch. Pravděpodobnost, že česká hyperspektrální kamera zaznamená jako první na světě unikátní vědecká data a otestuje tak technologie pro vesmírné mise, byla velmi malá, cca 0,5 %. Notnou dávku štěstí tým skutečně potřeboval.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

28.4.2026

• astronomie
• AV ČR
• Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Minulý týden se Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR stal místem české premiéry mikroskopu Viventis SCAPE – zcela nové koncepce light sheet technologie, která byla představena teprve nedávno a už nyní mění způsob, jakým vědci pozorují živé systémy.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

27.4.2026

• mikroskopie
• AV ČR
• Ústav molekulární genetiky AV ČR

Leishmanióza je jedním z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i jejich přenašečům se věnuje už více než tři dekády laboratoř Petra Volfa z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

26.4.2026

• Univerzita Karlova
• parazitologie
• UK Forum