hlavní partner portálu
Lépe poznat chování chytrých materiálů pro budoucnost a přiblížit teoretický výzkum k praxi usnadní nová laboratoř 3D tomografie s atomární sondou. Nachází se v budově Ústavu termomechaniky AV ČR v pražském Ládví a sloužit bude mimo jiné členům konsorcia projektu FerrMion, které propojuje tři ústavy Akademie věd a dvě univerzitní pracoviště.
Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve svém projektu JUNIOR STAR zkoumá, jak se imunitní systém učí toleranci – tedy tomu, aby neútočil na vlastní tkáně. Matouš Vobořil se věnuje dění v brzlíku, konkrétně roli dendritických buněk, které „učí“ klíčové bílé krvinky, tzv. T-lymfocyty, jak řídit a provádět cílenou imunitní obranu. Lepší pochopení těchto mechanismů může objasnit, proč někdy tolerance selže a vznikají autoimunitní onemocnění.
Mezinárodní výzkumný tým vedený Hanou Hanzlíkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalil dosud skrytý problém uvnitř buněk, který přispívá ke vzniku skupiny vzácných genetických neurovývojových onemocnění postihujících děti. Tato studie ukazuje, že poruchy důležitého buněčného systému zpracování RNA vedou k hromadění nesprávně upravených molekul RNA uvnitř buněk. Vědkyně zároveň zjistily, že toto hromadění lze měřit a že odráží závažnost onemocnění, což by v budoucnu mohlo pomoci ke zpřesnění diagnostiky.
Na první pohled nenápadný hmyz, bez kterého by ale nefungovala většina suchozemských ekosystémů ani moderní zemědělství. Včely a další opylovači mají klíčovou roli při produkci potravin i udržování biologické rozmanitosti. I proto OSN ustanovila 20. květen Světovým dnem včel. Podívejte se na šest fascinujících faktů o jejich životě – od „včelí klimatizace“ až po přehlížené samotářské druhy, kterým pomáhají vědci z ČZU.
Nanoplasty se dnes přirozeně vyskytují prakticky všude – ve vzduchu, v prachu i v potravinách – nelze se jim zcela vyhnout. Vznikají především rozpadem větších plastových předmětů a jejich dalším opotřebením ve venkovním prostředí i v interiérech. Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci. Zjistili to badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
Nová odborná studie, na níž se podílela doktorandka Národohospodářské fakulty VŠE Berenika Tužilová, přináší důležité poznatky o tom, jak snižovat důvěru lidí v nepravdivé a manipulativní informace. Výzkum ukazuje, že nejúčinnější obranou je věcná oprava dezinformací poté, co se s nimi lidé setkají.
Mezinárodní výzkumný tým s výrazným přispěním Dominika Pinkase z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vyvinul metodu, která umožňuje určit strukturu proteinů s téměř atomárním rozlišením z jediného mikroskopického krystalu uvnitř jediné buňky.
Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Ekonomická teorie se dlouhodobě ptá, zda lze rozhodovat za druhého tak, aby to skutečně bylo v jeho vlastním zájmu. To je jádro paternalismu: za jakých podmínek lze ospravedlnit zásah do cizího rozhodování ve jménu jeho blahobytu. Paternalismus může mít různé podoby – od rodičovské péče až po zásahy státu. Z analytického hlediska však jde stále o tentýž problém.
V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale nutné hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně – chiralitu. Může totiž rozhodovat o životě a smrti. Jak světovou vědeckou obec proškolila conterganová aféra a proč je potřeba vstoupit občas i na tenký led?
