hlavní partner portálu
Vědci odhalili dosud neznámou funkci makrofágů – buněk známých především svou rolí v imunitním systému. Nová studie ukazuje, že neslouží jen jako ochránci organismu před infekcí, ale jsou nezbytné pro správný vývoj, růst a obnovu zubů.
Mezinárodní tým fyziků s teoretickou oporou skupiny Jána Minára z výzkumného ústavu NTC Západočeské univerzity v Plzni jako první experimentálně prokázal přechodný, laserem řízený topologický stav v polovodiči. Objev publikovaný v časopise Nature Physics otevírá cestu k vývoji ultrarychlé elektroniky.
Mezinárodní tým vědců v čele s českou lékařkou z Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Pavlou Tichou objevil jeden z principů, který umožňuje nádorovým buňkám unikat imunitnímu systému a vytvářet metastázy. Výsledky studie publikované v prestižním časopise Nature Communications ukazují, že klíčovou roli v tomto procesu hraje protein NCOR2. Objev přináší nové poznatky o tom, jak se rakovina šíří organismem, a otevírá nové možnosti vývoje cílené protinádorové léčby.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR s hlubokým smutkem sděluje, že ve čtvrtek 23. července 2026 tragicky zahynul náš vynikající kolega, učitel, mentor a přítel, prof. Pavel Jungwirth.
Toxické látky, které se pod zkratkou PFAS skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení.
Studie odborníků z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice ukázala, že duševní onemocnění některého z rodičů představuje významný rizikový faktor pro psychické zdraví dítěte. Přesto tyto děti zůstávají často přehlíženou skupinou. Alarmující je, že až třetina z nich již sama čelí psychiatrické diagnóze. Odborníci upozorňují, že preventivní přístup zaměřený na celou rodinu je v tomto ohledu zásadní. Mezinárodní projekt ChildTalks+ si dal za cíl situaci zlepšit.
Rozkládající se organická hmota významně ovlivňuje život v půdě, pro rostoucí kořeny však může představovat nebezpečné prostředí. Mezinárodní tým vědců vedený Yuzhou Zhangem z čínské Northwest A&F University spolu s Jiřím Frimlem, českým vědcem působícím na Institute of Science and Technology Austria, popsal nový způsob reakce rostlin. Takzvaný saprotropismus umožňuje kořenům měnit směr růstu a vyhýbat se rozkládajícím se zbytkům rostlin. Na živočišnou hmotu však stejným způsobem nereagují.
Vědci z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého vyvinuli novou metodu, která s využitím umělé inteligence dokáže z rozmazaných snímků získat detaily, jež jsou pro běžné optické přístroje prakticky neviditelné. Stejný model umělé inteligence přitom dokáže zpracovávat obrazy vzdálených hvězd i jednotlivých molekul, aniž by bylo nutné jej přizpůsobovat konkrétnímu dalekohledu nebo mikroskopu.
Měření v molekulární biofyzice pomáhají vědcům porozumět tomu, jak se biomolekuly chovají, jak se jejich vlastnosti projevují v biologických procesech a jak interagují s jinými biomolekulami nebo malými molekulami, což umožňuje například vývoj léčiv cílených na konkrétní biologické mechanismy. Výsledkem těchto experimentů jsou nejen závěry publikované ve vědeckých článcích, ale také rozsáhlé soubory surových dat, které mohou mít hodnotu i dlouho po skončení původního výzkumu.
Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice. Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.
