hlavní partner portálu
Přinášíme červnový přehled 10 nejsdílenějších vědeckých článků, které se objevily na sociálních sítích. Co zaujalo tentokrát? Velrybí hřbitov udržuje dosud neznámý ekosystém, Ozempic má souvislost s násilným chováním a globální přehled potvrzuje bezpečnost mRNA vakcín.
Tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity objasnil mechanismus infekce u bičíkatých bakteriofágů, tedy jedné ze skupin virů, které napadají bakterie. Tyto fágy cílí mimo jiné na zlatého stafylokoka, významného původce infekcí často odolného vůči antibiotikům, který patří mezi bakterie vyznačující se mimořádně silnou buněčnou stěnou.
Bez varaktorů by se neobešla většina bezdrátové elektroniky. Mezinárodní tým s českými fyziky teď pro ně vyvinul materiál, díky němuž může elektronika spotřebovat méně energie. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Electronics.
Vědci z Masarykovy univerzity ve spolupráci s dalšími odborníky sestavili unikátní soubor dat o vodním hmyzu v českých nížinných řekách za posledních 140 let. Studie ukazuje, že druhová rozmanitost začala klesat dříve, než se dosud myslelo.
V noci na 30. června odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very C. Rubin v Chile. Je to velká změna v tom, jak sbíráme poznatky o blízkém i vzdáleném okolí naší planety. Za tři noci dalekohled nasnímkuje celou jižní oblohu – a totéž bude opakovat po deset let. Díky tomu získáme astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na obloze proměňuje. To nám umožní zkoumat vesmír způsobem, který nám dosud nebyl přístupný.
Barevné víry, smyčky a proudy připomínající magnetické bouře nebo abstraktní digitální umění. Přesně tak vypadají mapy elektronových proudů v magnetickém poli, které vytvořil mezinárodní tým s účastí chemiků z CEITEC Masarykovy univerzity při výzkumu molekul obsahujících zlato, rtuť nebo vzácný prvek astat.
Vědcům se poprvé podařilo určit trojrozměrnou molekulární strukturu lidských čípkových opsinů v jejich neaktivním, takzvaném temnostním stavu. Studie, na níž se podíleli také odborníci z českého centra ELI, přináší nové poznatky o lidském vidění i možné podněty pro výzkum očních onemocnění.
Výzkumníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se podíleli na mezinárodním výzkumu mladého exoplanetárního systému TOI-201. Objev přináší nové poznatky o vzniku a vývoji planetárních soustav a výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature.
Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.
Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně.
