hlavní partner portálu
Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Krev je opravdovou mízou lidského těla. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší? Pátrání po příčinách poruch krvetvorby je často během na dlouhou trať. Jaké překážky na ní musejí vědci zdolávat? Lucie Láníková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nás nechala nahlédnout do jedné ze špičkových laboratoří, které se na výzkum krve zaměřují.
Je evropské klima skutečně proměnlivější než dříve? Na tuto otázku hledal odpověď tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením klimatologa Radana Hutha. V tříletém projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR se zaměřil na to, jak se skutečně ze dne na den mění teploty a srážky.
Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.
Česká republika a Korejská republika učinily další konkrétní krok ve vědeckotechnické spolupráci v oblasti pokročilé robotiky a výroby. V Praze bylo 21. září 2026 oficiálně otevřeno Korejsko-české centrum pokročilé robotiky při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vytvoří Centrum excelence pro katalytické biomateriály. Zaměří se na vývoj nové generace nanomateriálů, které dokážou reagovat na dění ve svém okolí a pomáhat regulovat zánět, omezovat oxidační stres nebo podporovat boj proti infekci a hojení tkání.
Trojice vědců Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova převzala v Grazu prestižní EPS Europhysics Prize 2026 za objev altermagnetismu. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se tak stali prvními Čechy, kteří tuto cenu obdrželi.
Dron nasnímá porost, data se rychle vyhodnotí a zemědělská technika může podle výsledku okamžitě a cíleně zasáhnout. Projekt AGRIP propojuje drony, multispektrální kamery, umělou inteligenci a 5G SA síť s cílem umožnit rychlejší a přesnější rozhodování v zemědělství. Na vývoji a testování technologie se podílela také Česká zemědělská univerzita v Praze.
S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.
Léčba dědičných onemocnění patří k velkým úkolům moderní medicíny a cílená oprava genů v časném stadiu vývoje, která by zabránila rozvoji onemocnění i jeho dědičnému přenosu, by v budoucnu mohla pomoci u některých z nich. Bezpečnost používaných metod ale závisí na tom, jak lidská embrya opravují poškození DNA vznikající při těchto úpravách a jaké jsou limity současných technologií. Právě na tyto otázky odpovídá studie českých autorů publikovaná v časopise Nature.
Zabíjí, ničí, ale i léčí. Včelí jed je rafinovaným koktejlem obsahujícím až stovku různých látek. Jak to, že téměř neviditelná kapička této tekutiny dokáže tak potrápit? A proč bývá útok na člověka pro včelu rozsudkem smrti?
