hlavní partner portálu
Bratři Roman a Anton Bushuievovi z týmů Tomáše Pluskala z ÚOCHB a Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) vloni zahájili spolupráci s odborníky ze 14 výzkumných institucí po celém světě na procesu systematického srovnávání a hodnocení metod umělé inteligence využívaných pro objevování molekul z dat hmotnostní spektrometrie.
Nejen suchozemské, ale zejména mořské organismy umí produkovat a vyzařovat světlo. Martin Marek získal grant EXPRO od Grantové agentury ČR na výzkum přenosu bioluminiscenční energie v mořských organismech.
Pachové signály jsou u živočichů jedním z klíčových dorozumívacích prostředků. Důležité jsou ale i u lidí. Čich nás chrání před nebezpečím – požárem, zkaženým masem nebo toxickým odpadem. Také nám ale podvědomě napovídá, který partner bude ideální pro založení rodiny.
Na nové terapie proti rakovině, smrtelným infekcím a onemocněním imunitního systému se zaměří konsorcium tří univerzit s názvem CiRT. Součástí je University of Pennsylvania, Univerzita Karlova a Západočeská univerzita v Plzni. Posunutí hranic buněčné terapie si daly za cíl na svém prvním setkání.
Vědci pod vedením Jakuba Dostálka ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu AV ČR publikovali přehledový článek o současném vývoji optických biosenzorů využívajících plazmonicky zesílenou fluorescenci (PEF). Tato technologie umožňuje extrémně citlivou detekci biomarkerů pro diagnostiku nemocí, sledování znečistění životního prostředí a analýzu jednotlivých molekul.
Česko-chilská spolupráce na výzkumu Antarktidy je významnou součástí vědeckých vztahů mezi oběma zeměmi. Chile, jako jedna z nejbližších zemí k Antarktidě, poskytuje logistickou podporu a zázemí pro české vědce, kteří provádějí výzkum v oblasti klimatu, ekologie, geologie a dalších disciplín.
Drtivou většinu normální hmoty ve vesmíru netvoří planety, hvězdy a galaxie, ale velmi řídký materiál označovaný jako galaktická atmosféra. Informace o novém aspektu mezigalaktického počasí přinesl časopis Nature. Astrofyzici z Masarykovy univerzity jsou součástí vědeckého týmu mise XRISM. Jejich příspěvek k výzkumu spočíval především v analýze obrazových dat z rentgenové družice Chandra.
V úterý 18. února 2025 proletí evropská sonda Solar Orbiter počtvrté kolem Venuše. Tento manévr zvýší sklon její dráhy vůči ekliptice na přibližně 17 stupňů a umožní dosažení jednoho z hlavních vědeckých cílů – lepšího pozorování slunečních pólů. Od startu evropské mise s významnou českou účastí, která přináší revoluční poznatky o naší hvězdě, uplynulo 10. února 2025 přesně pět let.
V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami.
Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si splnila svůj vědecký sen a pojmenovala nový bakteriální druh. Po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
