hlavní partner portálu
Kulturní a demografické faktory ovlivňující nelegální lov a využívání mořských želv v Indonésii jsou tématem studie publikované v časopise People and Nature. Jejími autory jsou výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze, z indonéské Univerzity Syiah Kuala, ze Zoo Liberec a Světového fondu na ochranu přírody.
Tým vědců z Biologického centra Akademie věd ČR přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte. Pomocí pokročilé elektronové mikroskopie získali vůbec nejdetailnější pohled na to, jak se bakterie rodu Borrelia dostává z místa klíštěcího kousnutí do cév.
Projevy stárnutí ženských pohlavních buněk, vajíček neboli oocytů, je možné zvrátit a lze opravit jejich poškození. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní výzkumný tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou, vedoucí Oddělení plasticity buněčného jádra Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Antropoložka Deborah Nadal z Etnologického ústavu AV ČR a antropolog Rune Steenberg z Univerzity Palackého v Olomouci uspěli mezi 3121 žádostmi a zařadili se mezi 349 oceněných výzkumníků ve střední fázi kariéry, kteří letos získají tzv. ERC Consolidator granty.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Že vědci našli ve vzorcích z asteroidu Bennu cukry včetně ribózy a možná jsme blíže pochopení vzniku života, že teprve sedmému člověku na světě nezůstaly po transplantaci kmenových buněk v těle žádné viry HIV, anebo jak náš organismus poškozují ultrazpracované potraviny.
Vědci detailně popsali úplný začátek rostlinné endocytózy – jednoho z nejdůležitějších procesů, který buňkám umožňuje přijímat látky z okolního prostředí. Na výzkumu spolupracovali badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí.
Možná je i vaše dítě talentované, jen to nikdo nezjistil. Proč stávající školský systém počet nadaných dramaticky podhodnocuje a jak jsme na tom ve srovnání se světem? Odpovědi na tyto otázky hledají výzkumnice z Ekonomického ústavu Akademie věd ČR.
Jednou z nejčastějších srdečních arytmií, fibrilací síní, podle odhadů expertů trpí zhruba půl milionu lidí v České republice. Výzkum vedený Jakubem Hejčem z ICRC se zaměřuje na personalizaci léčby a snížení pravděpodobnosti návratu onemocnění. Kromě zvýšení kvality života pacientů by měl nástroj také snížit četnost opakovaných operací.
V listopadu se uskutečnil další tradiční Národní informační den o grantech ERC. Jeho cílem bylo přiblížit české vědecké komunitě poslání Evropské výzkumné rady, organizující nejprestižnější evropské individuální grantové soutěže na podporu špičkového výzkumu. Akce byla určena zejména zájemcům o nadcházející výzvy ERC, zástupcům vedení českých univerzit a výzkumných organizací a také pracovníkům projektové podpory.
Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.
