hlavní partner portálu
Vyhlášení Nobelových cen za rok 2026 odstartuje v pondělí 5. října tradičně kategorií fyziologie a lékařství. Redakce portálu VědaVýzkum.cz proto oslovila přední osobnosti české vědy s otázkou, které přelomové objevy a osobnosti by si podle nich nejvyšší vědecké vavříny zasloužily tentokrát.
Zlata si lidé cení pro jeho vzácnost a hodnotu. Ve výzkumu se dnes „rýžuje“ především v podobě nanočástic zlata. Vědcům z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR se podařilo vyvinout nový způsob přípravy nanočástic zlata s funkčním polymerním obalem a s překvapením navíc zjistili, že jejich nanočástice generují unikátní signál. Tato vlastnost otevírá cestu k jejich využití jako nanosond pro zobrazování v biologickém prostředí. Zásadní objev může být užitečný i v navazujícím výzkumu pro neinvazivní podávání účinných látek, při němž se dostávají přímo na nosní sliznici.
Vzácné rukopisy, historické dokumenty nebo knihy v archivech mohou být před ničivými účinky požáru nově lépe chráněny. Odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Technického ústavu požární ochrany a společnosti EMBA vyvinuli nový způsob snížení hořlavosti papírových kartonů a lepenek vhodných zejména pro uložení archivních fondů. Výsledek několikaletého společného výzkumu představili 18. září v Praze, kde jeho účinnost demonstrovali také při živých požárních zkouškách.
Rok 2025 patřil podle Světové meteorologické organizace k nejsušším rokům z hlediska průtoků řek za posledních 35 let. Současně pokračoval dlouhodobý pokles zásob vody v krajině a již čtvrtým rokem v řadě zaznamenaly ledovce ve všech hlavních zaledněných oblastech světa čistý úbytek hmoty. Na přípravě nové zprávy State of Global Water Resources se podílel také hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity v Praze.
Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Krev je opravdovou mízou lidského těla. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší? Pátrání po příčinách poruch krvetvorby je často během na dlouhou trať. Jaké překážky na ní musejí vědci zdolávat? Lucie Láníková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nás nechala nahlédnout do jedné ze špičkových laboratoří, které se na výzkum krve zaměřují.
Je evropské klima skutečně proměnlivější než dříve? Na tuto otázku hledal odpověď tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením klimatologa Radana Hutha. V tříletém projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR se zaměřil na to, jak se skutečně ze dne na den mění teploty a srážky.
Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.
Česká republika a Korejská republika učinily další konkrétní krok ve vědeckotechnické spolupráci v oblasti pokročilé robotiky a výroby. V Praze bylo 21. září 2026 oficiálně otevřeno Korejsko-české centrum pokročilé robotiky při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity vytvoří Centrum excelence pro katalytické biomateriály. Zaměří se na vývoj nové generace nanomateriálů, které dokážou reagovat na dění ve svém okolí a pomáhat regulovat zánět, omezovat oxidační stres nebo podporovat boj proti infekci a hojení tkání.
Trojice vědců Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova převzala v Grazu prestižní EPS Europhysics Prize 2026 za objev altermagnetismu. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se tak stali prvními Čechy, kteří tuto cenu obdrželi.
