hlavní partner portálu
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků.
Dne 29. ledna 2025 si připomínáme sto let od narození Armina Delonga (1925–2017), zakladatele elektronové mikroskopie a světově uznávaného fyzika, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. Svými průkopnickými pracemi ovlivnil nejen československou, ale i mezinárodní vědeckou komunitu. Později se ve své kariéře zaměřil na nízkonapěťovou prozařovací mikroskopii, kterou využívala zejména biologie.
Vědecký tým z národního superpočítačového centra IT4Innovations vyvinul inovativní metodiku pro vizualizaci rozsáhlých dat ze simulací proudění tekutin (CFD) prostřednictvím objemového renderování a pokročilých vizualizačních nástrojů.
Kožní infekce způsobené plísněmi, jako jsou mykózy nohou, nehtů nebo vlasové pokožky, by mohly být brzy diagnostikovány rychleji a přesněji díky výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Nový přístup, který využívá analýzu těkavých organických látek (volatilů) produkovaných patogeny, otevírá cestu k inovativní diagnostické metodě. Těkavé látky se totiž v malém množství posléze uvolňují do ovzduší i během infekce na hostiteli, což přispívá k charakteristickému zápachu „zapařených nohou“.
Vybíráme pro vás zajímavé vědecké publikace z biologie a medicíny, které by vás neměly minout, ani pokud se sami věnujete úplně jinému oboru. Přestože se soustředíme na práce z prestižních časopisů, kritériem není počet citací nebo přečtení. Jedná se spíše o subjektivní výběr jednotlivých redaktorů – odborníků v daných oborech. Zde je výběr Venduly Lužné.
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z Katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty zmíněné univerzity.
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Matematika je často vnímána jako neosobní a odtažitá věda plná vzorců a čísel. Samuel Braunfeld z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, řešitel projektu JUNIOR STAR, vnímá matematiku jinak. Vidí v ní fascinující svět, kde se jazyk a logika protínají, aby rozkryly komplexní struktury, které ovlivňují náš každodenní život.
Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým výsledkem bylo, že jedinci z Leobersdorfu byli většinou východoasijského původu, zatímco pohřbení v Mödlingu měli většinou evropské předky. Jak vědci uvádějí v prestižním časopise Nature, obě komunity žily vedle sebe po dobu nejméně šesti generací.
