Vědecké centrum ELI Beamlines dosáhlo významného milníku ve vývoji svých laserových technologií. Jeho vlajkový laserový systém L4 ATON překročil výkon 5 petawattů.
- Základní údaje
- ELI Beamlines
- Věda
Vědecké centrum ELI Beamlines dosáhlo významného milníku ve vývoji svých laserových technologií. Jeho vlajkový laserový systém L4 ATON překročil výkon 5 petawattů.
Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. Zváštností OJ287 je přítomnost páru černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou dvanáct let. Výzkum zahrnoval pozemní i kosmické pozorování, ale také studium archivních fotografií. Přispěli k němu i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.
Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně.
Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na Fyzikálního ústavu Akademi věd ČR Filip Křížek.
Mléko, proso a med patřily k nejčastějším potravinám prvních Slovanů žijících na našem území. Na mezinárodním výzkumu molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí konzumovaných zvířat se velkou měrou podíleli vědci Masarykovy univerzity.
„Přijde mi přirozené zkoušet věci, které předtím ještě nikdo nezkusil. O tom je vlastně celá věda, člověk by měl hledat otázky, které jsou otevřené, a ty se snažit vyřešit,“ tvrdí fyzik Martin Kozák, který se svým týmem na Matfyzu posouvá hranice elektronové mikroskopie. V roce 2022 získal grant od Evropské výzkumné rady na projekt eWaveShaper, v rámci kterého vyvíjí techniky pro tvarování elektronových vln a snímání ultrarychlých pohybů elektronů v pevných látkách.
Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za září. Autismus je možná cenou za lidskou inteligenci, vědci přecházejí na sociální síť Bluesky, sluneční aktivita od roku 2008 neobvykle roste a nevíme zatím proč, trvalý zimní čas by pro nás byl asi zdravější a soukromé nemocnice v USA mají na pohotovostech vyšší úmrtnost. Čtěte více v přehledu.
Bioinformatika zásadně proměňuje moderní biologii – mění surová data v poznatky, které mohou zachraňovat životy. V Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR se snaží posouvat tyto hranice dál a vyvíjí na míru šité nástroje pro práci se složitými biomolekulárními strukturami.
EU spustila exascale superpočítač JUPITER, který jí má pomoci dohnat USA a Čínu v AI. Izrael čelí prudkému poklesu vědecké spolupráce. A Trump označil paracetamol za příčinu autismu, proti čemuž se vědci ostře vymezují. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v září.