hlavní partner portálu
V uzavřených komunitách, jako jsou amišové v Severní Americe, se častěji objevují vzácná genetická onemocnění. U dětí z této komunity byla popsána porucha, která zasahuje vývoj nervové soustavy a projevuje se například svalovou slabostí nebo epileptickými záchvaty. Porucha je spojena s malou změnou v jednom proteinu, ale dlouho nebylo jasné, jaký proces na úrovni buňky tato změna narušuje.
Krajina je mnohem složitější systém, než se kdysi zdálo. Klimatická změna, nedostatek vody nebo úbytek biodiverzity nutí vědce i hospodáře znovu přemýšlet o tom, jak by měla fungovat v budoucnu.
Změna stávajícího modelu financování médií veřejné služby v Česku není nutná – naopak by mohla ohrozit stabilitu financování i ochranu redakční nezávislosti. Slabiny současného českého modelu, jako jsou administrativní náročnost a nižší sociální spravedlnost plošných poplatků, je možné řešit dílčími úpravami bez zásadní systémové změny. Vyplývá to z nové analytické studie mediálních odbornic a odborníků ze tří univerzit, která nabízí systematický přehled dostupných řešení.
Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity spolu s kolegy z USA zjistili, že bakterie mají zásadní slabinu: bez proteinu RimM se při nedostatku živin nebo po stresu obnovují jen velmi pomalu. Klíčovou roli v jejich opětovném množení hraje správné sestavení ribozomů – buněčných továren na bílkoviny. Zjištění otevírá novou možnost, jak bakteriím narušit schopnost znovu se začít dělit, což může medicíně v budoucnu pomoci lépe bojovat s infekcemi.
Výzkumníci z Masarykovy univerzity odhalili pomocí prostorové analýzy možnou souvislost mezi malárií a výskytem léčitelských kultů v římské Itálii.
Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních ploch v Evropě v období let 1960 až 2020.
Mezinárodní tým vedený vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR detailně popsal, jak se bakterie v průběhu evoluce stala trvalou součástí hostitelské buňky. Výzkum přibližuje jeden z klíčových procesů, který stál u vzniku složitých buněk rostlin, živočichů i člověka, a zároveň může pomoci i při studiu příbuzných parazitů způsobujících například spavou nemoc.
Kde a hlavně jak se nám žije, má zásadní vliv na to, jak se chováme k ostatním a jaké společenské názory zastáváme. Na tom asi není až tak nic překvapivého. Zajímavé a mnohdy překvapivé závěry ale dostaneme v okamžiku, kdy začneme hledat souvislosti mezi určitými socio-ekonomickými parametry a konkrétními náladami ve společnosti.
Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pod vedením Masafumi Imaie úspěšně rozšifroval záhadu historických misí Voyager. Data ze sond, které v osmdesátých letech 20. století prolétaly kolem Saturnu, nedávala vědcům smysl: přístroje hlásily, že signály z blesků přicházejí z jiných míst, než by odpovídalo fyzikálním zákonům.
Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže jazyk se spoutat nedá. V minulosti se o to pokusili mnozí a neuspěli. Proč má naše mateřština tisíce a jednu podobu, jakým výzvám čelili lingvisté v dobách, kdy jí zvonila hrana, a co je úkolem současných odborníků z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR?
