hlavní partner portálu
Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology.
Vědecké studie zveřejněné v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami.
Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut.
Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií a Univerzity Palackého.
Soli skandia – konkrétně triflát skanditý – mohou fungovat jako fotokatalyzátory, ačkoli byly dosud považovány za redoxně inertní. Tento překvapivý objev učinili vědci z Vysoké školy chemicko-technologické pod vedením Radka Cibulky a publikovali ho v prestižním časopise Nature Communications.
Výzkumný tým z Vysoké školy chemicko‑technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vytvořil a popsal nový typ fotopřepínače – molekuly, která pod vlivem světla zásadně mění své vlastnosti. Doposud publikovaná životnost tzv. tripletových stavů molekul je několik milisekund, v tomto případě se ovšem jedná o desítky hodin.
Univerzita Hradec Králové zavádí nové analytické metody ve svých laboratořích. Konkrétně se jedná o datační metodu opticky stimulovanou luminiscencí v Geochemické laboratoři Centra terénní archeologie na Filozofické fakultě. Nově zavedená metoda rozšiřuje portfolio laboratoře o významný nástroj s vysokou přidanou hodnotou pro archeologii, zejména v oblasti geochemických a spektrálních analýz.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Děti vyrůstající v chudobě méně věří ve spravedlivý svět, látka z houby může vyléčit nádor a vzácná mutace by mohla sloužit jako obrana na bázi mRNA proti všem virovým nákazám.
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
Alzheimerova choroba je vážnou výzvou pro moderní medicínu, a to především kvůli omezeným možnostem její včasné diagnostiky. Výzkumný tým pod vedením Milana Němého pracuje na nové metodě zobrazování cholinergního systému mozku pomocí magnetické rezonance, která umožní přesnější a rychlejší rozpoznání prvních příznaků nemoci.
