hlavní partner portálu
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze ZČU. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou sociální, politickou a ekonomickou nestabilitu.
Mezinárodní tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity udělal objev v oblasti supramolekulární chemie, který by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vědci a vědkyně vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž zvýší účinnost léčby.
Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Mnoho zajímavostí o řádění živlů prozradili experti z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.
Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda – Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou?
Mykorhizní houby, žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin, vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin.
