hlavní partner portálu
Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně.
Nejen děti odjíždí vlakem na prázdniny, i živí koráli se mohou projet vlakem. Vědcům z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením Markéty Kaiser se podařil světově unikátní průlom ve výzkumu korálů. Díky metodě live microCT mohli vůbec poprvé sledovat růst živých mořských korálů v reálném čase a odhalit procesy formování jejich vápenité schránky, které dosud zůstávaly skryté pod povrchem. Výsledky mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Science Advances ukazují, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy.
Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku. Studie publikovaná v časopise Molecular Therapy ukazuje, že speciálně navržené antisense oligonukleotidy dokážou napravit chybné zpracování genetické informace a obnovit tvorbu klíčového proteinu v laboratorním modelu sítnice vytvořeném z buněk pacientů.
Jak se lidé naučí důvěřovat druhým? Proč v některých společnostech lidé snáze dodržují pravidla, spolupracují a dokážou se domluvit, zatímco jinde je to těžší? A co se stane, když společnost čelí nejistotě, krizi nebo ohrožení? Právě na tyto otázky se zaměřuje projekt CORESPOND, který povede Konstantinos Kafetsios z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a který získal podporu prestižního grantu ERC Advanced.
Evropská výzkumná rada oznámila vítěze své nejnovější soutěže ERC Advanced Grant. Financování v hodnotě 838 milionů eur získá 319 předních výzkumníků a výzkumnic z celé Evropy. Dva granty putují také do České republiky. Získala ho Jana Mynářová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na výzkum násilí starověké Mezopotámie a Konstantinos Kafetsios z Filozofické fakulty Unvierzity Palackého v Olomouci na výzkum důvěry ve společnosti. Do České republiky tak přinesou takřka 120 milionů.
Rajčata by před vážnou chorobou mohli chránit nečekaní spojenci – viry, které napadají bakterie. Tým vedený Tetianou Kalachovou z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR vyvíjí technologii využívající bakteriofágy, tedy viry schopné ničit bakterie. Cílem je najít šetrnější způsob ochrany rajčat před vážnou chorobou zvanou bakteriální tečkovitost, která může výrazně snížit výnos plodů. Na zavedení metody do pěstitelské praxe spolupracují s Farmou Bezdínek a nově také s Českou zemědělskou univerzitou.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli průlomovou technologii pro efektivní vývoj aptamerů. Nová metoda propojuje několik biochemických a bioinformatických kroků a otevírá cestu k novým diagnostickým a terapeutickým aplikacím. Mezi ně patří například nositelné senzory schopné v reálném čase sledovat hladiny vybraných biomarkerů v těle a včas upozornit na blížící se zdravotní komplikace.
Největší radost ze své práce má Václav Klika tehdy, když najde chybu. Ne, není to reakce škodolibého učitele. Řeč je o chybě v matematickém modelu, který popisuje nějakou část reality. Chyba totiž odhaluje, že teorie, z níž model vychází, není správná, a je nutné vytvořit lepší.
Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně uspěli v silné mezinárodní konkurenci a získali grant Human Frontier Science Program, který podporuje průlomový základní výzkum. Brněnský tým vedený Ericem Danielem Glowackým přinese do mezinárodního projektu technologii, která umožňuje přesně řídit množství kyslíku v tkáních. Právě změny okysličení totiž mohou zásadně ovlivňovat, jak se buňky v raném embryonálním vývoji specializují.
Evropská komise představila OceanEye, novou iniciativu, jejímž cílem je do roku 2035 učinit z EU světového lídra v oblasti pozorování oceánů. Cílem plánu je, aby Evropa poskytovala 35 % světové kapacity pro pozorování oceánů a ovládla 35 % trhu s technologiemi pro pozorování oceánů.
