hlavní partner portálu
Hluboce zakořeněné předsudky a klišé formovaly po staletí představy Evropanů o Indii a Indech a jsou mnohdy určující dodnes. Tvoří překážku lepší spolupráce Evropy a Indie, která se stává nastupující geopolitickou a ekonomickou mocností 21. století. A evropské elity si to uvědomují.
Přístroje pro funkční magnetickou rezonanci využívají výzkumníci z Masarykovy univerzity 25 let. Na počátku stála spolupráce lidí z Fakultní nemocnice sv. Anny a Lékařské fakulty. Už deset let pak mají vědci k dispozici laboratoř v CEITEC Masarykovy unverzity.
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít. Lepší už je, pokud elektromagnetický impulz dokáže najít nádor, aby se dal včas léčit. Výzkumem pulzních elektromagnetických polí se zabývá Martin Štumpf z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. V loňském roce byl za něj nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik.
Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.
Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům způsobujícím nebezpečné tropické nemoci. Chemicky jsou podobné léčivým látkám z legendárního „čaje Inků“, stromu lapacho.
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky?
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala zdravé a geneticky identické jedince, klony původní rostliny. Výzkum probíhá ve spolupráci s česko-italskou firmou Vitrotree by Battistini.
