Tým z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV vedený Renatou Zobalovou a Jiřím Neužilem prokázal, že mitochondriální respirace je zcela zásadní pro rychlý nástup růstu nádorů.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Tým z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV vedený Renatou Zobalovou a Jiřím Neužilem prokázal, že mitochondriální respirace je zcela zásadní pro rychlý nástup růstu nádorů.
Kdyby nebylo osvíceného zahradníka, přišla by botanička Zuzana Münzbergová o svůj experimentální záhon. Díky němu ukázala, že rozmanitá půdní mikrobiální společenstva zvyšují odolnost rostlin proti narušení a invazím. Zjistila také, že úspěšnost invazních druhů nespočívá v unikátním složení látek vylučovaných kořeny, ale v jejich specifické kombinaci.
Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny vyvinuli nový způsob značení molekul fluorescenčními barvivy, který kvalitou překonává dosud využívané metody. Nová fluorescenční značka zůstává pevně navázaná na cílovou molekulu a nerozpadá se ani v náročných podmínkách uvnitř buněk.
Na propojení kvantových počítačů s kvantovou pamětí, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci Univerzity Palackého v Olomouci společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology, Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace v rámci prestižního programu Pathfinder.
Vědci z Výzkumné skupiny Michala Masaříka přispívají k rozvoji migrastatik – léčiv omezujících pohyb nádorových buněk a tím snižujících riziko vzniku metastáz. S jejich využitím rozvíjejí nový koncept protinádorové terapie.
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature vědci ukazují, že tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia.
Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.
Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z České zemědělské univerzity v Praze s účastí mnoha zahraničních botaniků.
Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity vedený Radkem Markem jako první experimentálně prokázal pomocí citlivé metody jaderné magnetické rezonance neboli NMR, že i slabé síly mezi molekulami – tzv. halogenové vazby – mají částečně kovalentní povahu, tedy že molekuly navzájem sdílejí elektrony.