hlavní partner portálu
Umělá inteligence dnes spotřebovává obrovské množství energie. Jednou z cest k úspornějším výpočtům mohou být spinové vlny – magnetické jevy, které vědci zkoumají jako základ nové generace čipů i kvantových technologií. Doktorand CEITEC Vysokého učetní technického v Brně Jan Klíma hledá způsoby, jak jejich chování lépe pochopit a využít. Za svůj výzkum získal prestižní ocenění MŠMT pro vynikající absolventy a také podporu Brno Ph.D. Talent.
Mezinárodní tým vědců popsal dosud přehlížený mechanismus, který pomáhá buňkám korigovat hladinu důležitých bílkovin. Studie publikovaná v časopise Nucleic Acids Research ukazuje, že krátké regulační „start–stop“ prvky fungují jako mimořádně účinné brzdy proteinové syntézy. Ve srovnání s dosud známými regulačními sekvencemi se ukázalo, že dokážou tlumit tvorbu proteinů ještě účinněji. Současně umožňují udržovat v buňce nízkou, ale stabilní hladinu důležitých proteinů i během stresu.
Umělá inteligence dnes dokáže odhadnout, které vědecké publikace budou mít úspěch a které ne. Nový výzkum jde ještě dál: snaží se ukázat, která slova v abstraktu k tomuto odhadu nejvíc přispívají a také vysvětluje jeho příčiny. Díky tomu mohou autoři vědeckých studií i hodnotitelé lépe porozumět faktorům, které rozhodují o vlivu textu.
Jaká témata vládla červenci? Pravidelný přehled 10 nejsdílenějších článků na Redditu je tady. Tentokrát přináší výsledky výzkumu na téma potenciální délky života v souvislosti s buňkami, nová zjištění o ADHD nebo informaci o objevení stovek staveb pod povrchem Amazonie.
Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze jako první komplexně popsali drobné membránové váčky uvolňované z jednotlivých částí prasečího nadvarlete a prokázali, že se vážou na spermie a předávají jim molekuly důležité pro jejich dozrávání. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.
Občanská věda zahrnuje aktivity, při kterých se do výzkumu zapojuje i laická veřejnost. Na Masarykově univerzitě jsou projekty občanské vědy nejčastěji realizovány coby součást otevřené vědy Open Science. I když celosvětovým měsícem občanské vědy je duben, řada aktivit, při nichž mohou lidé pomoci vědcům, se odehrává i v létě. Aktuálně třeba pátrání po motýlech či mapování dopadů sucha.
Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity. Jak lze proniknout do nitra krystalů a proč je tak důležité porozumět jejich nedokonalostem? Na téma jsme se podívali s Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že invazní druhy způsobují v zemích globálního Jihu mnohem závažnější ekologické škody než v zemích globálního Severu. Výzkum tak koriguje dosavadní představy o dopadech biologických invazí a ukazuje cestu k účinnější mezinárodní ochraně biodiverzity.
Dosud nejucelenější pohled na to, jak vnější elektrická pole ovlivňují strukturu a chování proteinů, přináší přehledová studie, kterou pro prestižní časopis Chemical Society Reviews zpracovali vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR v Praze. Ve spolupráci s kolegy ze Sapienza University of Rome, University College Dublin a Uppsala University ukazují, že tato fyzikální metoda má potenciál zásadně proměnit biotechnologie, medicínu i potravinářství.
Evropu čeká ve středu 12. srpna úplné zatmění Slunce. Pás totality protne nejzápadnější výběžky Islandu, Grónsko a Španělsko. Na celkem pět pozorovacích míst vyrazí tým Solar Wind Sherpas pod vedením matematika Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Kvůli významným škrtům Trumpovy administrativy na vědu přišel česko-americký tým o část financí i možnost využít speciální letoun NASA. Expedice se ale přesto uskuteční v plánovaném rozsahu – díky grantu ministerstva školství a finanční podpoře fakulty.
