Na konferenci, která je za stávající rok ta nejprestižnější, si chcete poslechnout výborného zahraničního kolegu. Jeho práce je nesmírně zajímavá a je důležitá pro to, co děláte vy. Těšíte se na jeho přednášku. A jaké je to zklamání, když místo dechberoucí vědy posloucháte monotónní výstup, přičemž máte co dělat, abyste neusnuli. Pojďme se podívat na to, jak udělat vědecké prezentace lepší.

Univerzita Karlova (UK) zveřejňuje rozsáhlý a unikátní dokument ‘Bibliometric support for Evaluation of Research at Charles University 2014-2018‘. Ten představoval důležitou informační oporu nedávno dokončeného hodnocení vědy na UK. Univerzita věří, že zveřejnění dokumentu uvítá akademická i širší veřejnost, a že inspiruje i další výzkumné organizace v českém univerzitním a neuniverzitním sektoru.

Ústavy Akademie věd ČR, vysoké školy a ostatní výzkumné organizace jsou úrodnou půdou pro nápady a řešení, které mají dopad na kvalitu našeho života. Kdo stojí za transferem výzkumných výsledků a inovací z akademického prostředí do běžného života v České republice? V rámci našeho seriálu jsme se podívali tentokrát do Centra transferu technologií na Akademii věd České republiky.

Celkem 12 talentovaných studentů, kteří chtějí rozvíjet své vzdělání na nejlepších světových univerzitách, letos finančně podpoří nadace Bakala Foundation v rámci stipendijního programu Scholarship.

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na České vysoké učení technické v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací? Co plánuje do budoucna a jak se jí daří v transferu znalostí a technologií? Zeptali jsme se Zbyňka Škvora, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost na ČVUT v Praze.

Minulý týden, 3. a 4. června 2021, proběhla v Českých Budějovicích 8. národní konference transferu znalostí a technologií. Cílem národní konference bylo, stejně jako každý rok, vytvořit prostor, kde specialisté transferu z celé republiky mohou řešit aktuální výzvy a příležitosti, které nabízí spolupráce univerzit s průmyslem, i způsoby, jak spolupráci s aplikační sférou posílit.

Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou součástí moderní vědy. Na začátku června proto světoví vědečtí lídři otevřeli debatu o jejich další cestě, která má reagovat na současné problémy, jako jsou změna klimatu a udržitelnost hospodářského růstu a rozvoje. Nicméně bez ohledu na to, jak moc si Evropa přeje technologickou suverenitu, je k jejich financování a fungování nutná mezinárodní spolupráce.

Tématem Terezy Havelkové, vědkyně z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty UK, jsou především soudobé a experimentální opery. Opery, jež jsou sice jako žánr leckdy považovány za přežitý hudební druh, ale do nichž invenční autoři – jako třeba Louis Andriessen s režisérem Peterem Greenawayem – vkládají nový náboj.

Českým startupům chybí dostatek možností k financování v rané fázi vývoje. Dobrý nápad tak často končí v šuplíku, protože na výrobu prototypu, případně jeho ověření chybí zdroje. Na národní úrovni takováto podpora chybí úplně a investoři se vysoce rizikovým projektům vyhýbají. Evropské programy sice existují, ale konkurence je pro české inovátory obrovská.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek ocenil žáky základních a středních škol, kteří se účastnili a uspěli v krajském kole soutěže Festival vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji. Celkem 67 soutěžících představilo 53 projektů. Talentovaní žáci prezentovali témata z oblasti chemie, biologie, fyziky, medicíny, robotiky nebo historie. Nejlepší autoři příspěvků si odnesli příslib stipendia na Univerzitě Pardubice.