Různé žebříčky vysokých škol se stále těší velké popularitě. V jakých oborech české univerzity vynikají a kde naopak zaostávají, už víme. Jak jsou na tom ale vysoké školy v mezinárodním srovnání udržitelnosti svého fungování a kdo je světovým lídrem v minimalizaci uhlíkové stopy?

V září tohoto roku oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy 70 let od svého založení. Jan Valenta se v novém blogu zamýšlí nad přáními ke kulatému výročí fakulty, které jí při této příležitosti vyslovilo 70 jejích pracovníků a pracovnic. A co on sám přeje své domácí instituci?

Rozkolísanost trhu s energiemi, obavy z nedostatku energetických zdrojů a zvyšování cen energií nezajímají pouze koncové spotřebitele napříč Evropou. Jde o naléhavé téma také pro výzkumné infrastruktury, jejichž provoz je velmi energeticky náročný. Jak jsou připraveny na nadcházející měsíce?

Evropský patentový úřad vydal studii, která poukazuje na velký nepoměr počtu žen vynálezkyň v porovnání s vynálezci. Přečtěte si, jak jsou na tom různé státy či v jakých oborech ženy vynalézají nejvíce. 

Řada evropských zemí v posledních letech vkládá naděje na ekonomický rozvoj do spin-off společností vznikajících z výsledků špičkového akademického výzkumu. Spolu s tím země jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky pro jejich vznik a pobídky pro přežití v prvních fázích vývoje. Proč se to u nás nedaří?

Portál Vědavýzkum.cz vyhlašuje nový díl pravidelného seriálu Anketa čtenářů. Co si myslíte o globálních žebříčcích kvality vysokých škol? Mají podle vás smysl? A k čemu v prostředí vědy a vysokého školství vede důraz, který se na tyto žebříčky klade?

Letos oslavuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace 30 let od vzniku poradního orgánu vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Jak historii a vývoj tohoto grémia vnímají jeho bývalí členové? S několika z nich jsme hovořili o jeho vzniku a proměnách.

V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6, ale například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.

Britský vědecký novinář Edwin Colyer píše o vědě již téměř 25 let. Letošní říjen strávil na výzkumném institutu CEITEC, Masarykově univerzitě a dalších brněnských institucích jako historicky první novinář-stážista financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Cílem těchto ERC stáží je poskytnout vědeckým novinářům čas a svobodu objevit nové zajímavé příběhy.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO) připravila další týdenní přehled novinek. Dozvíte se o výběrovém řízení členů řidícího výboru CoARA a o tom, jak proběhl náš webinář na téma Nového evropského Bauhausu. Zjistíte také, co obsahuje nová Etická příručka Evropské komise pro používání umělé inteligence a dat ve výuce nebo co přináší revize rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.