Během posledních 10 let jsme byli svědky několika pandemií. Pandemie virů zika, eboly, chřipky či covidu-19 měly významný dopad na celosvětové zdraví, ekonomiku a společnost. Z těchto pandemií vzešla potřeba spolupráce, prevence a rychlé reakce na nové infekční hrozby.

Palivové články, tedy technologie, která se prosadila nejdříve v kosmických lodích a teprve poté zamířila do energetiky, nabízejí uplatnění i v budoucnosti, v níž se bude nutné obejít bez fosilních paliv. Na vývoji palivových článků se podílí Karel Bouzek z Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Za výzkum v této oblasti byl loni nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Vědkyně a vědci z Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu AV ČR pokročili ve vývoji kompaktního, plně přenosného a rychlého biodetekčního zařízení a demonstrovali jeho účinnost při detekci bakteriálních a virových patogenů v široké škále vzorků potravin.

Odolnost vůči nelegitimnímu ovlivňování ze strany rizikových států, jako je například Čína, se stává jednou z priorit výzkumného prostředí západních států. K jakým bezpečnostním opatřením ve vzdělávání a výzkumu přistupují české instituce? 

V posledních letech se intenzivně zkoumá, jaký vliv má raný vývoj střevní mikrobioty na zdraví jedince, a to nejen v dětství, ale i v pozdějších fázích života. Ukazuje se, že rozmanitost a zastoupení mikroorganismů a to, co produkují, hraje klíčovou roli v mnoha procesech, včetně vývoje imunitního systému. Právě proto je důležité pochopit, jak různé faktory, se kterými se setkáváme v dětství, ovlivňují tuto kolonizaci.

Kateřina Sam je ornitoložka a ekoložka ověnčená řadou prestižních grantů a ocenění, své práce publikuje v těch nejlepších časopisech. Naposledy se stala jednou ze tří laureátek ceny L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Zkoumá vztahy mezi stromy, hmyzem a hmyzími predátory. Jak se pracuje na Papui-Nové Guineji? Proč v Čechách kupuje pozemky? A co nám její unikátní výzkumy mohou říct o složitých vztazích v přírodě? 

Na Dnech vědy, výzkumu a inovací, které se konaly 12. a 13. září v Brně, vzbudila velký zájem přednáška zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o blížícím se hodnocení vysokých škol, které by mělo proběhnout na jaře 2025. Z čeho se bude hodnocení skládat? Jak bude probíhat? Bude se lišit od Metodiky 2020?

Svíčka, žárovka, mikroskop… Pomáhají odhalovat svět kolem nás. Správně „ochočené“ světlo však umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Přečtěte si článek z dílny Akademie věd ČR, který vyšel v novém čísle A / Magazín, které se zaměřuje právě na světlo.

Úzká vazba mezi hostiteli a jejich parazity je důsledkem vzájemných evolučních interakcí. Jak těsnost vztahu ovlivňuje mezidruhové křížení hostitelských ryb zkoumala v rámci projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR (GA ČR) Andrea Vetešníková Šimková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Když jí položíte otázku, odpověď proloží dalšími nápady, postřehy a připomínkami, které na téma navazují. Trošku to připomíná strukturu pozdně středověkých rukopisů, jejichž studiu zasvětila svůj vědecký život. Lucie Doležalová, která působí na Filozofické fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK, letos v létě získala ERC CZ grant.