Jihomoravský kraj s centrem v Brně se posunul mezi silné evropské inovátory. Oproti roku 2016 zlepšil svou inovační výkonnost ve srovnání s EU o více než pětinu, a to i díky spolupráci inovativních malých a středních podniků v regionu, která není pro země střední a východní Evropy běžná.

Katalyzátor, který umožňuje efektivní přeměnu metanu na metanol, vyvinuli vědci z týmu Jiřího Dědečka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. V roce 2020 za jeho objev získali prestižní vědecké ocenění Česká hlava. Nový postup je levnější než stávající metoda výroby a umožňuje využití odpadních surovin.

Tuzemské subjekty se účastní zhruba 6,5 % projektů v programu Horizont Evropa, který mezi evropskými výzkumnými programy vyniká. Rovněž u menších programů LIFE, Digital Europe a EU4Health se tuzemské subjekty účastní podobnou měrou. Podprůměrně se tuzemské subjekty účastní Inovačního fondu. Naopak v Evropském obranném fondu a podprogramu Kultura Kreativní Evropy je tuzemská účast nadprůměrná.

Vlastenecký sál historického Karolina už nebyl dlouho tak „narvaný“, jako tomu bylo v úterý 12. března. Zavítal do něj totiž profesor George Q. Daley, hematoonkolog a biochemik, který je nyní děkanem Harvard Medical School (HMS). A posluchače bavil.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o zprávě OECD o akademických kariérách, o výzvách, kterým čelí vrcholové sportovkyně, i nových výzvách v oblasti IT, které mimo jiné cílí i na větší zastoupení žen na IT pozicích. Nenechte si také ujít možnost registrace na letošní edici V4 konference, která se zaměří na oblast výzkumných infrastruktur.

„Technoparky krachují i přes stamilionové dotace ze státní kasy.” „Kamarádi se rozhádali a projekt VTP za 400 milionů zkrachoval.” „Od problematické dotace k insolvenci.” „Půlmiliardová investice zkrachovala, park je na prodej.” To je několik mediálních titulků z mnoha, které poukazovaly na fiasko s některými vědeckotechnickými parky (VTP), které v Česku vznikly. Pokud jsou však vědeckotechnické parky správně nastavené, mohou být pro spolupráci akademického a soukromého sektoru klíčové. 

Ve dvou se to lépe táhne. To je motto projektu Kataríny Šlosárové z Fakulty chemické VUT, který uspěl v soutěži Brno Ph.D. Talent. Hlavními hrdiny projektu jsou termofilní bakterie, které umí produkovat bioplasty.

Parkinsonova nemoc, druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, postihuje stále rostoucí počet pacientů po celém světě. V rámci boje proti této nemoci přichází výzkumný tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity s novým přístupem pro zvýšení účinnosti hluboké mozkové stimulace.

V pěti letech si doma postavil optickou laboratoř, v loňském roce mu vyšel článek v prestižním vědeckém časopise Nature. Teď na Matfyzu zakládá vlastní badatelskou skupinu. Fyzik Pavel Malý se věnuje výzkumu v oblasti spektroskopie – pomocí laserových pulzů studuje různé druhy materiálů a biofyzikálních vzorků. Za vývoj nové metody umožňující rozlišit dynamiku jedné a mnoha částic získal Cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana.

Polští akademici vítají oddělení ministerstev a zvýšení financí na vědu, naopak francouzští vědci jsou pobouřeni kvůli snížení prostředků na výzkum. CERN plánuje nový urychlovač. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za uplynulý měsíc.