Základním principem projektů občanské vědy je, že s jejich realizací pomáhají dobrovolníci z řad veřejnosti. Dobrovolníkům přináší zapojení zábavu, znalosti i větší důvěru ve vědu jako takovou. Výzkumníkům pak přináší data a pomoc se zpracováním a interpretací výsledků. Jak ale základnu dobrovolníků vytvořit a jak se o ni starat, aby fungovala?

Na začátku roku dala vláda Olafa Scholze zelenou Německé agentuře pro transfer a inovace (DATI). Jak na tento krok reaguje Růžena Štemberková, vedoucí Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Zjistíte v komentáři, který vznikl ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR.

Jiří Chýla ve svém blogu reaguje na článek Daniela Münicha Open access: bez grafů a bez iluzí, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledků přechodu k publikování vědeckých článků v tzv. otevřeném přístupu proto, že podle jeho názoru nový systém neznamená jen řízenou revoluci ve snadnější dostupnosti vědeckých poznatků, ale také nebezpečnou změnu modelu hodnocení kvality vědecké práce.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nenechte si ujít výsledky ERC grantů 2022 či informace z pracovní skupiny IGLO Implementation. Přečtěte si také o 10 projektech, které budou pilotovat nové formy spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání.

Víte, co je to průmyslový doktorát a jak tento model postgraduálního studia funguje? Aktuálně se totiž začíná diskutovat o jeho zavedení i v České republice. První kulatý stůl na toto téma ukázal, že otázka spolupráce firem a vysokých škol v rámci doktorských programů může být klíčovým krokem pro posílení vazeb mezi akademickou sférou a soukromým sektorem.

V návaznosti na diskuzi Daniela Münicha se zástupci Psychologického ústavu Akademie věd ČR, která byla iniciována po zveřejnění jeho blogu týkajícího se tématu publikační činnosti v časopise Československá psychologie, zveřejňuje portál Vědavýzkum.cz jeho příspěvek, ve kterém reaguje na odpověď Psychologického ústavu AV ČR.

Zkoumá strukturu a chování chemických látek. V chemii se našla, ale neznamená to, že by se kvůli tomu vzdala svého snu stát se spisovatelkou. Obojí lze totiž skloubit. Se Zuzanou Osifovou jsme si povídali o jejích vědeckých a životních motivacích.

Specializovaný software z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR najde využití při monitoringu mikroposunů objektů a staveb i přírodních skalních útvarů s narušenou statikou. Je levnější a šetří čas individuálním operátorům, kteří sebraná data o mikroposunech museli dosud zpracovávat sami.

Význam vědeckých poznatků pro evropskou společnost roste. Dokazují to i aktivity Akademie věd ČR, která se aktivně zapojila do českého předsednictví Rady Evropské unie. Jaké akce její pracoviště připravila, jak byly úspěšné a co z nich může decizní sféra načerpat?

Aby mohl pomáhat postiženým dětem k návratu do běžného života, rozhodl se Chipo Malambo opustit rodinu v Africe a studovat v České republice. Nyní se podílí na společném výzkumu Univerzity Karlovy a The University of Zambia (UNZA), který může zlepšit vývoj dětí v ČR i v Zambii. I proto je jeho příběh nominován na cenu Domu zahraniční spolupráce (DZS).