Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. 

Zpívala v punkrockové kapele, tančí u tyče, míchá luxusní koktejly… Vysmátá chemička a popularizátorka vědy Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR boří mýty o vědcích coby nudných patronech v bílých pláštích. Rozhovor s mladou výzkumnicí o její práci i životě mimo chemickou laboratoř vyšel v časopise A / Easy.

Češi v roce 2023 nasbírali bezmála 29 tisíc tun lesních plodin, což jsou tři čtvrtiny dlouhodobého ročního průměru. Nejčastěji sbíranými plody jsou houby, borůvky, maliny a ostružiny. Celková návštěvnost lesa má stoupající trend. Vloni do něj alespoň jednou za měsíc zašlo o 10 procent lidí více než v předešlém roce.

Poznání lidstva se každých 17 let zdvojnásobí. Vývoj nových technologií se zrychluje exponenciálně a tento proces již nelze zastavit. Stále zásadnější roli v tomto vývoji hraje umělá inteligence, která podle Martina Hartla, ředitele Ústavu konstruování, zásadně mění inženýrský proces. Americká konzultační firma McKinsey & Company uvádí, že do roku 2030 může kvůli umělé inteligenci dojít ke ztrátě až 800 milionů pracovních míst.

Zástupci Výzkumného centra pro design pokročilých čipů v Brně z Masarykovy univerzity, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení v Brně (sdružení v Cyber Security Hub) vyjednali rámec spolupráce českých a tchajwanských univerzit, firem a nemocnic na společném výzkumu. Pokryje obory spojené s čipy, jako jsou automobilové odvětví, design integrovaných obvodů (IC), biočipy nebo kybernetická bezpečnost.

TC Praha (dříve AV ČR) systematicky monitoruje a hodnotí účast ČR v RP pro výzkum již od 5. RP. Za tuto dobu bylo využito mnoho způsobů, jak takové hodnocení provádět a prezentovat. Dlouhodobý průběh zapojení do RP můžeme analyzovat mnoha způsoby a metodami. Jedním z takových způsobů je použití čtyř níže uvedených relativně jednoduchých indikátorů, které mohou sloužit jako komparativní ukazatele popisující přístup jednotlivých zemí EU k RP.

Vědci z týmu Lenky Maletínské vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití má šanci přispět k řešení dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby: obezity a Alzheimerovy choroby. Neuropeptid CART je spojený v první řadě s regulací příjmu potravy.

Polovodičové čipy dnes najdete ve všech klíčových odvětvích a Česko jako průmyslová země se musí novým trendům přizpůsobovat, řekl v rozhovoru pro Export.cz první náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák. Upozornil, že chystaná investice největšího světového výrobce čipů, tchajwanské TSMC, v Drážďanech je šancí pro uplatnění českých firem a výzkumníků.

Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku ganoapplanin ze skupiny komplexních polycyklických meroterpenoidů obsažených v houbách rodu Ganoderma.

V téměř každém větším městě u nás najdeme botanickou zahradu nebo arboretum. Jenom Unie botanických zahrad jako své členy eviduje 40 subjektů, mezi nimiž jsou jak městské, tak soukromé zahrady. Speciální kategorii mezi nimi tvoří univerzitní botanické zahrady, kterých je u nás celkem devět. Čím jsou specifické?