Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.

Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

GroundCom, Mobis0ne, Uneeqly a Zaitra – to jsou čtyři startupy, které nově vstupují do inkubátoru Evropské kosmické agentury v Praze a v Brně. Všechny uvedené firmy získají grant ve výši 50 tisíc eur, konzultace a poradenské služby od profesionálů z inovační agentury JIC a z CzechInvestu.

Snižující se rozpočet na výzkum a dosud nejisté podmínky účasti otestují chuť dalších zemí zapojit se do dosud největšího evropského výzkumného programu Horizon Europe. Úředníci varují, že neexistence flexibilní nabídky, která by přesvědčila globální lídry, aby se k programu připojili, se může ukázat jako zásadní problém.

Jak funguje inovační ekosystém na Univerzitě Karlově? Podívejte se na případovou studii prodeje patentové přihlášky na lék proti tuberkulóze, který vzešel z výzkumu Alexandra Hrabálka a jeho týmu na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, americké firmě Svenox Pharmaceuticals.

Český chatbot Alquist z dílny studentů ČVUT pod vedením Jana Šedivého z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) získal bronz v letošním ročníku prestižní celosvětové soutěže Amazonu – Alexa Prize. Mezi nejlepšími se umístil i v předchozích dvou letech, kdy obsadil dvakrát druhé místo.

„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková, která se svými kolegy právě vyvíjí novou generaci optických biosenzorů s povrchovými plazmony, které umožní studium molekulárních interakcí v komplexních roztocích.

Rozjíždí se byznys se sekvenováním vlastního mikrobiomu a probiotik na míru. Stále však nevíme, jak má vlastně vypadat zdravý mikrobiom.

Karel Říha je rostlinný biolog, který působí v brněnském CEITEC MU jako zástupce ředitele pro vědu. S portálem Vědavýzkum.cz mluvil o rozdílech v řízení české a rakouské vědecké instituce, svém novém členství v EMBO i o tom, proč je pro Evropu důležité začít využívat technologie úpravy genetického kódu.

Kombinovat péči o potomky s vědou, psaním grantových žádostí a výukou studentů je velká výzva. Řada univerzit a výzkumných institucí se nyní snaží různými způsoby vyjít vědcům-rodičům vstříc. Masarykova univerzita patří mezi ně. Je to velmi dobře možné i proto, protože věda není nutně vázána na pracovní dobu od do.