Situace v oblasti rozvoje krajských inovačních infrastruktur nebo krátce „inostruktur“ se lepší, kraje své lokální inostruktury mají zmapované a spolupracují s nimi. Nicméně pro specializované inostruktury bude třeba pomoci jednak z národní úrovně při vyhodnocení, kde a které specializované inostruktury by měly největší potenciál a význam vzniknout, ale také ve finanční podpoře krajů i státu a větší stimulaci podnikavosti v doménách krajské a národní RIS3. 

Tři české projekty se probojovaly do finále evropské soutěže REGIOSTARS 2024, kterou pořádá Evropská komise. A uchází se také o Cenu veřejnosti, ve které je možné hlasovat až do 9. října 2024. Jedním z úspěšných projektů je SustES ústavu CzechGlobe, který se věnuje tvorbě adaptačních strategií pro udržitelné ekosystémové služby a potravinovou bezpečnost. 

„V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. A jmenuje Wichterleho gelové kontaktní čočky, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně anebo Holého antivirotika. Úřad letos slaví 105 let své existence.

V dnešním digitálním světě se manipulační techniky stávají stále častější součástí veřejné komunikace, a to zejména v předvolebních kampaních a často podvodné reklamě. Tým E-Bezpečí z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci proto přichází s inovativním řešením – aplikací FactNinja.

Evropský kosmický průmysl podle analýzy Eurospace zaostává, v Rusku se výdaje na výzkum sníží o 25 % a západní státy se obávají čínských exportních pravidel. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za srpen. 

Čeští studenti se do soutěže přihlásili historicky poprvé a hned přivezli zlato v hlavní kategorii prestižní mezinárodní studentské soutěže, pořádané Technickou univerzitou v nizozemském Eindhovenu. Týmy z celého světa mají necelý rok na to, aby vytvořily prototyp biosenzoru, který splňuje zadání daného ročníku.

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život. 

Analýza programu Horizont Evropa zjistila, že snahy o zjednodušení programu a zmenšení byrokracie měly omezený účinek, ale jsou trochu úspěšnější než dříve. Horizont Evropa funguje třetím rokem, blíží se ke své polovině a jeho analýza tak může ukázat, jak program pokračuje.

Ještě nikdy nenapsal český historik tak komplexní syntézu slovenských dějin, jakou letos v nakladatelství Vyšehrad vydal pod názvem Dějiny Slovenska Jan Rychlík. Se členem Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci se autor rozhovoru Adam Pluhař bavil nejen o tomto rozsáhlém díle, ale i neradostné politické situaci na Slovensku, kterou má tento majitel českého i slovenského pasu hodně pod kůží.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR vítá zisk dalšího významného grantu. Evropská komise ocenila práci Paula Paiotiho a udělila mu prestižní ERC Starting grant, určený vědcům na začátku kariéry. Finanční injekce ve výši jeden a půl milionu eur pomůže Paiotimu v příštích pěti letech dál rozvíjet syntézu unikátních molekul důležitých pro objevování nových léků.