Nové materiály pro regeneraci kůže i vylepšené kontaktní čočky. I to je jeden ze směrů výzkumu, kterým se ubírá prestižní mezinárodní projekt Medipol, a jehož součástí je Technická univerzita v Liberci. Podstatou projektu je nalezení nových přírodních polymerních materiálů. 

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o květnových zasedáních Rady EU v oblasti výzkumu a v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu i o tom, že agentura EISMEA hledá odborníky. Přečtěte si o vzniku Evropské vysokoškolské observatoře a nové příručce pro podporu wellbeingu ve školách.

Transfer znalostí a zejména komercializace výsledků výzkumu a vývoje jsou v centru zájmu státních orgánů v Česku i v zahraničí, protože podporují přenos vědeckých poznatků z veřejných výzkumných organizací do soukromého sektoru, a tím stimulují a zvyšují výkonnost národních ekonomik.

Před pouhými dvaceti lety se světu otevřela brána do fascinujícího světa grafenu – látky s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi. Mezi ty, kdo se ponořili do jeho zkoumání, patří i Martin Rejhon z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém JUNIOR STAR projektu se zaměřuje na růst tří grafenových vrstev na sobě s cílem zajistit jejich využitelnost ve vývoji elektronických a optoelektronických zařízení.

Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise.

Zeptali jsme se partnerů portálu Vědavýzkum.cz, jaké priority očekávají od nového ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Někteří čekají kontinuitu a dokončení reformy transferu, někteří posílení institucionální podpory, určení strategických priorit či dokonce reformu vzdělávacího systému.

Portál Vědavýzkum.cz přinesl dva texty o Středoškolské odborné činnosti. Nyní přináší navazující text o dalších možnostech, které nabízí tuzemské univerzity a výzkumná pracoviště motivovaným studentům a žákům ze středních i základních škol, jak se mohou zapojit do vědeckého výzkumu nebo si vyzkoušet studium na vysoké škole. 

Poslední dva týdny ovládly predátorské publikace politický a částečně i veřejný prostor, a než se na ně po nástupu nového pana ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se nad problematikou na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy o tom, jak by se měli ideální vědci a vědkyně chovat a jak by měl ve vysněném světě publikační systém fungovat, nechává profesor ekonomie Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK, na jiné a zkouší přidat trochu reálného, mezinárodního a vědně-politického kontextu.

Patrick Cramer působí jako prezident Společnosti Maxe Plancka. V Česku slavnostně zahájil činnost tří Dioscuri center, která mají podpořit excelentní vědkyně a vědce. Proč si Společnost Maxe Plancka vybrala po Polsku Českou republiku, kam program rozšířila? Co si od center slibuje? A co podle něj brzdí vědu v Evropě?

Neumět napsat vědeckou publikaci v angličtině, a to v kvalitní angličtině, je Achillovou patou vědce, která se neodpouští. Ačkoli se stále můžeme setkat s výzkumy popsanými v časopisech v národním jazyce neanglického typu, kvalita těchto výstupů je automaticky zpochybňována. Jak k tomu historicky došlo?