Nejde vygumovat, rozpustit ani vymazat. Není rozpoznatelná běžným pohledem a neodhalí ji ani UV paprsek. Neviditelná značka obsahuje směs kovových oxidů, které vytváří číselný kód, a rozklíčovat ji zvládne pouze rentgenový fluorescenční spektrometr. Značka odolá času, teplu, světlu, mechanickému setření i restaurátorskému zásahu.

Covid v podstatě skončil, takže už vymizel z hledáčku médií a politiků. Vrací se ale téma migrace. Není se co divit, vždyť počet mezinárodních migrantů ve světě vzrostl podle posledních globálních odhadů z přibližně 84 milionů v roce 1970 na 281 milionů v roce 2020. Zatímco před půlstoletím šlo o 2,3 %, tak nyní jde o 3,6 % světové populace, upozorňuje Mariola Pytliková z Národního institutu SYRI, která se tématem migrace z ekonomického pohledu zabývá.

Když se utvářela molekulární podstata života, nechybělo málo a mohlo dojít k fatálnímu pomatení jazyků jeho základních tvůrců. V takovém případě by žádný život možná ani nevznikl, tedy určitě ne ve formě, jakou známe dnes. Molekulární řečí buněk se po mnoho let zabývají čeští molekulární biologové z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Leoše Valáška.

Světelné znečištění je jedním z hlavních environmentálních problémů rozvinutých zemí a negativně působí na lidské zdraví i celé ekosystémy. Kvůli neustálému rozvoji sídel patří mezi faktory nejvíce ohrožující biodiverzitu hmyzu a jiných skupin živočichů. Naštěstí dnes kromě klasických sodíkových výbojek existuje celá řada alternativních druhů svítidel. Jejich vliv na noční živočichy však zatím nebyl řádně prostudován.

Vyšel prestižní žebříček Academic Ranking of World Universities (ARWU), známý též jako Šanghajský žebříček. I letos se do první tisícovky dostalo jen šest tuzemských vysokých škol. První dvacítce tradičně dominují americké univerzity, na počet umístěných institucí v první tisícovce vede Čína.

Středozemní moře čelí riziku negativních dopadů persistentních organických polutantů (POPs). POPs jsou syntetické chemikálie, které přetrvávají v životním prostředí po mnoho let. Představují významné nebezpečí pro mořské ekosystémy i pro lidské zdraví, protože se mohou hromadit v tkáních živých organismů napříč potravním řetězcem.

Na počátku letních prázdnin jsme se zabývali zapojením tuzemských účastníků do výzkumných konsorcií programu Horizont Evropa (dále jen „HE“). Sledovali jsme, kdo koordinuje projekty, ve kterých české subjekty figurují, do jaké míry se české subjekty účastní konsorcií vedených předními evropskými výzkumnými organizacemi, a řešili jsme atraktivitu českých subjektů pro zahraniční koordinátory.

Vysokoškoláci mají stále velký deficit ve svém veřejném projevu, který je přitom pro jejich akademický a kariérní úspěch klíčový. Často to vede až k úzkostným stavům. Úzkost z mluvení na veřejnosti mají častěji ženy a nebinární osoby. Vyplývá to ze studie vědců Národního institutu SYRI, kteří analyzovali veřejný projev celkem 1745 vysokoškoláků.

Jaká nás čeká budoucnost v energetice a jak k ní můžeme přispět? Lze získávat energii ze snadno dostupných zdrojů? Václav Švorčík vede projekt v rámci programu Théta 2 od TAČR a jeho tým pracuje na vývoji metody výroby amoniaku z mořské vody a vzduchu za využití slunečního záření. Seznamte se blíže s projektem NH3 Plazmon v rozhovoru.

O fenoménu univerzit třetího věku jsme přinesli podrobný článek v úterý 12. 8. 2024. Zajímalo nás ale, jak probíhá výuka a jaká je motivace a ohlasy účastníků, a tak se naše redaktorka Vendula Lužná zašla na jednu hodinu na Univerzitě Palackého v Olomouci podívat a přináší z ní reportáž.