Dne 14. února proběhla ve spolupráci Rady pro vývoj, výzkum a inovace a Univerzity Karlovy konference o hodnocení podle Metodiky 2017+, jež mapovala stav po šesti letech hodnocení v přírodních vědách. Dále se akce konaná ve velké posluchárně Přírodovědecké fakulty UK zaměřila na připravovanou aktualizaci této metodiky.

Ondřej Sotolář se na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity věnuje například vlivu technologií na adolescenty a jejich psychiku. Téma je pro něj osobní, jelikož s manželkou vychovává dva malé syny. Během svého doktorského studia také získal, jako jeden z mála mužů, Pamětní grant Martiny Reoselové, který uděluje Nadační fond IOCB Tech mladým vědcům v oblasti přírodních věd, kteří se snaží skloubit vědu s péčí o děti v předškolním věku. 

Podle aktuálních statistik počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou v roce 2030 v Česku přesáhne 174 tisíc. Cerebrální organoidy, které pěstují vědci a vědkyně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, mají posloužit právě k výzkumu této nemoci. Odborníci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.

Avery Morris je houslistka a doktorandka na Stony Brook University. V letošním roce stráví devět měsíců na Hudební a taneční fakultě (HAMU) Akademie múzických umění v Praze jako stipendistka Fulbrightova stipendia výzkumem ztracených děl Gideona Kleina a odkazu české hudební moderny.

Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou na České zemědělské univerzitě v Praze spouští s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Tento svátek připadl na 11. února. V souvislosti s kampaní oslovili Janu Mazancovou, která působí na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA. 

Toho, že je Česká republika poměrně úspěšná v budování technologických firem s globálním produktem, už si každý asi všiml. O nějakém miliardovém „exitu” nebo dalším investičním kole si přečteme téměř každý měsíc. Zdá se tedy logické podpořit začínající technologické firmy z našich daní a investovat tak do budoucí prosperity v této oblasti.

Univerzita Hradec Králové dlouhodobě podporuje rovnost pohlaví ve společnosti a obzvláště pak ve vědě. S hrdostí sledujeme příběhy vědkyň, které často dokáží skloubit profesní život s tím osobním. Jednou z mnoha úspěšných žen na naší univerzitě je Hanka Tomášková z Fakulty informatiky a managementu UHK.

Slova nobelisty Ernesta Rutherforda o tom, že vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance, vystihují nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky. Objevy dokázal vysvětlit široké veřejnosti přirovnáním nové formy magnetismu k tanci labutí.

Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o novém hodnocení programu Horizont Evropa a nové šabloně pro tvorbu směrnice k projektovému odměňování.