Ondřej Sotolář se na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity věnuje například vlivu technologií na adolescenty a jejich psychiku. Téma je pro něj osobní, jelikož s manželkou vychovává dva malé syny. Během svého doktorského studia také získal, jako jeden z mála mužů, Pamětní grant Martiny Reoselové, který uděluje Nadační fond IOCB Tech mladým vědcům v oblasti přírodních věd, kteří se snaží skloubit vědu s péčí o děti v předškolním věku. 

Podle aktuálních statistik počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou v roce 2030 v Česku přesáhne 174 tisíc. Cerebrální organoidy, které pěstují vědci a vědkyně na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, mají posloužit právě k výzkumu této nemoci. Odborníci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.

Avery Morris je houslistka a doktorandka na Stony Brook University. V letošním roce stráví devět měsíců na Hudební a taneční fakultě (HAMU) Akademie múzických umění v Praze jako stipendistka Fulbrightova stipendia výzkumem ztracených děl Gideona Kleina a odkazu české hudební moderny.

Rozhovor vznikl v rámci kampaně Měsíc žen ve vědě, kterou na České zemědělské univerzitě v Praze spouští s podporou projektu AGRIGEP při příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Tento svátek připadl na 11. února. V souvislosti s kampaní oslovili Janu Mazancovou, která působí na katedře udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA. 

Toho, že je Česká republika poměrně úspěšná v budování technologických firem s globálním produktem, už si každý asi všiml. O nějakém miliardovém „exitu” nebo dalším investičním kole si přečteme téměř každý měsíc. Zdá se tedy logické podpořit začínající technologické firmy z našich daní a investovat tak do budoucí prosperity v této oblasti.

Univerzita Hradec Králové dlouhodobě podporuje rovnost pohlaví ve společnosti a obzvláště pak ve vědě. S hrdostí sledujeme příběhy vědkyň, které často dokáží skloubit profesní život s tím osobním. Jednou z mnoha úspěšných žen na naší univerzitě je Hanka Tomášková z Fakulty informatiky a managementu UHK.

Slova nobelisty Ernesta Rutherforda o tom, že vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance, vystihují nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky. Objevy dokázal vysvětlit široké veřejnosti přirovnáním nové formy magnetismu k tanci labutí.

Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o novém hodnocení programu Horizont Evropa a nové šabloně pro tvorbu směrnice k projektovému odměňování.

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací.