Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Nestává se často, aby tým českých molekulárních biologů a bioinformatiků lovil žraloka. Vlastně je to velmi podivuhodná představa. Přesto jde o reálný příběh loňské čtrnáctidenní expedice u islandského ostrova Heimaey.

Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium.

Debata o budoucí účasti Velké Británie v programu Horizont Evropa získala v posledních týdnech novou dynamiku. Na pozadí širších obchodních vztahů, veřejných proklamací a vnitropolitických pnutí přesto dosud nedošlo k formulování časově určeného funkčního rámce, který by aktérům výzkumných aktivit na obou stranách Lamanšského průlivu poskytl definitivní vodítka, co bude dál.

Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Přečtěte si o plánovaných seminářích ze série Jak na Horizont Evropa, podívejte se na novou brožuru k MSCA a českých úspěších v zapojení do rámcových programů EU.

„Lidé si od pradávna kladli otázku, jaký je poměr obvodu kruhu ku jeho průměru, což je právě hodnota π. Třeba proto, aby věděli, kolik materiálu potřebují na stavbu studny,“ představuje nejvýznamnější matematickou konstantu, o níž se píše i v Bibli, děkan Matematicko-fyzikální fakulty UK Mirko Rokyta. Dne 14. března se přitom slaví Mezinárodní den π. 

Od dob, kdy si člověk uvědomil nedokonalost lidského organismu při regeneraci poškozených tkání, směřuje snaha vědců k nalezení způsobu, jak tento nedostatek kompenzovat. Kromě konvenční léčby se proto rozvíjí i možnosti náhrady poškozené tkáně pomocí syntetických konstruktů s biomimetickými vlastnostmi. Právě na tom pracují vědecké týmy z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Masarykovy univerzity v Brně.

Předsedkyně RVVI a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová minulý týden prezentovala nový dokument Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v roce 2021 a jejich srovnaní se zahraničím. Podívali jsme se na obsáhlý dokument podrobněji a přinášíme některé jeho základní informace a závěry.

Betonové konstrukce jsou dnes běžné téměř ve všech oborech stavitelství, kde plní různé funkce. V Centru dopravního výzkumu se výzkumní pracovníci dlouhodobě zabývají studiem aspektů, které mají dopad na životnost betonu. Zároveň hledají opatření k prodloužení materiálové a celkové životnosti betonových dopravních staveb. Proto zde vyvinuli produkt FLAX – emulzi lněného oleje, která ochraňuje beton a prodlužuje jeho životnost.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci 1. února odstartoval prestižní evropský grant ERA Chair „Accelerator“. Jeho držitel Alexander Dömling opustil svou výzkumnou skupinu v Groningenu, aby v Olomouci zahájil novou (a možná poslední) etapu svého vědeckého života. V rozhovoru mluví o své kariéře, farmaceutickém průmyslu, ale především o své misi na Hané.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si o závěrech Rady EU o dovednostech a kompetencích pro zelenou tranzici nebo kampani Tour de Capitales, která má podpořit zásady zhodnocování znalostí. Nepřehlédněte nově podepsanou spolupráci středoevropských zemí ve vzdělávání nebo záchrannou síť pro britské výzkumníky.