Analýza programu Horizont Evropa zjistila, že snahy o zjednodušení programu a zmenšení byrokracie měly omezený účinek, ale jsou trochu úspěšnější než dříve. Horizont Evropa funguje třetím rokem, blíží se ke své polovině a jeho analýza tak může ukázat, jak program pokračuje.
Zpráva zveřejněná 16. srpna 2024 přináší nejen pozitivní zjištění, ale i zklamání pro vědce, kteří doufali, že financování v hodnotě 94 miliard eur bude méně byrokratické a rychlejší, než jeho předchůdce.
Zhodnocení skupin 1–3 (clusterů, pozn. red.), které zahrnují výzvy k udělení grantů v oblastech zdraví, kultury, kreativity, inkluzivní společnosti a občanské bezpečnosti, a některých partnerství programu, ukázalo, že snahy o zjednodušení zatím nepřinesly významné výsledky.
„Zatímco většina respondentů (81,0 %) považuje náklady na podání žádosti za přiměřené, snahy o zjednodušení programu Horizont Evropa měly jen omezený dopad na snížení zátěže žadatelů,“ uvádí zpráva vypracovaná týmem konzultantů a akademiků pro Evropskou komisi.
Žadatelé „neshledávají žádný významný rozdíl“ v administrativní zátěži u Horizontu Evropa ve srovnání s předchozím programem Horizont 2020. Co je horší, zpracování grantů z programu Horizont Evropa navíc trvá Evropské komisi déle, než tomu bylo v případě programu Horizont 2020. U celého rámcového programu nyní mezi uzávěrkou výzev a podpisem grantů uplyne v průměru 273 dní. To je o 23 dní déle, než za ekvivalentní období v programu Horizont 2020.
„Administrativní údaje ukazují, že rychlost výběru projektů a procesů implementace zaostává za výkonem programu Horizont 2020 v referenčním roce,“ uvádí zpráva. Téměř šest z deseti grantů není vyřízeno v cílové lhůtě osmi měsíců. Horizont Evropa splnil cíle pro nižší podíl grantů ve srovnání s Horizontem 2020.
„Nejnovější zpráva hodnotí pouze první dva roky programu Horizont Evropa", zdůraznila Rūta Dėlkutė-Morgan, manažerka výzkumu v PPMI, poradenské společnosti, která studii vedla. Od nynějška by se doba zpracování měla zlepšit. „Když jsme to porovnávali s trendem v Horizontu 2020, bylo to podobné. Prvních pár let bylo pomalejších a pak se to zrychlilo,“ řekla.
Více požadavků
Evropská komise zavedla některá opatření, aby snížila administrativní zátěž, například financování ve formě jednorázových částek (tzv. lump sum financování, pozn. red.), což znamená, že vědci nemusí vykazovat skutečné náklady, ale dostanou předem vypočtenou částku. Tento experiment byl podle zprávy „obecně pozitivně přijat“, ale je příliš brzy na to říci, zda má skutečný dopad.
Na druhou stranu byly přidány nové požadavky, což může zpomalit podávání žádostí, uvádí zpráva. Například univerzity a výzkumné instituce žádající o finanční prostředky nyní musí mít plány genderové rovnosti. To vyžaduje „další kroky k zajištění jasnosti a konsensu mezi účastníky, což zvyšuje pracovní zátěž a vede k delším procedurám,“ zjistila zpráva.
Příprava grantové dohody programu Horizont Evropa je „složitější a časově náročnější“, zdůrazňuje zpráva s odkazem na vlastní hodnocení Komise z roku 2022. Zpožděný start programu a „zbytkové dopady“ pandemie mohly také zpomalit procesy. Další zkomlikování schvalování grantů mohly přinést průtahy v jednáních o přidružení Velké Británie a Švýcarska. Spojené království nebylo k programu přidruženo při jeho spuštění v roce 2021 a dohodlo se na přidružení až minulý rok. To mohlo zkomplikovat schvalování grantů, stejně jako pokračující absence asociace Švýcarska, o jehož přidružení se jedná, naznačuje zpráva.
Poslanci Evropského parlamentu a výzkumné orgány také varovali před byrokratickým dopadem požadavku „nezpůsobit významné škody“, který od některých příjemců peněz EU požaduje, aby prokázali, že nepoškodí životní prostředí.
Tyto podmínky do značné míry ovlivňují další části programu, typicky skupiny 4–6, uvedla Dėlkutė-Morgan. „V rozhovorech se zúčastněnými stranami se to ale nikdy neobjevilo jako překážka nebo zátěž."
Pozitivní zprávy
Z analýzy však vyplývají i některé pozitivní zprávy. Míra úspěšnosti se nepatrně zlepšila, o dva procentní body ve skupině 1, o šest ve skupině 2 a o čtyři ve skupině 3. V rámci všech tří clusterů jsou respondenti rozděleni v názoru, zda je úsilí o získání grantu Horizontu Evropa úměrné šancím na úspěch. 18 % respondentů uvedlo, že práce spojená s podáním žádosti „vůbec“ neodpovídá potenciálním odměnám, zatímco 35 % uvedlo, že odpovídá „ve velmi velké“ nebo „velké“ míře.
Další otázky v průzkumu však naznačují, že většina považuje administrativní nároky za nutné zlo. Většina žadatelů, včetně těch, kteří neuspěli, souhlasí s tím, že práce spojená s podáním žádosti je „úměrná složitosti navrhovaného projektu“.
Zpráva také ukazuje, že s rostoucí velikostí konsorcia roste i administrativní zátěž. Koordinátoři malých konsorcií (do 14 partnerů) strávili na podání žádosti průměrně 36–45 pracovních dnů. U projektů s více než 31 partnery se tento čas prodloužil na 56–65 dnů.
„Čím více partnerů, tím více času trvá vypracování návrhu,“ uvedla Dėlkutė-Morgan. „Většina administrativní zátěže leží na koordinátorech.“
V průměru 6–10 % z celkové částky grantů je vynaloženo na administrativní úkoly, ale každý desátý projekt utratí na administrativu více než pětinu peněz.
Konzultanti
Analýza se také snaží uvést výši nákladů, které žadatelé utratí za konzultanty – široce využívané univerzitami a firmami k orientaci ve složitém procesu podávání žádostí. Zpráva zjistila, že 17 % žadatelů využilo poradenské služby. Průměrná počáteční částka za poradenství pro konsorcia činila 7 500 eur a pro jednotlivé příjemce 2 000 eur. Extrapolací z údajů to znamená, že na poplatky za předběžné poradenství bylo vynaloženo přibližně 0,2 % rozpočtu Horizont Evropa.
Zpráva však uznává, že to nezohledňuje poplatky za úspěch, ve kterých si poradenské společnosti často krátí grant, pokud vyhrají. Tyto poplatky se pohybují v rozmezí 3–7 % z celkové částky grantu nebo mají podobu stanoveného poplatku ve výši několika tisíc eur.
Nejmenovaný úředník Komise ale význam zprávy bagatelizoval označením jako „předběžná zjištění“ a poukázal na to, že se jedná o jednu z pěti různých analýz zaměřených na různé části Horizontu Evropa, které se všechny v příštím roce promítnou do komplexnějšího střednědobého hodnocení.
„Zohledníme všechna data a shrneme je ve zprávě, která by měla být zveřejněna v prvním čtvrtletí roku 2025,“ uvedl úředník.
Autor: David Matthews
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
