Věda kolem světa: Vědci vytvořili komplexního AI vědce, v Rusku se výdaje na výzkum sníží o 25 %

Další riziko spolupráce s Čínou: přísnější exportní pravidla Říše středu

V souvislosti s obavami z úniku informací a jejich zneužití nejen ve vojenském či zpravodajském sektoru zemí, jako je zejména Čína, přistupují univerzity západních států k bezpečnostním opatřením (dočtete se v tomto článku). Vědci se však dále obávají, zda by stále přísnější pravidla Pekingu pro kontrolu exportu nemohla nejen Evropanům znemožnit přístup ke společně vyvinutým technologiím.

Na výše zmíněný problém podle portálu Science Business upozornil neziskový německý think-tank Mercator Institute for China Studies (Merics). Podle analýzy této nezávislé organizace disponuje Čína, která se aktuálně stává globálním lídrem v oblasti inovací, stále rozsáhlejším souborem nástrojů zaměřených na zastavení toku technologií přes své hranice. Tyto regulace jsou zaměřeny jak na kontroly vývozu civilních technologií, tak i na omezení cestování vedoucích pracovníků univerzit do zahraničí.

Přestože tato opatření, z nichž mnohá jsou v čínských zákonech zakotvená desítky let, aktuálně nejsou ve velké míře využívána, mohl by je Peking využít k zákazu exportu strategického know-how ze země – a to včetně výsledků společné výzkumné spolupráce.

Francois Chimits, vedoucí ekonom think-tanku Merics, pro portál Science Business uvedl, že v případě strategických technologií „vědcům hrozí omezení přístupu k jejich výzkumu. To se týká nejen výzkumu, který byl proveden přímo v Číně, ale i výzkumu realizovaného ve spolupráci s Čínou“.

Obavy panují zejména kvůli nedávným událostem. Například minulý rok čínské ministerstvo obchodu vypracovalo návrh zákazu vývozu technologií v oblasti fotovoltaiky. Ačkoli Peking nakonec zákaz neprosadil, zpráva Merics upozorňuje na skutečnost, že si Čína zachovává pravomoc zastavit export nejen vojenských, ale i civilních technologií. Podle zmíněné analýzy dále v období 2020–2023 Čína zastavila švédskému výrobci baterií Northvolt dodávky umělého grafitu. To však neplatilo v případě čínských výrobců baterií se sídlem v Maďarsku, kteří dodávky dále dostávali. Nejen podle deníku The Economist však tento případ měl spíše komerční než politický motiv.

Francois Chimits pro Science Business uvedl, že zjištění analýzy nemají vědce motivovat k rozvázání spolupráce s Čínou v oblasti civilních, nestrategických technologií.  

„Pokud se jako vědec zabýváte zcela civilní, nestrategickou technologií, nemusíte mít obavy,“ uvedl Chimits. Čím více se však výzkumný pracovník podle hlavního ekonoma Merits se svým výzkumem blíží ke „strategické technologii“, tak jak ji definuje Peking, „musí být opatrný a musí znát prostředí, ve kterém pracuje“.

Výzkumníci vytvořili „AI vědce“, který provádí celý cyklus výzkumu

Diskuze a studie o potenciálu umělé inteligence v oblasti vědy a výzkumu trvá již několik let a je stále aktuální (o možnostech využití AI výzkumnými pracovníky a pracovnicemi si můžete přečíst v tomto článku). Nejnovějším příspěvkem v této debatě je studie zveřejněná 12. srpna 2024 na preprintovém serveru arXiv, v rámci které se tým tokijské společnosti Sakana AI ve spolupráci s akademickými laboratořemi v Kanadě a Velké Británii pokusil vytvořit „AI vědce“ – program AI Scientist, který by byl schopný provádět vědecký výzkum a objevovat nové poznatky.

Hlavním cílem projektu bylo vytvořit program umělé inteligence, který by sám zrealizoval celý cyklus výzkumu – od čtení existující literatury k danému problému a formulování hypotéz pro nový vývoj až po vyzkoušení řešení a napsání článku. Jako nadstavbu AI Scientist dokonce vykonává část práce recenzentů a hodnotí své vlastní výsledky.

Doposud byly modely AI používány jako pomocníci lidských vědců, např. pro brainstorming nápadů, psaní kódu nebo predikční úlohy. Zastávaly tak pouze malou část vědeckého procesu.

„Pokud je mi známo, nikdo se zatím nepokusil vytvořit kompletní vědeckou komunitu, tedy vše v jednom systému,“ uvedl pro časopis Nature Cong Lu, spolutvůrce AI Scientist a výzkumník v oblasti strojového učení z University of British Columbia.

Ačkoli mnoho vědců podle časopisu Nature oceňuje vysoké ambice projektu, ve vědecké komunitě se množí se i záporná odezva. 

Systém AI Scientist dokáže provádět pouze výzkum v oblasti samotného strojového učení. Program dále postrádá zejména to, co by většina vědců považovala za klíčovou součást vědecké práce, a to schopnost provádět laboratorní práce. „Od umělé inteligence, která vytváří hypotézu, k její implementaci do robotického vědce je ještě hodně práce,“ uvedl Gerbrand Ceder, vědec z Lawrence Berkeley National Laboratory.

I přes negativní komentáře podle Jevina Westa, odborníka na informační technologie z University of Washington, výsledky výzkumu přispívají k diskusi, která je v současnosti na vrcholu zájmu mnoha výzkumníků.

„Všichni moji kolegové z různých vědních oborů se snaží přijít na to, kam se umělá inteligence hodí v tom, co děláme. Nutí nás to přemýšlet o tom, co je věda v jednadvacátém století,“ uvedl West pro Nature.

Rána pro ruské vědce: výdaje na výzkum se sníží o 25 %

Vědecká komunita v Rusku čelí v důsledku vojenské invaze na Ukrajinu mezinárodním sankcím. V návaznosti na tato omezení se Rusko potýká i s odlivem talentů. Poslední špatnou zprávou pro ruské výzkumné pracovníky pak je podle časopisu Science skutečnost, že v následujících dvou letech tamní vládní výdaje na výzkum klesnou v rámci rozpočtového plánu o 25 %.  K tomuto poklesu dochází v době, kdy Rusko dramaticky zvýšilo vojenské výdaje, které by měly letos tvořit 40 % federálních finančních prostředků, a snížilo tak rozpočty v jiných oblastech – jako je právě výzkum.

Nový rozpočtový plán tak ztíží ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti vědy a výzkumu, které oznámil po svém znovuzvolení. Ve svém vyjádření, které uvádí i hlavní ruská zpravodajská agentura TASS, se Putin mimo jiné zavázal, že Rusko dostane mezi „10 předních světových lídrů v objemu vědeckého výzkumu a vývoje během 6 let“. 

Zatímco výdaje na základní výzkum zůstanou de facto stejné – v roce 2025 mírně klesnou z 261 miliard rublů na 235 miliard a poté se v roce 2026 zvýší na 276 miliard, největší škrty jsou podle informací analýzy Institute for Statistical Studies and Economics of Knowledge of the Russian Higher School of Economics, uvedených v časopisu Science, ohlášeny v aplikovaném výzkumu. Federální výdaje v této oblasti klesnou z letošních 458 miliard rublů na 362 miliard v roce 2025 a na 260 miliard v roce 2026.

Podle Vladimira Volobueva, vedoucího ruského Národního centra pro genetický výzkum, by ruským vědcům k udržení globální konkurenceschopnosti a k nahrazení části ztracených finančních prostředků mohly pomoci peníze z průmyslu a dalších soukromých zdrojů.

Část těchto soukromých prostředků by podle vyjádření chemika Alexandera Redekopa, šéfa společnosti PSS Corporation, přední ruské elektrochemické firmy, mohla pocházet od ruských investorů. Těm mezinárodní sankce brání investovat peníze v zahraničí.

Úřad FDA ve Spojených státech zamítl terapii PTSD s pomocí MDMA

V roce 2017 se zdálo, že se psychotropní látka MDMA, veřejnosti známá spíše jako extáze, stane ve Spojených státech legálním doplňkem psychoterapie při léčbě posttraumatické stresové poruchy. Nezisková organizace Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies – MAPS) získala pro tuto léčbu na základě údajů z druhé fáze studií od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration – FDA) označení „průlomová terapie“. 

Společnost Lykos Therapeutics, která usilovala o zavedení psychedelik do běžné medicíny, během srpna oznámila, že FDA odmítla její žádost schválit tuto látku a vyžádala si další klinickou studii na podporu bezpečnosti a účinnosti terapie. Rozhodnutí FDA způsobilo podle časopisu Science negativní reakce ze strany některých výzkumných pracovníků, kteří se zabývají psychedeliky. Vůči rozhodnutí se ohradili i zastánci z řad pacientů, zejména pak skupiny veteránů, kteří za schválení MDMA v kombinaci s psychoterapií u FDA tvrdě lobbovali.

Důvodem zamítnutí žádosti o schválení je zpráva organizace Institute for Clinical and Economic Review (Institutu pro klinické a ekonomické hodnocení), nezávislé neziskové organizace. Ta dospěla k závěru, že veřejně dostupné důkazy nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možné zvážit přínosy léčby ve srovnání s potenciálním zdravotním ohrožení pacientů. Rizika podle organizace mohou zahrnovat nejen kardiovaskulární problémy, ale také zhoršení duševních symptomů nebo sebevražedné myšlenky. Organizace vyjádřila také obavy, že „terapeuti podporují příznivé zprávy pacientů a odrazují od negativních zpráv“.

„Toto rozhodnutí mě překvapilo, protože FDA v minulosti prokázal, že uznává, že investice do inovativních terapií jsou důležité, i když údaje leckdy nejsou zcela zřetelné,“ uvedl pro časopis Science Boris Heifets, anesteziolog ze Stanford University, který rozhodnutí podle vlastních slov označuje za „obrovské zklamání“.

Kontrastem k rozhodnutí FDA v případě Lykos Therapeutics je pak skutečnost, že některé společnosti ve Spojených státech již psychedelika používají, nikoli pouze jako podpůrnou složku k psychoterapii, ale jako lékovou terapii samotnou. Například lze uvést společnost Compass Pathways, která ke zmíněné léčbě bez psychoterapie používá psilocybin.

Jennifer Mitchellová, neurobioložka z University of California, pro časopis Science uvedla, že bezpečnost souběhu užívání psychedelik při psychoterapii závisí na řadě proměnných: „Závisí nejen na substanci, ale i na dávce, indikaci a na tom, jak je k dispozici podpůrný personál pro případ, že by se něco nezdařilo.“ 

Podle analýzy Eurospace evropský kosmický průmysl zaostává 

Podle výroční zprávy organizace Eurospace (celý dokument je k dispozici pouze vybraným institucím, hlavní zjištění analýzy si můžete přečíst zde) jsou v popředí vesmírného sektoru zejména programy SpaceX a Číny. Evropský kosmický průmysl zaostává kvůli poklesu komerční poptávky a nedostatku vojenských výdajů. Zatímco příjmy z evropských programů financovaných z veřejných zdrojů rostou, komerční prodej a vývoz od roku 2017 klesají. Subjekty financované z veřejných zdrojů, včetně Evropské kosmické agentury (ESA), národních kosmických agentur, Evropské komise a agentury Eumetsat, nyní představují 70 % trhu evropských kosmických společností.

Do uvedených výsledků analýzy se podle portálu Science Business promítlo několik událostí. Například skutečnost, že evropský kosmický sektor v uplynulém období zasáhly technické a administrativní problémy. Zejména čtyřleté zpoždění startu rakety Ariane 6, která nakonec odstartovala začátkem července tohoto roku. Společnost SpaceX, kterou vlastní Elon Musk, pak způsobila 95% nárůst komerčních kosmických programů vypuštěním konstelace družic Starlink. 

Ve srovnání s ostatními vesmírnými mocnostmi Evropa dále skromně investuje do vojenských vesmírných aktivit. V celosvětovém měřítku byly evropské vesmírné programy zastoupeny 12 % civilními a pouze 2 % vojenskými programy. 

Podle portálu Science Business však vedení ESA činí kroky, které mají evropský vesmírný sektor pozvednout. Agentura nedávno oznámila, že německá společnost Exploration Company a italská Thales Alenia Space získaly ve vyhlášené soutěži zakázky na dodávky zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station – ISS) do roku 2028. V rámci této soutěže dále společnosti budou operovat i v dalších destinacích. Zmíněná soutěž je součástí širších změn v politice zadávání veřejných zakázek ESA, jejichž cílem je podpořit průmysl a větší hospodářskou soutěž. 

Další podstatnou výzvu pro ESA však představuje rok 2025, kdy se členské státy budou muset dohodnout na příštím tříletém rozpočtu agentury.

 

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje jsou uvedeny přímo v textu.