USA startují ambiciózní „Misi Genesis“ pro AI ve vědě, iniciativa je Bílým domem přirovnávána k projektu Manhattan. Rusko slibuje „kolosální“ navýšení výdajů na vědu, vědci však pochybují. Rozpočet ESA na příští tři roky dosáhne rekordních 22,1 miliardy eur. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v listopadu.
USA startují ambiciózní „Misi Genesis“ pro AI ve vědě, iniciativa je přirovnávána k projektu Manhattan
Americký prezident Donald Trump schválil během listopadu exekutivní příkaz zahajující Misi Genesis – rozsáhlou iniciativu k využití umělé inteligence ve vědeckém výzkumu. Bílý dům tuto iniciativu přirovnal svým historickým významem a naléhavostí k projektu Manhattan. Ministerstvo energetiky (Department of Energy – DOE), které program povede, deklarovalo cíl „zdvojnásobit produktivitu a dopad americké vědy a inženýrství během desetiletí“ a zajistit, aby Spojené státy zůstaly světovým lídrem v oblasti AI. Platforma Genesis má propojit nejvýkonnější americké superpočítače, rozsáhlé vládní vědecké databáze a 17 národních laboratoří do jednotného systému, jenž urychlí objevování v energetice, zdravotnictví, bezpečnosti a dalších oblastech. Vznikne tak „uzavřená smyčka AI experimentů“, která bude trénovat nové vědecké AI modely, automatizovat experimenty a urychlovat průlomové objevy. V celé záležitosti Trump pověřil svého vědeckého poradce Michaela Kratsiose koordinací projektu – do 90 dní mají být vytipovány zapojené federální kapacity a do srpna 2026 má platforma řešit alespoň jednu významnou vědeckou výzvu.
Nový plán však podle portálu Science Business zatím nevyčísluje rozpočet ani zdroje financování. Podle analytiků se zpočátku využijí přesuny v rámci stávajících fondů a hlavní financování by mělo být projednáno v příštím rozpočtovém cyklu Kongresu. Hodan Omaar z washingtonského think-tanku ITIF uvádí, že jsou „známky dvoustranné podpory“ pro urychlení vědeckého výzkumu pomocí AI, ale udržitelnost projektu bude záviset na významných rozpočtových prostředcích od Kongresu.
Genderová mzdová propast se podle THE na britských univerzitách dále prohlubuje
Výsledky nového šetření časopisu Times Higher Education ukázaly, že se v akademickém roce 2024/2025 na většině britských univerzit prohloubila mzdová nerovnost mezi ženami a muži (gender pay gap). Z více než 120 vysokých škol, jež poskytují bakalářské vzdělání a podléhají vládnímu reportovacímu systému, zaznamenalo 60 % zhoršení mediánu gender pay gap oproti předchozímu roku. Zatímco loni se podle Times Higher Education situace u většiny institucí mírně zlepšila, letos došlo k opačnému trendu.
Nejvyšší mediánový rozdíl v odměňování má podle dat Leeds Conservatoire, kde ženy v průměru vydělávají jen 68 pencí na každou libru, kterou dostávají muži. Přestože se zde rozdíl mezi mzdami mírně snížil ze 42 % na 32 %, zůstává nejvyšší v celém sektoru. Na dalších místech jsou pak Arts University Bournemouth (26 %) a University of Buckingham (25 %). V některých případech je situace ovlivněna specifiky – například Bournemouth University má většinu nízkopříjmových pozic obsazenou ženami.
Podle Penny East, ředitelky organizace Fawcett Society, nejdéle působící britské organizace, která se věnuje rovnosti žen a mužů, tato čísla odrážejí „národní stagnaci“ v oblasti rovnosti.
„Mnohé z toho zůstává neviditelné a nevyslovené. Ženy se stále obávají, že kdyby promluvily o špatných pracovních podmínkách, mohlo by to ohrozit jejich kariéru. Zdravé, prosperující a inkluzivní univerzity jsou klíčové pro fungující společnost. Pokud jsou ženy, které v těchto institucích pracují, trvale nedostatečně odměňovány nebo přehlíženy při povyšování, neovlivňuje to jen je samotné, ale i kvalitu vzdělávání a fungování vysokých škol jako celku,“ uvedla Penny East pro Times Higher Education.
Podle nedávné zprávy Advance HE, britské neziskové organizace, která se zaměřuje na podporu kvality a rozvoje ve vysokém školství, zůstával celkový mediánový rozdíl v odměňování napříč sektorem v minulých akademických letech na ustálené hodnotě 9 %. Zmíněná organizace však report pro aktuální období doposud nezveřejnila. Odborová organizace University College Union na data podle Times Higher Education reagovala výzvou ke stávce a označila přetrvávající rozdíly za systémový problém, umocněný špatnými pracovními podmínkami žen v akademickém prostředí.
Rusko slibuje „kolosální“ navýšení výdajů na vědu, vědci jsou však skeptičtí
Ruská vláda plánuje do roku 2030 více než ztrojnásobit výdaje na výzkum a vývoj. Podle vicepremiéra Dmitrije Černyšenka mají celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhnout 6,2 bilionu rublů (zhruba 80 miliard amerických dolarů) ročně, oproti současným přibližně 2 bilionům rublů. Černyšenko tuto částku označil za „kolosální“ a připomněl, že jde o naplnění cíle prezidenta Vladimira Putina, aby výdaje na vědu dosáhly 2 % HDP do roku 2030.
Podle zmíněného oficiálního vyjádření má z plánovaných 6,2 bilionu rublů jít asi 3,5 bilionu z federálního rozpočtu, zatímco zbytek mají zajistit podniky a další mimorozpočtové zdroje. Vláda tak počítá s tím, že podíl státu na financování výzkumu klesne z dnešních více než 90 % na necelých 60 %, zatímco firemní výdaje porostou několikanásobně.
Podle časopisu Science však řada ruských expertů zmíněné plány považuje za nereálné. Například ekonom Ruben Enikolopov, bývalý rektor moskevské New Economic School, upozorňuje, že veřejné výdaje na výzkum v poměru k HDP v posledních letech klesají, neboť podle jeho vyjádření v roce 2020 tvořily jen 0,51 % ruského HDP, zatímco v roce 2024 klesly na 0,36 % HDP – hluboko pod cílem 2 %.
Skeptická je i Olga Byčkovová z Evropské univerzity v Petrohradu, která ve svém vyjádření připomněla, že v Rusku „prakticky neexistují velké firmy, které by nebyly spojené se státem“, a nezávislý byznys je příliš malý na to, aby dokázal významně posílit financování výzkumu.
Chemik Alexej Bobrovskij z Ruské akademie věd popisuje současné financování ruské vědy jako „katastrofální“ – podle něj se úroveň podpory vrátila do roku 2000 a situaci dále zhoršila izolace ruské vědy po zavedení sankcí v souvislosti s válkou na Ukrajině. V kombinaci s napjatým rozpočtem a strukturálními problémy ruské ekonomiky proto mnozí výzkumníci považují vládní sliby za „přehnaně“ optimistické.
Podle nové analýzy jsou autory stažených studií častěji muži než ženy
Ženy mají menší počet stažených článků v oblasti lékařského výzkumu než muži, a to i v poměru k jejich obecně nižšímu zastoupení v tomto výzkumném odvětví. Ukazují to výsledky nové studie zveřejněné v listopadu v časopise PLOS ONE. Podle jejího autora Paula Seba z University of Geneva obsadila ženská jména pouze 23 % autorských pozic v souboru téměř 900 stažených článků publikovaných mezi lety 2008 a 2017. Sebo k tomu využil nástroj AI, který odhaduje pohlaví autorů podle křestních jmen.
Zjištění dále ukazují, že ženská jména tvořila jen 16,5 % prvních a 12,7 % posledních autorů stažených článků. Pro srovnání: dřívější studie používající podobný nástroj odhadla, že ženy tvořily 41–45 % prvních autorů a 26–33 % posledních autorů ve všech článcích ze stejného okruhu časopisů ve stejném období.
Interpretace výsledků však není jednoduchá. Použité nástroje mají omezení – nepracují s nebinárními identitami a jsou méně přesné u neevropských jmen. V manuální kontrole 200 jmen ale Sebo nezjistil žádné nesrovnalosti.
Sebo se domnívá, že rozdíl může pramenit z toho, že „ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny v seniorních akademických pozicích a vedou méně projektů.“
Bývalý rektor Oslo and Akershus University College of Applied Sciences Curt Rice pro časopis Nature v tomto směru uvedl, že „muži jsou ve vědě obecně více viditelní, a proto jejich práce čelí větší kontrole“.
Další možností podle sociální psycholožky Sapny Cheryan z University of Washington je, že „muži jsou socializováni k většímu riskování, zatímco ženy bývají vedeny k pečlivosti“.
Cassidy Sugimoto z Georgia Institute of Technology pak upozornil, že mužští vědci častěji mění složení výzkumných týmů, což může zvyšovat pravděpodobnost stažení práce kvůli nedostatečné důvěře či neznalosti práce kolegů.
Do budoucna by Sebo rád provedl rozhovory s autory stažených studií, aby roli genderu v této oblasti porozuměl hlouběji. „Doufám, že naše studie podnítí vědeckou komunitu, aby se na stažení článků dívala nejen jako na opravu literatury, ale také jako na příležitost nahlédnout do rozložení odpovědnosti, moci a příležitostí mezi pohlavími ve vědě,“ uvedl pro Nature.
Přečtěte si také
Pozdvižení ve vědecké obci nedávno vyvolala studie, která poukázala na to, že jeden z nejznámějších výzkumů o Alzheimerově chorobě je zřejmě falešný. Vysoce vlivný dokument, který byl poprvé publikován v roce 2006, měl velký dopad na různé klinické studie a do výzkumu nemoci šly díky němu miliardy dolarů.
Britské a německé univerzity prohlubují výzkumnou spolupráci
Sdružení 24 britských univerzit Russell Group představilo sérii návrhů, které mají podpořit intenzivnější spolupráci mezi akademickými institucemi Spojeného království a Německa. Návrhy navazují na Kensingtonskou smlouvu – bilaterální dohodu podepsanou oběma vládami letos v červenci – a nedávné jednání Russell Group s německým uskupením German U15.
Hlavními doporučeními jsou podpora krátkodobých výměnných pobytů, letních škol, společných doktorských a postdoktorských stipendií, a zjednodušení administrativních a grantových procesů. Cílem je snížit bariéry spolupráce, zrychlit sdílení dat a zlepšit podmínky zejména pro začínající výzkumníky.
„Spolupráce mezi britskými a německými univerzitami má dlouhou tradici a komplementární síly v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie nebo společenské vědy. Je proto přirozené, že máme zájem tyto vazby dále posílit,“ uvádí se ve společném prohlášení Russell Group a German U15.
Karla Pollmann, prezidentka University of Tübingen a místopředsedkyně German U15, ve svém vyjádření pro portál Science Business označila společné programy PhD za klíčové pro maximální využití potenciálu spolupráce, a výkonný ředitel Jan Wöpking U15 vyzval k plnému zapojení Spojeného království do příštího rámcového programu EU.
Russell Group zároveň vyjádřila naději, že tyto návrhy pomohou maximálně využít stávající i nové finanční nástroje – od programu Horizont Evropa po možné zapojení do iniciativ, jako je Copernicus.
Rozpočet ESA na příští tři roky dosáhne rekordních 22,1 miliardy eur
Evropská kosmická agentura (ESA) se na ministerské radě v Brémách koncem listopadu dohodla na historickém navýšení svého rozpočtu. Členské státy v tomto případě schválily pro období 2026–2028 rozpočet ve výši 22,1 miliardy eur. Tato částka představuje přibližně třicetiprocentní nárůst oproti současnému rozpočtu s částkou 16,9 miliardy eur, který byl odsouhlasen v roce 2022. Rozhodnutí se téměř rovnocenně blíží původní žádosti agentury ve výši 22,3 miliardy eur, a podle generálního ředitele ESA Josefa Aschbachera se tak jedná o výjimečnou situaci, kdy se poprvé schválená částka prakticky shoduje s plánovanými potřebami.
„Ministři tentokrát jasně pochopili nutnost, aby Evropa výrazně posílila svou pozici v globálním vesmírném sektoru,“ uvedl pro portál Science Business Aschbacher.
Schválený rozpočet nejenže pomůže splnit cíle stanovené na začátku tohoto roku podle strategie ESA 2040, ale zároveň přináší nový mandát, který umožní ESA rozvíjet aktivity v oblasti bezpečnosti a obrany. Součástí je financování programu European Resilience from Space, zaměřeného na satelitní průzkum, sledování, navigaci a zabezpečenou komunikaci. Tyto oblasti mají být klíčové pro posílení evropské technologické suverenity, zejména v kontextu pokračující války na Ukrajině a rostoucího významu vesmírných technologií pro bezpečnost. Stejně jako v minulých letech i tentokrát zůstává Německo největším přispěvatelem se závazkem 5,1 miliardy eur (23 %). Francie a Itálie pokrývají po 16 % rozpočtu.
Největší část prostředků – 4,4 miliardy eur – zamíří do kosmického transportu. Cílem je posílit evropské kapacity v oblasti nosičů, navázat na závěry summitu v Seville a podpořit konkurenci na trhu startovacích služeb skrze European Launcher Challenge, do níž členské státy vložily přes 900 milionů eur. Vědecký program ESA obdrží 3,8 miliardy eur, což umožní pokračovat v přípravách misí včetně potenciálního průzkumu Saturnova měsíce Enceladu. Další prostředky míří na pozorování Země (3,5 miliardy eur), pilotovaný a robotický průzkum (3 mld. eur) a bezpečné satelitní komunikace (2,1 mld. eur). Přibližně 22 % celého rozpočtu pak bude vyhrazeno na inovace – od AI, kvantové technologie až po nové typy pohonu.
Rostoucí investice do kosmického sektoru přicházejí i ze strany Evropské unie. Komise plánuje po roce 2028 vyčlenit až 131 miliard eur na vesmír a obranu. Evropská investiční banka pak také představila nový nástroj Space TechEU s cílem mobilizovat 1,4 miliardy eur na podporu evropských vesmírných firem.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
