Společenskovědní výzkum, včetně bádání v historii, není přednostně záležitostí zajímavou, ale společensky potřebnou a pro současnost i budoucnost užitečnou.

„Založení naší kontaktní kanceláře je možné v každé průmyslové hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu. Její roční rozpočet je 2,1 miliardy eur čili asi 57 miliard korun.

Začalo to v Mnichově, dne 26. března 1949. Tehdy vznikla Fraunhoferova společnost, jež si do názvu vetkla jméno bavorského optika a vynálezce Josepha von Fraunhofera. Jejím úkolem bylo a je propojovat vědění s průmyslovým využitím, čemuž se 67 let po založení věnuje 67 oborových výzkumných ústavů po celém Německu.

Dne 2. 5. 2016 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2016 Sb. zveřejněna novela zákona o vysokých školách.

Je nepsaným pravidlem, že veřejné vysoké školy a další výzkumné organizace zpravidla mají vnitřní předpis v podobě Směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo jiný obdobný předpis, podle kterého jsou povinny postupovat (Směrnice). Směrnice jako předpis interní povahy podrobněji rozpracovává postupy, které jsou pracovníci organizace povinni dodržet při zadávání veřejných zakázek. Současné Směrnice jsou tedy jakýmsi manuálem pracovníků, kteří mají co do činění s veřejným zadáváním, a to jak po věcné, tak i procesní stránce.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl vyhlášen jako zákon č. 134/2016 Sb. Ve Sbírce zákonů České republiky byl zveřejněn dne 29. 4. 2016 (částka 51). Účinnost zákon nabude 1. října letošního roku.

Rozhovor s Prezidentem svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem a prorektorkou MU pro rozvoj Markétou Pitrovou.

Diagnostické a prodejní centrum otevřela ve svých prostorách Fakulta sportovních studií MU. Zákazníkům od poloviny prosince nabízí možnost vyzkoušet a objednat si boty značky J Hanák R, na jejichž vývoji a patentování se podíleli i vědci z FSpS. Prodejna je víc, než jen obchod – základem je především diagnostika každého zákazníka.

Je třeba uznat, že na půdě MŠMT s nástupem nové ministryně a jejího týmu výrazně posílilo právní vědomí. Je to patrné z různých vyjádření k dotačním případům, které se řeší jak na půdě samotného ministerstva, tak u finančních úřadů či dokonce soudu, u nichž lze zaznamenat výrazný posun v kvalitě oproti minulosti. Je vidět, že současné vedení MŠMT si plně uvědomuje obtížnost a nejasnost právní úpravy vztahů mezi poskytovatelem a příjemcem dotace a skutečnost, že dopady tohoto stavu nelze přenášet toliko na příjemce dotace. Stejně tak si uvědomuje, že postupy MŠMT coby poskytovatele dotace a Řídicího orgánu nebyly v minulosti vždy plně v souladu se zákonem.