Na konci minulého roku byla do sněmovny doručena poměrně obsáhlá novela zákona č. 130/2002 Sb. Navrhuje například zjednodušení administrativy a přenositelnost grantů. Nad jejím obsahem sice existuje politická shoda, ale času na projednání je málo.

V tomto článku se pokusíme shrnout praktické zkušenosti a zamyslet nad tím, zda spin-off společnost (dceřiná společnost založená výzkumnou organizací nebo jejím zaměstnancem v souvislosti s transferem technologií) může být lékem na veřejné zadávání, jak často aktéři v oblasti transferu znalostí doufají.

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?

Na konci minulého roku schválila vláda České republiky dokument s názvem „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích.“ Následující článek se zabývá tím, co tento dokument přináší a zda je dobré se jím jako doporučujícím materiálem řídit či neřídit. 

Přelomový rozsudek Soudního dvora EU ve věci Kerkosand versus Komise přináší významný posun směrem k přísnějšímu posuzování statusu malého a středního podniku (MSP) a potírání obcházení zákona. Na výzkumné organizace to může mít dopad například při projektech spolupráce.

Od 1. 1. 2021 bude platit novela zákona o veřejných zakázkách. Ta může způsobit poměrně dost velké problémy také zadavatelům ve výzkumu a vývoji, protože budou muset nově zohlednit zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací.

Společnost alevia pořádá v úterý 8. 12. 2020 on-line workshop na téma Právní rámec výzkumu a vývoje.

Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.