Evropská komise vydala 19. října 2022 aktualizaci svého sdělení – Rámce pro státní podporu výzkumu a vývoje. Dokument nese stejné označení, tedy „Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a referenční číslo C(2022) 7388“. V tomto příspěvku shrnujeme náš pohled na první „rychlé čtení“ tohoto významného dokumentu Evropské unie.

Nejvyšší správní soud svými dvěma rozsudky z let 2020 a 2021 přiznal ochranu legitimnímu očekávání veřejné vysoké školy v pozici příjemce dotace jako slabší straně právního vztahu. Zrušil pravomocná rozhodnutí potvrzující odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené příjemci za realizaci projektové změny, o jejíž přípustnosti byl příjemce předem výslovně a konkrétně ujištěn poskytovatelem. Ujištění o způsobilosti výdajů pouhým e-mailem může být právně závazné.

Matej Kliman se ve svém příspěvku zaměřuje na poskytování institucionální podporu z perspektivy veřejné podpory výzkumu a vývoje stanoveného evropskými předpisy. Jaké možnosti jsou a které jsou v Česku využívané?

V tomto příspěvku se podělíme o aktuálně diskutované téma transferu technologií na výzkumných organizacích, které mají právní formu přímo řízených (státních) příspěvkových organizací nebo organizačních složek státu. V Česku jde především o fakultní nemocnice, ale i některé další instituce, které mají společné to, že samy nevlastní majetek.

Na portále Vědavýzkum.cz se snažíme mapovat soudní rozhodnutí, která se týkají dotačního řízení či veřejného zadávání. Jedním z principů, který musí veřejní zadavatelé či poskytovatelé dotací dodržovat, je zásada transparentnosti. Níže popsané rozhodnutí se sice týká České rozvojové agentury a projektu na udržitelné zemědělství v Zambii, ale principy platí i pro ostatní poskytovatele a příjemce.

Na konci minulého roku byla do sněmovny doručena poměrně obsáhlá novela zákona č. 130/2002 Sb. Navrhuje například zjednodušení administrativy a přenositelnost grantů. Nad jejím obsahem sice existuje politická shoda, ale času na projednání je málo.

V tomto článku se pokusíme shrnout praktické zkušenosti a zamyslet nad tím, zda spin-off společnost (dceřiná společnost založená výzkumnou organizací nebo jejím zaměstnancem v souvislosti s transferem technologií) může být lékem na veřejné zadávání, jak často aktéři v oblasti transferu znalostí doufají.

Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?