V čem je postavení zaměstnance v akademickém prostředí specifické? Jak ošetřit práci na „home office“? Co vše může být klasifikováno jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností? A za jakých podmínek by se měly zveřejňovat platy akademických pracovníků? Nejen tyto otázky diskutovali účastníci konference, kterou v Praze dne 5. března pořádala společnost alevia ve spolupráci s Advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři.

V současné době probíhá na Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) intenzivní diskuse nad materiálem s názvem Metodika identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur, kterou předložila Asociace výzkumných organizací (AVO) s podporou Akademie věd ČR a Svazu průmyslu a dopravy. Ve svém příspěvku bych se chtěl vyjádřit k nejproblematičtějším bodům celého dokumentu. 

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém 342. zasedání vzala na vědomí aktuální stav vypořádání meziresortního připomínkového řízení k novele zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a doporučila jejich vypořádání v souladu s Metodikou 2017+. Finální materiál by měla schvalovat na svém příštím zasedání v únoru.

Vzájemná důvěra mezi podniky provádějícími výzkum a vývoj a finanční správou byla v minulosti výrazně narušena. Finanční správa v obavě před zneužíváním zahájila kontroly a podniky se od využívání tohoto nástroje začaly odvracet. Na nápravě začala v minulém roce pracovat pracovní skupina Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Legislativní řešení by mělo vejít v účinnost letos.

Dnem 1. ledna 2019 vstoupila v platnost novela zákona o ochranných známkách. Cílem tohoto příspěvku je představit nejdůležitější změny, které jsou v této novele obsaženy.

Plán legislativních prací vlády v roce 2019 obsahuje i novelu „stotřicítky“, tedy stávajícího zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Předkladatelem novely zákona je předseda vlády a její projednání na zasedání vlády by mělo proběhnout již v lednu tohoto roku.

Dnes se budeme v souvislosti se smluvním výzkumem podrobněji věnovat tématu běžných tržních podmínek při uzavírání smluv na „kontrahovaný výzkum“ (nebo dále také „smluvní výzkum“, „výzkumné služby“ nebo „výzkum na zakázku“).

Postavení žadatelů a příjemců podpory z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) bylo opět předmětem právních sporů. Tentokrát nešlo o případ nevyplacení dotace či její části podle § 14e, ani o vrácení dotace podle § 14f rozpočtových pravidel. Spor vznikl již ve stadiu řízení po poskytnutí, resp. neposkytnutí dotace v rámci výzvy 02_16_019 Excelentní výzkum.

Společnost alevia ve spolupráci s advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři pořádá dne 5. března 2019 v Praze konferenci zaměřenou na aktuální otázky pracovního práva v oblasti výzkumu a vývoje.

Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávném rozsudku posoudil odpočet na výzkum a vývoj jako neoprávněný z toho důvodu, že neshledal v projektu prvek novosti. NSS posuzoval třetí fázi klinického výzkumu a konstatoval, že projekt měl charakter poskytování služeb zejména proto, že cíle, doba řešení a způsob hodnocení projektů byly stanoveny třetí osobou.