facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Účastníci workshopu řešili aktuální témata právního rámce výzkumu a vývoje

17. 12. 2019
Účastníci workshopu řešili aktuální témata právního rámce výzkumu a vývoje

Žaloby na poskytovatele dotací, veřejné zakázky, podpora spin-off společností a veřejné a neveřejné prostředky. To jsou některá z témat, kterými se zabývali účastníci prosincového workshopu k právnímu rámci výzkumu, vývoje a inovací.

DSCN70482

Workshop, který proběhl v hotelu IBIS na pražském Smíchově 3. 12. 2019, pořádala společnost alevia ve spolupráci s Advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři. Lektorování se ujali Aleš Vlk a v dopolední části Karel Zuska a odpoledne Matej Kliman. Téměř čtyřicet účastníků workshopu se v dopolední části bavilo především o opravných prostředcích v oblasti dotací na výzkum a vývoj a o novinkách ve veřejném zadávání.

Karel Zuska přítomné seznámil s aktuálním rozhodnutím Městského soudu v Praze, ve kterém Mendelova univerzita v Brně žalovala Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na ochranu proti nezákonnému zásahu, když MŠMT opakovaně nevyplatilo část dotací z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Městský soud ve svém rozhodnutí z léta letošního roku konstatoval, že zásah MŠMT byl nezákonný a zakázal MŠMT pokračovat v porušování práva – tj. faktickém nevyplacení dotačních prostředků. Karel Zuska upozornil na to, že dané rozhodnutí obsahuje velmi názorné shrnutí historie soudních žalob vůči MŠMT jako Řídicímu orgánu a jejich podstatu. Rozhodnutí je přílohou tohoto článku.

Karel Zuska dále zmínil, že se pravidla pro vracení části dotací z důvodu porušení rozpočtové kázně změnila od roku 2015 díky novele „malých“ i „velkých“ rozpočtových pravidel – tj. zákona č. 218/2000 Sb., a zákona č. 250/2000 Sb. Při sporech s poskytovatelem dotací je dle Karla Zusky nutné postupovat s péčí řádné hospodáře. Je vhodné si ověřit, zda k případné chybě, tj. porušení rozpočtové kázně, opravdu došlo, zda je sankce přiměřená a zda za případnou chybou není odpovědnost třetí osoby – například zhotovitele stavby, realizátora veřejné zakázky atd. Je nesmírně důležité kontrolovat termíny jednotlivých procesních úkonů.

V části věnované veřejným zakázkám se hovořilo především o jejich nutném sčítání, předvídatelnosti a časové souvislosti jednotlivých zakázek. Účastníci zmínili, že poskytovatelé dotací se velmi často neřídí judikaturou soudů a rozhodnutími Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To způsobuje velmi vysokou administrativní zátěž jednotlivých institucí, které musí vyhledávat příslušná rozhodnutí a dlouze s poskytovateli komunikovat a vysvětlovat svoje rozhodnutí a postoje.

V odpolední části Matej Kliman hovořil o materiálu týkajícím se zakládání spin-off společností výzkumnými organizacemi. Bylo doporučeno podporovat akademické a vědecké pracovníky při zakládání jejich společností založených na základě výsledků výzkumné a vývojové činnosti a využít především existujících nástrojů. Důležitou součástí je uzavření licenční smlouvy mezi výzkumným pracovištěm a nově vzniklou společností. Velká pozornost by se měla věnovat také minimalizaci střetu zájmů, a to především v případech, kdy výzkumník zůstává částí úvazku na pracovišti a podílí se na dalších výzkumných projektech, které mohou mít souvislost s činností spin-off společnosti. Velkou míru obezřetnosti je nutno věnovat spin-off společnostem, do kterých výzkumné organizace, a to především veřejnoprávního charakteru, vkládají finanční prostředky.

Velká diskuse se odehrála u rozlišení tzv. veřejných a neveřejných prostředků. Tuto kategorizaci totiž používají někteří poskytovatelé u projektů, které vyžadují určitou míru kofinancování. Dle názoru některých přítomných účastníků je velmi problematické takto prostředky rozlišovat – někteří zastávají výklad, že všechny prostředky, nehledě na jejich původ (například dar od soukromé společnosti, licenční příjmy atd.) je v souladu s principem opatrnosti stejně nutné považovat za veřejné prostředky a takto k nim přistupovat. A to od chvíle, kdy se stanou součástí rozpočtu výzkumné organizace veřejnoprávní povahy – tj. například veřejné vysoké školy či veřejné výzkumné instituce.

Další diskutovaná témata se dotýkala novelizace zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, rozlišení hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací nebo odpovědnosti výzkumného pracovníka ve výzkumné organizaci či problematiky open access ve vědě.

Společnost alevia připravuje workshopy ve smíchovském hotelu IBIS i v příštím roce. Budou se tentokrát věnovat specifickým tématům:

17. 3. 2020 - Popularizace a medializace výstupů výzkumu a vývoje
16. 6. 2020 - Projektové řízení ve výzkumu a vývoji
15. 9. 2020 - Rozvoj lidských zdrojů ve výzkumné organizaci
8. 12. 2020 - Právní rámec výzkumu a vývoje

Registrovat se můžete prostřednictvím přihlašovacího formuláře zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)