Ústavní soud na začátku dubna letošního roku svým rozhodnutím upřesnil podmínky, za kterých je možné poskytovat informace o platech pedagogů. Případ se týká učitele základní umělecké školy. Ovšem je možné se domnívat, že tato pravidla platí obdobně například i pro pedagogické pracovníky vysokých škol nebo zaměstnance veřejných výzkumných institucí.

Společnost alevia pořádá ve spolupráci s Karlem Zuskou z AK HOLEC, ZUSKA & Partneři dne 26. června 2018 pravidelný workshop k aktualitám právního rámce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Hostem workshopu bude Vojtěch Chloupek z Advokátní kanceláře Bird & Bird.

Pracovníci placení z veřejných prostředků se loni na podzim dočkali díky novému výkladu Ústavního soudu zvýšené ochrany svého práva na ochranu soukromí. Zatímco dosavadní rozhodovací praxe soudů ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře upřesňovala právo žadatelů na informace na úkor práva příjemců veřejných prostředků na ochranu soukromí, Ústavní soud svým výkladem, který více dbá na ochranu soukromí příjemců, „zpřísnil“ pravidla, za kterých lze tyto informace poskytovat.

Společnost alevia pořádá v Praze ve dnech 15. – 16. 5. 2018 druhý modul v rámci druhého ročníku úspěšného komplexního vzdělávacího programu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Dvoudenní kurz se bude věnovat právnímu rámci.

Dnem 1. července 2017 nabyla účinnosti druhá část novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, týkající se nového seznamu výzkumných organizací, za jehož vedení odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem tohoto článku je blíže seznámit potencionální žadatele s právní podstatou seznamu, stejně jako důkladnější analýza jeho významu, a to včetně problémů, které se k němu váží.

Do nabytí účinnosti nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 25. května 2018 zbývají přibližně čtyři měsíce. Na seminářích a konferencích, jakož i v rámci každodenního poradenství, dostáváme četné dotazy týkající se této nové úpravy. Tento článek shrnuje, co je potřeba s ohledem na náběh účinnosti GDPR udělat, a vybírá desatero základních povinností z pohledu výzkumných organizací v ČR.

Přestože řada návrhů zákonů zůstala v minulém volebním období tzv. „pod stolem“, poněkud mimo větší publicitu prošla legislativním procesem novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2018. Stalo se tak zákonem č. 367/2017 Sb.

Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Právní předpis, který byl publikován jako 367/2017 Sb., opět mění a upřesňuje vztah mezi příjemcem a poskytovatelem dotací.

Po roce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném a účinném znění („ZZVZ“) lze konstatovat, že tento zákon přinesl do oblasti veřejného zadávání velmi zásadní změny. Některé z nich jsou neustále hojně diskutovány a vykládány, některým se takové pozornosti nedostává, ačkoliv jejich význam nelze zanedbat.

Po 15 letech opět přichází čas na výraznější změny patentového práva. V současné době je připravována novela zákona o ochranných známkách, která nabude účinnosti počátkem roku 2019. Jaké jsou zásadní změny, které by měly vlastníky a přihlašovatele zajímat?