facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Novela stotřicítky míří v lednu do vlády

2. 1. 2019
Novela stotřicítky míří v lednu do vlády

Plán legislativních prací vlády v roce 2019 obsahuje i novelu „stotřicítky“, tedy stávajícího zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Předkladatelem novely zákona je předseda vlády a její projednání na zasedání vlády by mělo proběhnout již v lednu tohoto roku.

Návrh novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků na svém 339. zasedání dne 26. 10. 2018 schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace a uložila Odboru Rady pro výzkum, vývoj a inovace, aby po technické korektuře materiál pro jednání vlády odeslal do meziresortního připomínkového řízení.

Důvodová zpráva ke změně zákona kromě jiného uvádí, že „cílem návrhu je vytvořit ve společnosti podmínky pro zvýšení kvality a konkurenceschopnosti výzkumu, vývoje a inovací v ČR, k čemuž je potřeba prostřednictvím legislativního rámce zajistit udržitelný rozvoj systému VaVaI, zajistit efektivnost výdajů na VaVaI a potřeby ekonomiky a společnosti. Splnění tohoto cíle je podle názoru předkladatele podmíněno zásadní změnou dosavadního systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, kterou již nelze jak pro její kvalitativní, tak kvantitativní parametry zapracovat prostřednictvím novely do stávajícího platného zákona.

Předmětem návrhu zákona jsou oblasti VaVaI, které se týkají:

1. změny hodnocení z hodnocení výsledků výzkumných organizací na hodnocení výzkumných organizací, což je přístup obvyklý v jiných státech s vyspělou výzkumnou základnou,
2. změny Informačního systému VaVaI spočívající v zavedení evidence výsledků velkých výzkumných infrastruktur a evidenci projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, financovaných ze zahraničních zdrojů,
3. změny způsobu zúčtování se státním rozpočtem v souvislosti s vyhláškou č. 397/2015 Sb.,
4. zavedení nového pojmu „projekty sdílených činností“ pro zajištění činností a kapacit, které je účelnější a hospodárnější zajišťovat společně pro všechny výzkumné organizace, státní správu, případně další zájemce zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi.“

U části hodnocení výsledků výzkumných organizací důvodová zpráva uvádí následující:

Hodnocení výzkumných organizací je ve své formativní funkci zásadním strategickým nástrojem nezbytným pro efektivní řízení systému VaVaI na všech úrovních. Z poznatků získaných při hodnocení vycházejí strategické dokumenty národní vědní politiky, návrhy prioritních směrů výzkumu, národních programů, návrhy na reformu systému VaVaI a eventuální reorganizaci institucí VaVaI. Význam hodnocení v celém světě roste v důsledku sílící odpovědnosti za účelně a hospodárně vynaložené prostředky daňových poplatníků a stupňujícího se tlaku společnosti na sociální zdůvodnitelnost výzkumu. Důležitost hodnocení výzkumných organizací stoupá i v důsledku omezenosti disponibilních finančních zdrojů.

Potřeba změnit stávající velmi úzkou úpravu hodnocení vychází ze zkušeností posledního hodnocení pracovišť Akademie věd ČR, hodnocení rezortních výzkumných, hodnocení VaVaI podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů platné pro léta 2013–2016 (dále jen „Metodika 2013–2016“) a z projektu Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „IPn Metodika“) a je v souladu s ověřenou zahraniční praxí. Při implementaci Metodiky 2013–2016 se ukázaly limity zákonem předepsaného hodnocení založeného pouze na výsledcích – zmizela možnost strategického rozhodování, byla potlačena možnost poskytovatelů rozhodovat o rozvoji jimi zřizovaných/financovaných výzkumných organizací a zodpovědnost za toto rozhodování, smyslem výzkumné činnosti se stala honba za RIV body a nikoliv snaha o získání nových znalostí, a počet výsledků byl pro financování výzkumných organizací důležitější než kvalita dosažených výsledků. Společné porovnávání všech výzkumných organizací bez ohledu na důvod jejich zřízení, bez ohledu na jejich poslání, vedlo k nerovnovážnému stavu ve financování.

Aby bylo možné opustit zcela tento způsob hodnocení, který není hodnocením, jaké se používá v jiných státech s rozvinutou evaluační kulturou, je nutné uvolnit úzký rámec daný současnou právní úpravou. Předkladatel se domnívá, že zákonem je nutné stanovit pouze základní požadavky – uložit povinnost provádět hodnocení, určit osobu zodpovědnou za přípravu metodiky hodnocení a stanovit způsob jejího schválení. Vše ostatní má být ponecháno na samotné metodice, neboť zásady hodnocení se vyvíjejí a zdokonalují i v zemích s dlouhou tradicí hodnocení (např. ve Velké Británii).

Pokud by k této změně nedošlo, nebo by byla uskutečněna pouze náhrada stávajících parametrů jinými přesnými parametry, bude nutné při každé změně názoru na hodnocení zákon změnit. Připomíná se, že se od sebe liší zvyklosti posuzování kvality výsledků mezi obory vědy, typy výzkumných organizací i např. mezi výzkumnými ústavy zřizovanými ministerstvy a Akademií věd ČR nebo vysokými školami. Stanovení neměnných pravidel pro hodnocení by vedlo v krátké době k opětovnému nárůstu nerovnováhy v systému výzkumu, vývoje a inovací.

Navržené řešení tyto nevýhody odstraňuje. Ukládá všechny nezbytné povinnosti a určuje povinné osoby, ale vytváří prostor pro změny bez nutnosti změny legislativní. Současně neponechává na libovůli kterékoliv osoby způsob provádění hodnocení a stanovuje podmínku provádět hodnocení podle metodiky schvalované vládou. Tato úprava je pro účely hodnocení výzkumných organizací dostatečná.

Navrhovaná novela zákona obsahuje celkem 28 změn. V případě přijetí tohoto návrhu by institucionální podporu bylo možné poskytnout na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace, a to nikoliv na základě zhodnocení jí dosažených výsledků. Z hlediska schvalování rozpočtových kapitol je navrženo, že RVVI zašle správcům rozpočtových kapitol (jednotlivým resortům) návrh výše výdajů, který vychází ze zhodnocení výzkumných organizací a nikoliv ze zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými organizacemi v uplynulých pěti letech. Dále se předpokládá, že poskytovatel (tj. resort) poskytne institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj na základě zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené RVVI a schválené vládou.

Detailní podklady včetně důvodové zprávy, předkládací zprávy, návrhu novely zákona a navrhovaného znění zákona včetně vyznačení změn si můžete stáhnout v příloze 339/A11 k usnesením z říjnového zasedání RVVI.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)