Jean-Marie Lehn získal v roce 1987 Nobelovu cenu za chemii, popsal proces, kterým se molekuly navzájem rozpoznávají. Co ho na chemii lákalo a jak mu ve studiu chemie pomohla filozofie? Jaké rady by dal mladým vědcům? A co považuje za hrozbu pro Evropu? 

Tomáš Prošek se celý svůj profesní život zabývá korozí. Jeho výzkumná skupina v Technoparku Kralupy při VŠCHT například odhalila, proč náhle praskají horolezecké skoby v přímořských oblastech. Vyvinula též antikorozní čidlo CorrSen pro monitorování koroze na mostech, ale i v galeriích či na výrobních linkách. Pro vývoj čidla využili pomoci Středočeského inovačního centra. „Musím s čistým svědomím říct, že SIC funguje skvěle,“ hodnotí Tomáš Prošek spolupráci.

Usnadnit hledání nových, farmaceuticky aktivních látek. Takový je cíl nové metody skeletálního editování, kterou chce na své zahraniční stáži na University of Chicago vyvinout stipendista Nadace Experientia pro rok 2024 Václav Chmela z ÚOCHB AV ČR. 

V Karlovarském kraji byl v roce 2019 zřízen Institut lázeňství a balneologie, který je momentálně jedinou veřejnou výzkumnou institucí v kraji. Po počátečních obtížích se jeho vedení ujala Alina Huseynli, která dokázala získat štědrou finanční podporu z EU, ta může pomoci nejen výzkumu v oblasti lázeňství, ale také rozvoji Karlovarského kraje.

Alexandr Malijevský nastoupil na VŠCHT Praha v roce 2000 jako doktorand. Magisterské studium totiž dokončil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabýval teoretickou fyzikou. Často se pro něj smývá hranice mezi osobním životem a prací ve vědě, ale pokud už musí mít nějaký osobní život mimo univerzitu, hraje rád šachy.

Vystudoval teoretickou a fyzikální chemii na Technické univerzitě v Bratislavě, získal doktorát na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, habilitoval se na univerzitě v Mnichově a na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru aplikovaná fyzika. Byl jmenován profesorem v oboru Aplikovaná fyzika. Jak vnímá nadcházející Rok kvantových technologií, který vyhlásila OSN? Jak se on a jeho tým podíleli na objevu altermagnetismu?

Slavným po celém světě se stal český vědec Tomáš Mikolov po působení ve firmách Microsoft, Google a Facebook. Svých největších objevů v oboru umělé inteligence ale dosáhl ještě jako student na Vysokém učení technickém v Brně. Už před patnácti lety výrazně pohnul s vývojem neuronových jazykových modelů, které dnes všichni znají díky chatbotům jako ChatGPT.

Na rozdíl od průměrného českého studenta se američtí studenti často nepodívají za hranice své země, státu, a dokonce ani rodného města. Změnit se to snaží elektroinženýr Todd Freeborn, který přivedl další skupinu studentů z Alabamské univerzity na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, aby tu strávili léto prací s českými odborníky.

„Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy je jednou z nejinkluzivnějších fakult v Česku. Snažíme se naše studující spojovat, podporujeme studentské spolky a aktivity a snažíme se tím být přitažliví i pro naše uchazeče. Intenzivně pracujeme na tom, abychom byli lídrem v oblasti vzdělávání a určovali jeho vývoj,“ říká nový děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.

V rámci příprav na nadcházející 10. rámcový program pro výzkum a inovace (FP10), který bude navazovat na program Horizont Evropa, CZARMA přinesla exkluzivní rozhovor s Lucií Núñez, která detailně popisuje aktuální fázi přípravy pozice České republiky a plány do budoucna. Núñez zdůraznila, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již začátkem roku zahájilo diskuse o národní pozici ČR k 10. rámcovému programu.