Alexandr Malijevský nastoupil na VŠCHT Praha v roce 2000 jako doktorand. Magisterské studium totiž dokončil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabýval teoretickou fyzikou. Často se pro něj smývá hranice mezi osobním životem a prací ve vědě, ale pokud už musí mít nějaký osobní život mimo univerzitu, hraje rád šachy.

Vystudoval teoretickou a fyzikální chemii na Technické univerzitě v Bratislavě, získal doktorát na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově, habilitoval se na univerzitě v Mnichově a na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru aplikovaná fyzika. Byl jmenován profesorem v oboru Aplikovaná fyzika. Jak vnímá nadcházející Rok kvantových technologií, který vyhlásila OSN? Jak se on a jeho tým podíleli na objevu altermagnetismu?

Slavným po celém světě se stal český vědec Tomáš Mikolov po působení ve firmách Microsoft, Google a Facebook. Svých největších objevů v oboru umělé inteligence ale dosáhl ještě jako student na Vysokém učení technickém v Brně. Už před patnácti lety výrazně pohnul s vývojem neuronových jazykových modelů, které dnes všichni znají díky chatbotům jako ChatGPT.

Na rozdíl od průměrného českého studenta se američtí studenti často nepodívají za hranice své země, státu, a dokonce ani rodného města. Změnit se to snaží elektroinženýr Todd Freeborn, který přivedl další skupinu studentů z Alabamské univerzity na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií VUT, aby tu strávili léto prací s českými odborníky.

„Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy je jednou z nejinkluzivnějších fakult v Česku. Snažíme se naše studující spojovat, podporujeme studentské spolky a aktivity a snažíme se tím být přitažliví i pro naše uchazeče. Intenzivně pracujeme na tom, abychom byli lídrem v oblasti vzdělávání a určovali jeho vývoj,“ říká nový děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.

V rámci příprav na nadcházející 10. rámcový program pro výzkum a inovace (FP10), který bude navazovat na program Horizont Evropa, CZARMA přinesla exkluzivní rozhovor s Lucií Núñez, která detailně popisuje aktuální fázi přípravy pozice České republiky a plány do budoucna. Núñez zdůraznila, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již začátkem roku zahájilo diskuse o národní pozici ČR k 10. rámcovému programu.

Výzkumný tým vedený Karlem Hánou z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT vyvinul ve spolupráci s nevidomými ultrazvukový detektor. Pomáhá detekovat předměty v oblasti hlavy a hrudníku, které jsou mimo dosah bílé hole. V rozhovoru shrnuje vznik přístroje, který významně podpořilo Středočeské inovační centrum, od prvního nápadu až po cestu ke komercializaci.

Metoda je v České republice dosud zcela neznámá, avšak má před sebou velkou budoucnost. Pod tajemným názvem se skrývá unikátní možnost podívat se hlouběji do struktury a dynamiky proteinů a doplnit chybějící informace v celé proteinové chemii. Stipendistka Nadace Experientia pro rok 2024 Zuzana Osifová z ÚOCHB AV ČR se chce tuto metodu jako jedna z prvních českých vědkyň naučit.

Za několik měsíců míří Michaela Hošková na doktorská studia do Švédska. Tamní technická univerzita Chalmers ji, jako jednu ze dvou úspěšných, vybrala ze stovek kandidátů na prestižní „Excellence PhD Position“ v oblasti nanověd a nanotechnologií. Věnovat se bude výzkumu Casimirovy síly, která je přímým měřitelným projevem kvantové fyziky. Její cesta za úspěchem však v žádném ohledu nebyla přímočará.

Přestože chtěl původně studovat matematiku, nakonec se z Tomáše Janoše stal environmentální epidemiolog. Na RECETOXu vystudoval se zaměřením na lidský biomonitoring doktorát, za jehož studium byl nedávno oceněn děkanem Přírodovědecké fakulty MU. Když pak odjel do Španělska pracovat na analýze úmrtnosti v důsledku horka a chladu, uvědomil si, že se vlivu extrémních teplot na lidské zdraví chce věnovat dál.