Ve dvou se to lépe táhne. To je motto projektu Kataríny Šlosárové z Fakulty chemické VUT, který uspěl v soutěži Brno Ph.D. Talent. Hlavními hrdiny projektu jsou termofilní bakterie, které umí produkovat bioplasty.

V pěti letech si doma postavil optickou laboratoř, v loňském roce mu vyšel článek v prestižním vědeckém časopise Nature. Teď na Matfyzu zakládá vlastní badatelskou skupinu. Fyzik Pavel Malý se věnuje výzkumu v oblasti spektroskopie – pomocí laserových pulzů studuje různé druhy materiálů a biofyzikálních vzorků. Za vývoj nové metody umožňující rozlišit dynamiku jedné a mnoha částic získal Cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana.

Helena Reichlová a Barbora Špačková jsou dvě ze tří vítězů výzvy na založení Dioscuri center v Česku. Obě se po letech v zahraničí vrátily do Čech a zakládají svá centra na Fyzikálním ústavu AV ČR. Program Dioscuri iniciovala Společnost Maxe Plancka s cílem přilákat vynikající výzkumníky k založení center excelence na středoevropských a východoevropských institucích.

Při doktorském studiu propojil výzkum s podnikáním. Od března své závazky předal do rukou kolegů a v roli mentora se teď v Jihomoravském inovačním centru (JIC) plně věnuje doktorandským studentům. Předává jim svoje zkušenosti – třeba i formou mentoringu. I o tom si zástupci centra povídali s Jiřím Zhořem.

Na východ, do tehdejšího Československa, se Američan David Livingstone, nyní člen katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, přestěhoval po sametové revoluci v roce 1990. V roce 2024 se rozhodl vydat na východ znovu. Jednoduše proto, že pomoc nyní potřebují vysoké školy ve válkou zmítané Ukrajině.

Pavel Šaradín je spoluautorem publikace Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland, která vyšla v prestižním nakladatelství Palgrave/Macmilan. Uceleně srovnáná lokální politiku a její inovační nástroje v zemích střední Evropy. Co ze srovnání vyplynulo?

Medik z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Marek Brousil, si pravidelně „odbíhá za vědou“ do tamního Biomedicínského centra. Výzkum jater představil na FameLab 2023. A vyhrál!

Lidé se již celá staletí ženou za lékem, který by jim umožnil žít věčně. Nebo jim alespoň prodloužil život do sta nebo sto padesáti let a zachoval přitom jeho rozumnou kvalitu. Zdravotní péče 21. století, nové léky na dříve smrtelná onemocnění nebo dostupnost hodnotné stravy, již nyní umožňují lidem žít déle než před sto lety.

V dětství byl úspěšný vědec z CXI TUL Stanislaw Waclawek často v laboratoři a už tam také zůstal. Zajímá ho radikálová chemie, baví ho porovnávat experimenty s teoretickými modely. Jako jsou nanomateriály zajímavé díky svým nanorozměrům, podobně jsou i radikálové procesy zajímavé, protože jsou „nano“ v časové dimenzi.

Že pandemie není jen vědecko-medicínský problém, ale i problém sociologický, dobře ví Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství. Některé věci z pozice virologa ovlivnit nelze, ale mnoho dalších problémů nachází právě zde řešení, jak se ukázalo v období pandemie covidu.