Maria Zlobina a Sepideh M. Koubjari se potkaly v jedné laboratoři výzkumného centra CEITEC, kde se věnují studiu RNA a jejích interakcí s proteiny. Zároveň společně stojí za startupem SciCanvas, který ve formě látek a oblečení z nich dává život vzorům, které pozorují pod mikroskopem.

„V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. A jmenuje Wichterleho gelové kontaktní čočky, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně anebo Holého antivirotika. Úřad letos slaví 105 let své existence.

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život. 

Ještě nikdy nenapsal český historik tak komplexní syntézu slovenských dějin, jakou letos v nakladatelství Vyšehrad vydal pod názvem Dějiny Slovenska Jan Rychlík. Se členem Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci se autor rozhovoru Adam Pluhař bavil nejen o tomto rozsáhlém díle, ale i neradostné politické situaci na Slovensku, kterou má tento majitel českého i slovenského pasu hodně pod kůží.

Další skupina studujících z Alabamské univerzity strávila tři měsíce na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT), kde pod vedením odborníků z VUT a Todda Freeborna z UA pracovali na projektech v oblasti systémů frakčního řádu. Rowan Aldridge a Simon Colburn se v rozhovoru podělili o to, jak se dostali k elektrotechnice, proč je baví dělat výzkum a jak celá zkušenost změnila jejich pohled na svět.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) má od srpna nové vedení. Přednostou ICRC byl zvolen Michal Masařík, vědec zabývající se nádorovou biologií a vedoucí výzkumné skupiny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Kam by chtěl svým působením ICRC posunout a kde vidí největší mezery instituce? Jakým způsobem by chtěl posilovat její značku a na co by se chtěl zaměřit bezprostředně po svém nástupu?

Celosvětová produkce plastů se vyšplhala na 400 milionů tun ročně. Jaké dopady má na životní prostředí? Lze materiálovou politiku remodelovat? A kdo za to všechno může? Ožehavé otázky si společně s publikem přednášky Kudy z doby plastové kladl v Melting Potu festivalu Colours of Ostrava 2024 výzkumník Stanislav Obruča z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.

Krystalografka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR je jednou z letošních laureátek prestižního ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě, které bylo již po osmnácté uděleno v červnu tohoto roku. V rámci své specializace se věnuje analýze monokrystalů, tedy složitým materiálům, které se skládají z několika desítek až stovek atomů.

V polovině března si absolventka Masarykovy univerzity Kateřina Snopková přebrala Cenu Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci. Mikrobioložka zvítězila s prací s názvem Genomika bakteriocinogenních gammaproteobakterií a analýza nově popsaných bakteriocinů.

Nadšení pro vědu je hybnou silou úspěchu. To dokazuje i setkání v Lindau, kde se mladí vědci z celého světa potkávají po desetiletí s laureáty Nobelovy ceny. „Atmosféra sounáležitosti a vzájemné podpory, kterou tam zažívají, je neocenitelným zdrojem inspirace,“ říká letošní účastník Petr Veřtát, postdoktorand z Oddělení magnetických měření a materiálů Fyzikálního ústavu AV ČR.