„Navzdory těžkým začátkům jsem postupně cítil, že směr firmy je natolik jasný, že můžeme dosáhnout významných úspěchů v léčbě virových onemocnění,“ říká český rodák a virolog Tomáš Cihlář, který příští rok oslaví třicetileté výročí působení v americké firmě Gilead Sciences, kde vyvíjí léky na HIV, ebolu, covid-19 a další virové infekce.

V Praze studoval a pracoval osmnáct let. Martin Odler bádal v Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty UK (ČEgÚ FF UK), jezdil na výzkumy do slavného Abúsíru, třídil nálezy, publikoval a našel si v Česku i manželku. Původem slovenský archeolog se věnuje výzkumu starověké mědi a kovových nástrojů. Nyní působí ve Velké Británii na Newcastle University.

Nadějná vědkyně Michaela Vojníková z CEITEC VUT sbírá jeden úspěch za druhým. Poměrně rychle sklízí vše, co zaseje. Ať už na poli popularizace vědy, výzkumu nebo mentoringu studentů. Nejdřív ale musela bojovat sama se sebou. Trpěla nedostatkem zdravého sebevědomí a stále se „ukazuje“ jen nerada.

Veronica, původem z Jižní Afriky, pracuje jako postdoktorandka ve výzkumné skupině Lisy Emily Melymuk na projektu ShipsChem, ve kterém se zabývá studiem dopadu přísných požárních norem na lodích na zdraví posádky a také na životní prostředí. Veronica už obeplula Norské pobřeží a na hybridní elektrické lodi dorazila až na Island.

Astrofyzik, popularizátor a spisovatel Chris Impey působí na Arizonské univerzitě. Jeho nejnovější kniha se věnujete cestování vesmírem, exoplanetám nebo hledání nových vesmírů. V rozhovoru jsme se bavili nejen o komunikaci s mimozemskými civilizacemi, ale také o tom, co se mu líbí na astrofyzice a jak o ní mluvit s lidmi.

Michal Holčapek nově povede Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity. Nejvíce se těší na spolupráci s kolegy, která ho inspiruje a posouvá dopředu. V rozhovoru dále přibližuje cestu k matematice a fuzzy modelování, a také své odborné zaměření i vize a plány jakožto nového ředitele ústavu.

Odborným zájmem britského vědce Sama Illingwortha je komunikace vědy. Má sice doktorát z atmosférické fyziky, ale více ho lákalo porozumění tomu, jak předávat poznatky mimo odborné kruhy. Když s komunikací vědy začínal, hledal svoji profesní identitu. A pak si řekl, že věda i poezie jsou jeho životní vášně.  

Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu, vesnici na severu Indie v oblasti Malého Tibetu. Vědkyně, biochemička, Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince zcela běžný.

Vědci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni se podílejí na mezinárodním projektu REMAKER, jehož celý název, Rekvalifikace pracovní síly v oblasti těžby fosilních paliv pro moderní průmysl, vystihuje také cíle projektu. Jaká je role univerzity v projektu a proč je vlastně realizován? Odpovídá Roman Pechánek, proděkan pro vzdělávací činnost a výzkumník Lukáš Veg z výzkumného centra RICE.

S Tomášem Koblížkem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR jsme si povídali o výzkumu hate speech, tedy nenávistných projevů zaměřených proti různým skupinám. Rozhovor, který se odehrával na půdorysu aplikované filosofie jazyka, nás dovedl k etickým otázkám, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti.