„Výjezdy, ať už na stáže nebo konference, jsou pro vědce nesmírně důležité. Nejen kvůli informacím, díky internetu si je už dnes ostatně z velké části můžeme předem nastudovat doma. Ale především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty UK.

Jak se změnila struktura energetického výzkumu v ČR za posledních 10 let? Je nynější veřejná podpora výzkumu v ČR nastavena optimálně? Může energetická krize ovlivnit výzkum v ČR i celé Evropě a vnímání záměrů a cílů European Green Dealu? Přečtěte si nový rozhovor z dílny Technologického centra Praha s Alešem Laciokem, koordinátorem výzkumu a vývoje ve skupině ČEZ.

Michaela Fencková se nedávno po 10 letech strávených v Nizozemsku vrátila zpět do Českých Budějovic, kde studuje neurovývojové poruchy a zakládá svou výzkumnou skupinu. V letošním roce byla oceněna cenou L’Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Proč experimenty provádí zrovna na octomilkách a v čem vidí hlavní smysl podporování žen ve vědě?

Během poslední dekády se o odpadech začalo uvažovat jako o relevantním surovinovém zdroji a současně jako o předmětu seriózního výzkumu. Tím se zabývají i vědci z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně včetně Stanislava Obruči, který hovořil o plánovaném multidisciplinárním výzkumu zaměřeném na zhodnocení odpadních surovin.

VŠCHT Praha se nově podílí na činnosti sedmi Národních center kompetence, jejichž cílem je podpora aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jedním z nich je NCK REkombinantní TEchnologie pro MEDicínu, zaměřené na dosažení aplikačního potenciálu v oblasti přípravy rekombinantních léčiv pomocí integrace špičkových výzkumných center a vytvoření výzkumné platformy pro rozvoj českého biotechnologického a farmaceutického průmyslu.

Špičkový výzkum s alokací 8 miliard je jednou z napínavě očekávaných výzev OP JAK, i možná celého českého výzkumného ekosystému. Jedná se pravděpodobně o poslední takto významnou sumu financí prostřednictvím kohezních fondů. Přečtěte si rozhovor k tématu výzvy s Václavem Velčovským, vrchním ředitelem sekce mezinárodních vztahů EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Věnuje se modernímu oboru, který není v povědomí české veřejnosti tolik znám – sociální epidemiologii. Dominika Šeblová po zkušenostech z Itálie, Švédska i Ameriky zamířila do pražského Motola na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Jiří Martínek, kterého část národa zná díky televizní soutěži Na lovu spíše pod přezdívkou Doktor Vševěd, na sebe strhává pozornost jak svými encyklopedickými znalostmi, tak i profesním zaměřením. Pracovně totiž naplno využívá oba obory –⁠ historii i geografii –⁠, v nichž získal doktorát.

Studovat v zahraničí je snem mnoha studentů. Někteří by chtěli odjet hned v prvním ročníku, jiní raději sbírají užitečné informace a zkušenosti nejdřív doma, tak jako Adam Pruška. Absolvent analytické chemie na Přírodovědecké fakultě MU pokračuje ve studiu a výzkumu na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (ETH Zürich).

Čestným uznáním předsedy Grantové agentury ČR, kterým byl v minulých dnech oceněn Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické Praha, se může pochlubit jen deset projektů financovaných agenturou ročně. Za co čestné uznání vědec z VŠCHT Praha obdržel? Jakým překážkám ve svém výzkumu čelil a co chystá do budoucna?