Michal Holčapek nově povede Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity. Nejvíce se těší na spolupráci s kolegy, která ho inspiruje a posouvá dopředu. V rozhovoru dále přibližuje cestu k matematice a fuzzy modelování, a také své odborné zaměření i vize a plány jakožto nového ředitele ústavu.

Odborným zájmem britského vědce Sama Illingwortha je komunikace vědy. Má sice doktorát z atmosférické fyziky, ale více ho lákalo porozumění tomu, jak předávat poznatky mimo odborné kruhy. Když s komunikací vědy začínal, hledal svoji profesní identitu. A pak si řekl, že věda i poezie jsou jeho životní vášně.  

Kus posledních letních prázdnin strávila v Mulbekhu, vesnici na severu Indie v oblasti Malého Tibetu. Vědkyně, biochemička, Olga Heidingsfeld z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, tam pomáhala rozběhnout laboratoř. A taky se učila učit lidi v módu, který není pro našince zcela běžný.

Vědci z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni se podílejí na mezinárodním projektu REMAKER, jehož celý název, Rekvalifikace pracovní síly v oblasti těžby fosilních paliv pro moderní průmysl, vystihuje také cíle projektu. Jaká je role univerzity v projektu a proč je vlastně realizován? Odpovídá Roman Pechánek, proděkan pro vzdělávací činnost a výzkumník Lukáš Veg z výzkumného centra RICE.

S Tomášem Koblížkem z Filosofického ústavu Akademie věd ČR jsme si povídali o výzkumu hate speech, tedy nenávistných projevů zaměřených proti různým skupinám. Rozhovor, který se odehrával na půdorysu aplikované filosofie jazyka, nás dovedl k etickým otázkám, jako jsou omezování svobody slova, šíření dezinformací nebo plíživá akumulace nenávisti ve společnosti.

Katalyzátor, který umí přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření, vyvíjí Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM a Katedry fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě UK. Je i jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě.

Spoluzakladatel České platformy antibiotické rezistence Jan Bartáček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je environmentální inženýr, který se léta zabývá čištěním a recyklací odpadních vod. Rezidua antibiotik a na antibiotika rezistentní organismy v životním prostředí vnímá jako závažný problém. I proto vznikla uvedená platforma, která láká ke spolupráci i další zainteresované organizace.

Vedle své vědecké práce působí také v lékárně a od starších pacientů slýchala, jak špatně se jim některé tablety polykají. Proto se ve výzkumu zaměřila na tablety dispergovatelné v ústech. Thao Tranová z Farmaceutické fakulty UK je hlavní autorkou článků publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech a držitelkou ceny The Parc Awards v kategorii Student Choice Award.

Součástí vědecké diplomacie je sbírat a posuzovat poznatky o tom, jak k inovacím a modernizaci ekonomiky přistupují nejúspěšnější země jako Švédsko nebo Izrael. V rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie se k tomuto tématu vyjádřil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák.

Pouhých sedm procent doktorandů dokončí svá studia včas a asi šedesát procent vůbec nedostuduje. Změnit tristní čísla a především zkvalitnit doktorské studium může pomoci i standard školitele. Na otázky k tomu tématu odpovídal Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci, který je členem komise pro doktorské studium Studentské komory Rady vysokých škol .