Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo vědeckou kariéru. Hana později pracovala ve skupině Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a je spoludržitelkou několika patentů na látky s protivirovými účinky. Příjmy z licenčních poplatků manželům umožnily založit Nadaci Experientia, která podporuje nejlepší mladé chemiky na startu jejich samostatné odborné dráhy. Peníze vzešlé z výzkumu tak pomáhají vytvářet podmínky pro budoucí výzkumné úspěchy.

Libor Grubhoffer, současný ředitel Biologického centra Akademie věd ČR a bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, má s řízením ve vědě rozsáhlé zkušenosti. Portál Vědavýzkum.cz s ním tentokrát mluvil o řízení velkých vědeckých institucí, nové Metodice 2017+ i o krocích současné vlády v politice výzkum a vývoje.

Od roku 2020 plně nahradí kritizovaný bodový kafemlejnek. A také by měla výrazně omezit publikování v predátorských časopisech. Nová Metodika 17 +, podle které se bude nově hodnotit věda v Česku, umožní mezi školy rozdělit první peníze už od příštího roku. „Zatím to bude poměrně málo, 193,5 milionu korun,“ říká spolutvůrce nového hodnocení Petr Dvořák.

Několik let působil jako ředitel světoznámé brněnské firmy FEI (dnes Thermo Fischer Scientific) vyrábějící elektronové mikroskopy. V říjnu 2017 nastoupil na CEITEC Vysokého učení technického v Brně na pozici ředitele pro inovační strategii. Jiří Očadlík v rozhovoru popisuje, jak moc se podle něj liší svět průmyslu a akademické sféry, a shrnuje, jaký způsobem vidí působení ve své nové roli. 

Na univerzitní půdě se Karel Rais, v letech 2006 až 2014 rektor Vysokého učení technického v Brně, dlouhodobě věnuje strategickému řízení firem a aplikaci modelů umělé inteligence v oblasti řízení. Na tuto oblast se zaměřuje rovněž společnost Eko-Konzulta, v níž je společníkem.

Málo kvalifikovaných lidí, nedostatečná spolupráce firem a výzkumných institucí, omezené peníze na výzkum a vývoj. To jsou podle výkonného ředitele podnikatelského institutu ELAI Lukáše Sedláčka hlavní důvody, proč Česko v inovacích zaostává za nejvyspělejšími zeměmi.

Hledání spravedlivých metod, které by nahradily stávající, nepříliš uspokojivý systém hodnocení pro rozdělování veřejných peněz na vědu a výzkum, přetrvává prakticky nepřetržitě od veřejné kritiky „kafemlejnku“ v roce 2009. Co přinese připravovaná metodika a jaké problematické oblasti má vyřešit, vysvětluje mistopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran.

Mnohaleté spory ohledně daňových odpočtů na výzkum, vývoj a inovace by měly být u konce. Tato forma podpory výzkumu, která bude hrát do budoucna stále důležitější roli, by si tak mohla opět získat důvěru inovativních firem. O dohodnutých kompromisech mluví Karel Havlíček v následujícím rozhovoru s Janem Žižkou.

„Chci přesunout rektorát školy z Dejvic do historického centra Prahy,“ říká Vojtěch Petráček, rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT), jenž veřejnosti stále vysvětluje, proč nedávno odvolal šéfa kyberústavu CIIRC Vladimíra Maříka.

Navýšení stipendií přišlo po dlouhých protestech a diskusích o tom, proč mladí vědci dostávají tak nízkou podporu. Podle Kateřiny Cidlinské, předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD), plošný přídavek od ministerstva příliš nevyřeší.