Postdoktorandi, mladí vědečtí pracovníci, kteří po získání doktorského titulu pokračují v akademické dráze, představují důležitou dynamickou sílu našich univerzit. Jsou to nadějní výzkumníci na cestě stát se vedoucími osobnostmi ve svých oborech. V této fázi své kariéry však nejdříve potřebují rozvinout odbornou nezávislost, schopnost řídit vlastní výzkumné projekty a mnoho dalších dovedností. Při tom čelí mnoha výzvám a překážkám.

Tento blog nebude jazykovědný, jak by se mohlo zdát z titulku – na to si jako „jazykozpytec amateur“ netroufnu. I když diskuse o tom, zda sousloví „chemička s fyzičkou“ znamená dvě dámy zabývající se přírodními vědami, jednu odbornici s dobrou fyzickou kondicí nebo pracovní vztah továrny s fyzikální odbornicí, by mohla být humorná.

Poslední dva týdny ovládly predátorské publikace politický a částečně i veřejný prostor, a než se na ně po nástupu nového pana ministra pro vědu opět zapomene, je dobré se nad problematikou na chvíli zastavit. Moralizování a idealistické představy o tom, jak by se měli ideální vědci a vědkyně chovat a jak by měl ve vysněném světě publikační systém fungovat, nechává profesor ekonomie Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK, na jiné a zkouší přidat trochu reálného, mezinárodního a vědně-politického kontextu.

Neumět napsat vědeckou publikaci v angličtině, a to v kvalitní angličtině, je Achillovou patou vědce, která se neodpouští. Ačkoli se stále můžeme setkat s výzkumy popsanými v časopisech v národním jazyce neanglického typu, kvalita těchto výstupů je automaticky zpochybňována. Jak k tomu historicky došlo? 

Vydavatelství Springer Nature, majitel renomovaného vědeckého časopisu Nature, se možná ocitá v nelehké situaci, když se jeho zaměstnanci rozhodli podniknout kroky k ochraně svých mezd. Navržené minimální navýšení vyústilo ve spor, který by mohl vést k historické stávce.

Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra.

Kauza nešťastné výměny ministra pro vědu měla i svou světlou stránku. Vzbudila totiž jinak vlažný zájem médií a veřejnosti o problémy české vědy. Využil jsem proto historické okénko příležitosti a stručně pro laiky v komentáři pro SeznamZprávy shrnul, s čím se česká věda potýkala a potýká a proč je to problém náš všech.

Reddit se ukazuje spolu s X (dříve Twitter) jako jedno z nejlepších míst pro propagaci a diskuzi vědeckých poznatků. V článku rozebírám mechanizmy jeho fungování a žebříčků.

Přesto, že se post ministra pro vědu, výzkum a inovace může zdát nepodstatný, opak je pravdou. Právě věda a výzkum jsou oblasti, které mohou významně posunout Českou republiku na mapě (nejen) znalostní ekonomiky, vylepšit státní rozpočet a celkovou úroveň naší země. Výsledky vědy a výzkumu přenesené do praxe jsou důležité pro nejrůznější odvětví průmyslu, ekonomiku, mají vliv na HDP a mnoho dalších stránek.

Důležitým typem transferu znalostí z výzkumu do praxe je využití poznatků vědy a výzkumu pro tvorbu veřejných politik. Často se upozorňuje na to, že roste komplexita problémů, kterým lidstvo čelí, a že je čím dál obtížnější hledat pro ně na úrovni států vhodná řešení.