Doporučením Rady EU 2022/2415 z 2. 12. 2022 o hlavních zásadách zhodnocování znalostí se po několika letech intenzivní diskuze a práce zásadně změnil pohled na transfer znalostí a technologií. V článku autor Jiří Valach s kolegy popisuje jak obecné aspekty uvedené změny, tak konkrétní příklady aktivit, které Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy realizuje.

Víte, že lze v Zemi najít zbytky planetky Theia? Jak mužská atraktivita ovlivňuje úspěch? Můžeme výběrem druhu masa a mléka ovlivnit uhlíkovou stopu? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc listopad.

V zemích OECD je 73 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj hrazeno ze soukromých financí a pouze 27 % z veřejných rozpočtů. Veřejné prostředky na aplikovaný výzkum se započtením zahraničních veřejných zdrojů v roce 2024 porostou. Obavy o aplikovaný výzkum nejsou na místě. Zůstává však otázka, proč se v Česku nedaří zapojit do financování výzkumu více soukromých zdrojů. Přečtěte si k této otázce komentář Heleny Langšádlové, ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR.

Většina výzkumníků je zvyklá propagovat svůj výzkum v rámci vědecké komunity. Díky tomu získávají reference a citace, které jsou jedním z důležitých parametrů v hodnocení kvality výzkumu. Mnoho výzkumníků již pochopilo, že nestačí propagovat své články jen na konferencích a v časopisech, a snaží se přitáhnout pozornost ostatních vědců i pomocí sociálních sítí, blogpostů, vědeckých podcastů, success stories apod.

Posuzování vědeckých publikací a žádostí o výzkumné granty jsou zásadními součástmi akademického prostředí. Procesy spojené s přijímáním grantových žádostí mají za úkol zajistit kvalitu a relevanci budoucích vědeckých výsledků a zároveň garantovat efektivní využití veřejných či soukromých finančních prostředků. Nicméně, tato hodnocení nejsou bez výzev.

Byly pravěké ženy také lovkyně? Jak léčit vzteklinu? A proč je důležité napodobovat děti? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc říjen.

Před pár týdny byly oznámeny Nobelovy ceny za rok 2023. Jako vždy vyvolaly nevšední zájem médií a široké veřejnosti. Populárně-vědecká média pak již s předstihem nadhodila některá stále se opakující témata – mezi nimi opět i otázku možné změny pravidel udělování cen, která prý nevyhovují tomu, jak se dnes věda provozuje.

Jaký problém znamená červ v mozku? Jak se šíří autismus na TikToku? A co nový lék na hubnutí? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc září.

Vladimír Majer, vystudovaný chemik, po úspěšné výzkumné kariéře v zahraničí strávil několik let ve vědecko-diplomatických službách francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). V blogu Czexpats in Science si můžete přečíst o jeho zkušenostech s vědeckou diplomacií a pohledu na tuto disciplínu v kontextu České republiky.

Brněnský vědec Tomáš Kazda před časem marně usiloval o to, aby v Česku vznikl startup, který by uvedl do života přelomovou technologii lithium-sirných baterií. „Usilovali jsme o uplatnění výsledků našeho výzkumu, které se nám podařilo patentovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz. Český patent se nakonec rozhodla využít norská firma.