Podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové bude mít AV ČR striktní peer review. Kdo budou jeho hodnotitelé? Kde se vezmou? Co bude jeho cílem? Zavřít špatné ústavy a zbylé peníze rozdat těm lepším? To se nikdy za ta léta, co hodnocení probíhá, nestalo, píše Dalibor Štys. Přečtete si jeho nejnovější příspěvek na téma hodnocení výzkumných organizací.

Odpovídá pacientům ChatGPT lépe než lékaři? Vede konopí k depresím? Koreluje rasový původ se štěstím v rodičovství? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích –⁠ tentokrát za měsíc květen.

Konkurenceschopnost humanitních a společenských věd v České republice stále klesá, a to jak v porovnání s ostatními obory, tak i v mezinárodním prostředí. Jako hlavní příčinu vidí Česká asociace pro digitální humanitní vědy jejich nevyužitý potenciál, především v návaznosti na technologický rozvoj. Proto vydala stanovisko, jehož cílem je blíže pojmenovat problémy a upozornit na nedostatky užívané metodiky hodnocení vědeckých výsledků.

Loňská Nobelova cena za fyziku byla udělena Johnu Clauserovi, Alainu Aspectovi a Antonu Zeilingerovi za to, že ukázali, že příroda se nechová podle našich představ založených na zkušenostech klasické fyziky. Co by si takovém objevu myslel Einstein?

Jaký rozdíl vidí v hodnocení pomocí nástrojů, jako je AIS nebo impakt faktor, Dalibor Štys z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích? Ve své reakci na blog Daniela Münicha se zamýšlí nad dopady jejich využití.

Stále důležitějším typem diplomatické aktivity států je vědecká diplomacie. Na příkladu jednání o umístění Evropského spalačního zdroje Naďa Witzanyová ilustruje, jak takové aktivity probíhají v praxi a proč je důležité, aby o principech vědecké diplomacie věděli i mladí vědci a vědkyně a manažeři a administrátoři výzkumu. 

S finanční podporou vědy (VaV) ze státního rozpočtu (SR) to jde v Česku od roku 2020 z kopce. A výhled je ještě horší. Intenzita výdajů, tedy podíl výdajů na VaV ze SR na HDP, totiž z 0,64 % v roce 2020 plynule doklesala na letošních 0,54 %. Pokud by to pokračovalo podle aktuálně platného střednědobého rozpočtového výhledu, v roce 2026 bychom se propadli až na 0,49 %.

V českých diskusích o hodnocení výzkumných organizací se stále častěji šermuje deklarací DORA. S odkazem na ni se někdy zatracuje používání bibliometrických indikátorů v hodnocení organizací jako takových. Když si ale deklaraci přečtete pozorně, takový závěr tam nenajdete. Deklarace bibliometrické ukazatele, jako informační podklad institucionálního hodnocení, nevylučuje.

Mohou zapnuté webkamery zhoršit studentům prospěch, protože více řeší to, jak vypadají, než výuku? Je jeden den volna v týdnu navíc prospěšný? A proč vědci vynalezli nejlehčí barvu na světě? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled Top 10 nejvíce sdílených vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc duben.

Jak již bylo mnohokrát zmíněno na portálu Vědavýzkum.cz, otevřené publikování se stává častým terčem kritiky. Jedním z důvodů jsou vysoké poplatky, které si vědecká vydavatelství nárokují za vydání vědecké práce v jejich časopisech. V kontextu tohoto tématu může událost, která se stala 17. dubna ve vydavatelství Elsevier, odstartovat revoluci ve vědě.