Miroslav Janeček
Od roku 2001 je konzultantem, činným v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. V době českého předsednictví mezinárodní iniciativy Eureka působil po dobu jednoho roku jako vedoucí skupiny národních programových koordinátorů. Jako člen Rady pro výzkum a vývoj a po určitou dobu jako její místopředseda se zúčastnil přípravy řady koncepčních dokumentů, např. Národní politiky výzkumu a vývoje, Národní inovační politiky aj. Působil také jako viceprezident Asociace inovačního podnikání. Byl vedoucím skupiny pro vyhodnocování projektů mezinárodního programu Eurostars (společný program Eureky a 7. rámcového programu EU). Do roku 2017 byl členem předsednictva Technologické agentury ČR. Je také členem předsednictva Asociace výzkumných organizací.
Vypracování nové Inovační strategie České republiky (IS ČR) pokládám za pokrok a přeji všem aktérům, aby se podařilo (aspoň) to, co je zatím nejslabší stránkou celého systému – udržet tempo a uskutečnit vše, co bylo úsilím mnoha vážených a moudrých lidí vymyšleno, sepsáno a veřejnosti prezentováno.
Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou má zatím své rezervy, zejména ta zahraniční. Podpora ze strany státu je významná, tu nepřímou ale mnohdy omezuje finanční správa. Zohlednění výsledků spolupráce v hodnocení výzkumných organizací by umožnilo lepší využití výsledků výzkumu a vývoje.
Dne 14. listopadu uveřejnily Hospodářské noviny článek paní redaktorky T. Králové k daňovým úlevám na výzkum a vývoj (dále VaV) ve firmách. Na základě svých dlouholetých zkušeností si troufnu říci, že to, co je v článku napsáno, je pravda. Bohužel, je to ale pravdy sotva půlka.
Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace. U nás (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) se ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“.
Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych, stejně jako můj kolega, čestný předseda AVO, nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.
Článek dr. Srholce usiluje o něco, čemu asi všichni fandíme – o lepší zacílení programů na podporu VaV, které bude podloženo nejen dobrým úmyslem (o tom samozřejmě nikdo nepochybuje), ale i fakty a seriózními rozbory. S politováním však musím konstatovat, že úsilí pana dr. Srholce je tentokrát poněkud „biased“ (jak hezky česky říkáme).
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka