Zamyšlení nad českou vědou a výzkumem

Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace. U nás (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) se ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“.

Toto slovní spojení je někdy dokonce používáno i v rozporu s oficiálními názvy. Například se dočtete, že máme Radu pro vědu a výzkum (ve skutečnosti jde o Radu pro výzkum a vývoj a inovace), nebo Operační program Věda a výzkum pro inovace (rozuměj Výzkum a vývoj pro inovace). Prostě podporovat výzkum a vývoj nám nestačí, je třeba explicitně podporovat i vědu; ta se ale považuje za součást obecnějšího pojmu výzkumu, viz např. Websterův univerzální slovník: „research – a dirigent search; a systematic and careful investigation of a particular subject; a scientific study ...“ Při takovém matení pojmů se pak ovšem může stát, že se objeví takovýto článek, zatímco text předmětného doporučení expertní skupiny Evropské komise mluví výslovně o podpoře výzkumu a inovací (viz např. hned její první doporučení: „Prioritise research and innovation in EU and national budgets. Action: double the budget of the post-2020 EU research and innovation programme.“). A to, jak račte znát, je docela zásadní významový posun.

Pozoruhodné je rovněž tvrzení o nedostatečné podpoře „vědy a výzkumu“, které se objevuje zejména v prohlášení zástupců výzkumných organizací.

Jak jsme na tom ve skutečnosti? Asi nejkomplexnější obrázek si je možno učinit ze vzájemného srovnání evropských, ale i mimoevropských zemí podle tzv. European Innovation Scoreboard (EIS). Tento „srovnávač“ bere v úvahu celou řadu faktorů, které jsou pro tvorbu inovací a inovační výkonnost země podstatné, vč. údajů o vzdělávání a VaV. Poslední vydání, které nese datum 2016, přináší nejen žebříček zemí podle inovačního indexu, ale i srovnání oproti předchozímu vydání EIS z roku 2010. Omlouvám se, že jsem si dovolil z poměrně komplexního hodnocení vyjmout jen pár čísel, ta jsou ovšem podle mého mínění dost podstatná.

Tak předně, finance veřejného sektoru VaV vzrostly v ČR za zmíněné období o 7,1% a dosahují nyní úrovně 121% proti průměru EU (!). O 5,5 % vzrostl i podíl financí ze soukromých zdrojů, i tak ale zůstává na úrovni 86 % oproti průměru EU. A jak je to s výsledky, které v ČR vznikly? Počet mezinárodních publikací vzrostl o 9,0 % a dosáhl úrovně 144 % oproti průměru EU, avšak počet nejcitovanějších publikací, který je uznávaným ukazatelem jejich kvality, se však zvýšil o jen 1,4 % a stále je hluboko pod evropským průměrem (70 %). Nejslabšími místy českého inovačního systému ale zůstávají patenty - ukazatel PCT patent applications vzrostl o 1,4 %, ale zůstává na úrovni 26 % oproti EU. Horší to je už jen u ukazatele rizikového kapitálu (venture capital, VC): - 30%, úroveň 20 % (!) oproti průměru EU. To koresponduje s informací, že poskytovatelé VC odcházejí z Česka, protože zde nenacházejí dost příležitostí k financování.

Velmi zajímavé je rovněž srovnání jednotlivých regionů, z nichž jsem si dovolil vybrat NUTS II Praha, Jihovýchod (kde, jak známo hraje prim Brno) a pro porovnání jeden „obyčejný“ region, a sice Severovýchod.

Region	Praha		Jihovýchod		Severovýchod
	CZ*	EU**	CZ	EU	CZ	eu
International scientific co-publications	209	182	108	94	58	50
Most-cited scientific publications	101	91	99	89	92	82
R&D expenditures public sector	144	156	119	129	61	66
R&D expenditures business sector	98	89	126	115	102	93
EPO patent applications	86	39	111	51	135	62