Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k připravovanému zákonu EU o inovacích spolu s nástinem očekávané působnosti legislativy. Legislativa, která má být předložena v roce 2026, se pravděpodobně bude týkat regulačních sandboxů, přístupu k výzkumným infrastrukturám a podpory transferu technologií.
Zákon, který má být předložen v prvním čtvrtletí roku 2026, má řešit překážky, které brání inovativním nápadům dostat se na trh, a to ve všech technologických oblastech.
„Chceme pomoci celému inovačnímu ekosystému v celé EU, ať už jde o jakékoli odvětví,“ řekl Branislav Turcina, politický referent Komise, během webináře pořádaného Norskou univerzitou vědy a technologie 4. listopadu.
Dále představil výsledky veřejné konzultace, která skončila minulý měsíc, a pravděpodobný rozsah legislativy, který odráží témata předložená zúčastněným stranám.
Regulační rámec
První oblast diskuse se týká regulačního rámce EU. Komise zvažuje zavedení definic inovativních společností, startupů a scaleupů na úrovni EU. Velká většina zúčastněných stran se domnívá, že by to umožnilo lépe zacílit budoucí podpůrná opatření. „To je velmi dobře v souladu s našimi plány,“ uvedl Turcina.
Legislativa by mohla také definovat regulační sandboxy, které by umožnily testování inovativních technologií v reálném prostředí pod regulačním dohledem.
Sandboxy umožňují včasný dialog s regulačními orgány a mohou pomoci urychlit uvedení produktů na trh, ale inovátoři čelí překážkám, včetně nerovného přístupu, nekonzistentního chápání regulačního sandboxu v jednotlivých členských státech a nedostatečného přeshraničního uznávání výsledků.
Kromě celoevropské definice Komise zvažuje zavedení „souboru základních pravidel upravujících zřizování, fungování a také následná opatření v návaznosti na výsledky regulačních sandboxů v celé EU, což by následně umožnilo i větší přeshraniční spolupráci,“ uvedl Turcina.
Výzkumná komunita si přeje větší využívání národních a přeshraničních sandboxů. Dánská vláda ve svém příspěvku k výzvě Komise k předložení důkazů navrhla, aby text stanovil určité obecné zásady pro zavádění sandboxů, které umožní „flexibilní implementaci přizpůsobenou národnímu kontextu“.
Skupina Volvo, která patří mezi evropské společnosti investující nejvíce do výzkumu a vývoje, rovněž podporuje regulační sandboxy jako způsob, jak zkoumat nové technologie a umožnit startupům a scaleupům využívat data z odvětví k ověřování svých inovací. „Snadnější nastavení sdílených sandboxů by umožnilo korporacím a startupům rychleji spolupracovat na technologiích,“ uvedla ve svém příspěvku.
Přístup k financování
Ačkoliv zákon o inovacích nemá za cíl zavést programy financování, mohl by zahrnovat legislativní opatření týkající se přístupu k financování. Turcina sice neuvedl žádné konkrétní příklady, ale zdůraznil potřebu, aby vlády EU v tomto ohledu učinily více, a doplnil tak cíl vynaložit 3 % HDP na výzkum a vývoj. „Domníváme se, že by mělo existovat také specifické financování inovací, což znamená komercializaci výsledků, které vznikají prostřednictvím výzkumu a vývoje,“ uvedl.
Přístup na trhy a k veřejným zakázkám
Mezi překážky v přístupu k veřejným zakázkám, které společnosti během konzultace uváděly, patří pomalé postupy, důraz přikládaný ceně v hodnoticích kritériích, platební vzorce nevhodné pro začínající a rychle se rozvíjející podniky a roztříštěnost pravidel pro zadávání veřejných zakázek v jednotlivých členských státech.
Komisařka pro výzkum a inovace Jekatěrina Zaharijeva již dříve naznačila, že by zákon o inovacích mohl řešit přístup na trh prostřednictvím opatření, jako jsou minimální požadavky na veřejné zakázky na nákup evropských inovací.
Přístup k výzkumné a technologické infrastruktuře
Během konzultací se Komise obzvláště zajímala o pochopení problémů, kterým čelí menší společnosti při testování svých řešení ve výzkumných a technologických infrastrukturách, uvedl Turcina.
Dvě třetiny dotázaných souhlasily s tím, že podmínky pro přístup k výzkumným a technologickým infrastrukturám jsou často složité a nejasné, a 60 % souhlasilo s tím, že nejsou dostatečně otevřené malým a inovativním společnostem.
Mezi možná řešení navržená zúčastněnými stranami patří harmonizované rámce pro přístup v celé EU, vyhrazené financování v programu Horizont Evropa na dotování přístupu k vysoce hodnotným infrastrukturám pro začínající podniky, rychle se rozvíjející podniky a malé a střední podniky a zjednodušená pravidla státní podpory pro přístup k výzkumným infrastrukturám.
Norská univerzita vědy a technologie ve své reakci navrhla zřízení sítě zón pro testování inovací, které by se nacházely na univerzitách a ve výzkumných a technologických organizacích a byly by vyvinuty společně s regulačními orgány a průmyslem, podobně jako Norské centrum pro oceánské technologie.
Komercializace
Očekává se také, že zákon o inovacích bude řešit překážky komercializace výsledků výzkumu, jako je nedostatek zdrojů pro univerzitní kanceláře pro transfer technologií a nejistota ohledně pravidel státní podpory a licencování duševního vlastnictví soukromým partnerům.
Ve svém příspěvku Sdružení evropských univerzit s intenzivním výzkumem naléhavě vyzvalo Komisi, aby objasnila výjimky pro výzkumné činnosti v pravidlech státní podpory a typy podpory, kterou mohou univerzity nabídnout svým spin-offům, jako je například přednostní přístup k výzkumné infrastruktuře. „Zavedení flexibility do pravidel státní podpory upravujících podporu spin-offů by univerzitám umožnilo splnit jejich povinnost vynaložit maximální úsilí k využití výsledků svého výzkumu,“ píše se v něm.
Univerzity a výzkumné organizace zdůraznily, že zákon o inovacích by měl podporovat celý výzkumný a inovační proces, nikoli pouze tzv. údolí smrti mezi výzkumem a vývojem a jeho uvedením na trh.
„Mnoha nápadům z univerzit a výzkumných institucí chybí dostatečné předběžné financování, aby se dostaly do fáze ověření konceptu,“ uvedl Nizozemský dům pro vzdělávání a výzkum, který zastupuje nizozemský znalostní sektor. „Bez podpory zde slibné nápady selhávají dříve, než se stanou startupy.“
Zúčastněné strany v oblasti výzkumu se rovněž domnívají, že zákon o inovacích by měl být úzce propojen s připravovaným zákonem o Evropském výzkumném prostoru, který se bude snažit řešit překážky volného pohybu výzkumníků a znalostí a podpořit národní investice.
Přečtěte si také
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Vysoké školy zároveň systematicky podporují vznik nových podniků, které propojují akademický výzkum s praxí a míří na globální trhy. Příběhy úspěšných spin-offů z Masarykovy univerzity, VUT či Univerzity Palackého v Olomouci ukazují, že univerzitní nápady mohou přitáhnout i prestižní zahraniční investory.
Přilákání a udržení talentů
Pokud jde o přilákání a udržení talentů, byla za klíčovou překážku označena absence harmonizovaného systému pro akciové opce pro zaměstnance v celé EU. To by se mohlo řešit v zákoně o inovacích nebo v připravovaném návrhu volitelného rámce pro právo obchodních společností v celé EU, známého jako 28. režim.
Zdůrazněny byly také akademické kariérní dráhy, které neodměňují zkušenosti související s daným odvětvím, a obtíže, kterým společnosti čelí při náboru talentů ze zemí mimo EU.
Univerzitní asociace Cesaer (součástí této asociace je VUT v Brně, která v listopadu uspořádala setkání této asociace v Brně, pozn. red.) navrhla opatření na podporu doktorandských titulů v oboru průmyslu a „profesur v oblasti inovací“ kombinujících akademický výzkum s rolí v oblasti aplikovaných inovací; zrychlená víza a pracovní povolení pro výzkumníky a zakladatele startupů; a programy „podnikatelů v rezidenci“ v rámci univerzit a výzkumných center.
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
