Působí jako generální ředitel JRC – Společného výzkumného střediska Evropské komise. Do Prahy přijel v únoru slavnostně stvrdit první přesun přístroje z pracoviště JRC v Německu do jiného členského státu. Při té příležitosti jednal také s českými úřady o tom, jak prohloubit spolupráci a dostat Čechy do JRC. V JRC totiž působí jen 1 % českých zaměstnanců. V rozhovoru přibližuje smysl JRC, které poskytuje analýzy v otázkách jako je klimatická krize, jaderná energie či algoritmy sociálních sítí.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) se věnuje mnoha činnostem – analyzuje dopady legislativy, vyvíjí modely a scénáře, poskytuje krizovou podporu a má také vlastní laboratoře. Co je jeho hlavním posláním a činností?
Hlavním posláním JRC je něco, co se anglicky nazývá „science for policy“, neboli věda pro politiku. Poskytujeme vědecké podklady pro politiku Evropské komise, aby se politici mohli lépe rozhodovat na základě vědeckých důkazů. Využíváme k tomu různé nástroje – laboratoře s přístroji, modely, prognostické nástroje.
Věnujeme se téměř všem oblastem politiky – od zemědělství přes životní prostředí až po bezpečnost. Podílíme se na celém politickém cyklu: od chvíle, kdy Evropská komise přijde s myšlenkou nové politiky, přes její návrh a přijetí, až po implementaci. Jsme tedy velká organizace, která dělá mnoho věcí, ale vždy v oblasti vědy pro politiku.
Jaké jsou prioritní oblasti vašeho zájmu?
Na začátku současného mandátu jsme vydali pracovní program na roky 2025–2027, který byl upraven podle nových priorit Evropské komise. Výrazně jsme posílili náš výzkum v oblasti konkurenceschopnosti, například jsme vydali zprávu o startupech a scale-upech. Druhou prioritou je bezpečnost – zakládáme bezpečnostní kampus, kde propojíme naše odborníky, evropské agentury a členské státy.
A v neposlední řadě je to digitalizace, zejména umělá inteligence (AI). V oblasti AI podporujeme tvůrce politik při tvorbě nařízení, jako je AI Act, provozujeme algoritmickou laboratoř a rozvíjíme nový směr – jak může AI ve vědě pomoci vědcům dělat vědu lépe a efektivněji.
Přečtěte si také
Je to celoevropský unikát. Praha bude mít přístroj na zkoumání povrchů ze Společného výzkumného střediska JRC Evropské komise v Karlsruhe. Jde o první přesun přístroje z JRC do jiného členského státu. „Evropa přichází do Prahy,“ okomentoval to při slavnostní inauguraci vrchní ředitel JRC Bernard Magenhann.
Od jaderné energetiky po algoritmy sociálních sítí
Při tvorbě závěrů JRC stavíte nejen na výsledcích ostatních vědců, ale máte také vlastní laboratoře a vybavení. K čemu je využíváte?
Při implementaci některých politik potřebujeme laboratoře, abychom ověřili, že se politiky Evropské komise skutečně dodržují. Naše laboratoře mají vždy politický účel – může jít o standardizaci, kontrolu dodržování regulace nebo jiné ověřovací činnosti.
Uvedu konkrétní příklad: máme specializovanou laboratoř VELA, kde na základě evropské regulace ověřujeme, zda emise automobilů odpovídají legislativě. Dalším příkladem je Evropské centrum pro algoritmickou transparentnost ve španělské Seville (ECAT). Tam kontrolujeme algoritmy velkých platforem jako Google, Meta nebo Amazon.
Algoritmy velkých společností, to je nyní velmi ožehavé téma. Respektují evropskou legislativu?
Situace se vyvíjí, takže nemohu zacházet do detailů, je to opravdu ožehavé. Je však důležité, aby občané věděli, že to někdo kontroluje.
Historicky bylo JRC založeno jako výzkumná služba Evropského společenství pro atomovou energii, Euratomu, který hrál klíčovou roli i při vzniku Evropských společenství, později Evropské unie. Proměnila se jeho role v této oblasti?
V Euratomu máme stále důležitou odpovědnost v oblasti výzkumu a vzdělávání – zejména co se týče bezpečnosti a jaderných záruk. Ale Evropská komise se vyvíjí a potřebuje stále více vědeckých podkladů. Vybudovali jsme tedy nové kapacity i mimo jadernou oblast.
V našich modelovacích nástrojích také propojujeme jadernou a nejadernou energetiku, abychom měli kompletní obraz při prognózování energetických potřeb.
Jaderná energie je kontroverzní téma podobně jako výše zmíněné algoritmy. Může být v těchto otázkách JRC politicky neutrální?
My neděláme politiku – to by byla chyba. Děláme vědu. A poskytujeme důkazy generálním ředitelstvím (DG) Evropské komise, aby mohly lépe pracovat. Máme určitou míru nezávislosti oproti politickým DG, která jsou napojena na politickou agendu.
Některé naše zprávy mohou být citlivé, to ano, ale vždy jsou založené na vědě. Neposkytujeme doporučení typu „udělejte to“ nebo „nedělejte tamto“. Poskytujeme data, důkazy a zprávy.
Čechů je v JRC málo
Do Prahy jste přijel kvůli prvnímu přesunu přístroje pro výzkum povrchů mimo stávající JRC centra. Znamená to, že se v budoucnu Praha stane novým centrem JRC?
Ne. Máme šest lokalit v pěti zemích – v nizozemském Pettenu, italské Ispře, belgickém Geelu a Bruselu, španělské Seville a německém Karlsruhe. Rozšíření do dalších míst neplánujeme.
Do Prahy do Fyzikálního ústavu AV ČR přesouváme jeden přístroj a s ním související laboratoř, kterou budou dál využívat výzkumné organizace včetně nás. Je to pokus o nový model spolupráce – využívat existující infrastrukturu efektivněji a sdílet ji.
Proč se laboratoř přesouvá právě do Prahy?
Kvůli výrazným rozpočtovým škrtům jsme museli rozhodnout, co s některými aktivitami dál. Oslovili jsme výzkumné organizace v zemích Evropské unie, zda by měly zájem zařízení převzít a Praha předložila nejlepší návrh.
Co to může Praze přinést?
Vědce. Místní výzkumníci mohou zařízení využívat pro výzkum materiálů v jaderné oblasti.
Podporuje JRC výzkum ve výzkumných organizacích v členských státech ještě nějakým způsobem?
Jsme silně propojeni s hlavními výzkumnými organizacemi v Evropě, se kterými máme stovky spoluprací. Dosud byly spíše „bottom-up“, tedy iniciované jednotlivými vědci. Nyní chci posílit i strategický přístup.
Pracují v JRC Češi?
Máme méně než jedno procento českých zaměstnanců a rád bych jich měl více. K práci v JRC existují různé cesty – dočasné kontrakty, vyslaní experti. Během své návštěvy jsem o tom jednal se zástupci českých ministerstev. Rád bych více spolupracoval na strategických tématech, která jsou důležitá pro Česko i pro nás. Je to snadné říct, ale složitější realizovat.
Pokud by se Češi zapojili například do oblasti energetické transformace, poznali by práci JRC i Evropské komise a poté by se mohli vrátit jako dobří ambasadoři Evropy zpět do své země.
Vy sám nejste původně vědec, ale specialista na finance a účetnictví. Co vás na práci v JRC zaujalo?
JRC miluji. Chtěl jsem mít možnost přesahu do více politik Evropské komise a JRC je na to ideální. To, že nejsem vědec, pro mě není výrazným handicapem, protože mám kolem sebe skvělé vědce, s nimiž máme vztah založený na důvěře. Pokud si vybudujete důvěru s lidmi kolem sebe, můžete vést výzkumnou organizaci i jako nevědec.
Bernard Magenhann je generálním ředitelem Společného výzkumného střediska (Joint Research Centre, JRC), které poskytuje na vědeckých důkazech založené poznatky Evropské komisi. V JRC Bernard Magenhann řídí více než 50 rozsáhlých výzkumných infrastruktur umístěných na 6 pracovištích v 5 členských státech EU a vede téměř 3000 zaměstnanců. Před svým jmenováním v JRC působil jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje. Před nástupem do Evropské komise v roce 2002 působil v soukromém sektoru.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
