Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych, stejně jako můj kolega, čestný předseda AVO, nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.
Přesto se nemohu ubránit dojmu, že je něco špatně. Pokud jde o věcnou či metodickou stránku věci, těžko bych vymyslel něco, co by bylo navíc oproti rozboru M. Bunčeka. Já jsem ale měl na mysli zasazení uvedené studie do celkového kontextu podpory VaV (čti výzkum a vývoj) z veřejných rozpočtů. I přesto, že na hodnocení dopadů účelové podpory právě ukončených či dobíhajících programů je příliš brzy, jsou zde i jiné podobné programy, financované MPO, kde by hodnocení dopadů ukázalo, nakolik byla podpora efektivní. Soustředění na ochranu duševního vlastnictví a ne příliš lichotivé výsledky takového projektu pak mohly inspirovat k obecné úvaze, že jsou vlastně peníze vynakládány zbytečně (viz např. článek pana redaktora M. Rychlíka v Lidových novinách dne 15.6.).
Autor: Miroslav Janeček
Diskusi nad hodnocením programů podpory aplikovaného výzkumu vyvolal článek Martina Srholce K jakým výsledkům vedou státní dotace firemního výzkumu a vývoje? Na tu kriticky reagoval Miroslav Janeček příspěvkem Reakce na článek dr. Srholce z CERGE-EI. Proti některým uvedeným nařčením se Martin Srholec vymezil v příspěvku Jak si nepředstavuji věcnou diskusi o inovační politice. K tématu se také vyjadřoval Martin Bunček ve výše zmíněném článku Jsou možné kategorické závěry o účelnosti programů podpory aplikovaného výzkumu na základě výsledků jedné studie?
