Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Reakce na článek dr. Srholce z CERGE-EI

26. 6. 2017

Článek dr. Srholce usiluje o něco, čemu asi všichni fandíme – o lepší zacílení programů na podporu VaV, které bude podloženo nejen dobrým úmyslem (o tom samozřejmě nikdo nepochybuje), ale i fakty a seriózními rozbory. S politováním však musím konstatovat, že úsilí pana dr. Srholce je tentokrát poněkud „biased“ (jak hezky česky říkáme).

Mám tím na mysli především studii, která byla prezentována na semináři, který se uskutečnil 15.6. v sídle CERGE-EI.

Vybrat si za indikátor počet patentů, je sice vědecky relevantní, ale z pohledu ekonomiky České republiky poněkud zavádějící. Vždyť kolik je tady firem, jako Linet, který má desítky patentů po celém světě (i když, je to vlastně ještě česká firma?), nebo Contipro, která vydává na VaV ročně desítky milionů Kč ročně? A kolik takových, jako Foxconn, zaměstnávající v ČR cca 6000 zaměstnanců, ale ani jeden z nich se nezabývá výzkumem?

Většina firem se pohybuje někde mezi těmito extrémy a posun v hodnotovém řetězci díky veřejné podpoře jejich VaV (skrze prototypy, ověřené technologie, užitné vzory a další oficiálně uznávané výsledky dle RIV roste jejich výkonnost i zaměstnanost), je významným příspěvkem ke stavu, kdy má ČR nejnižší nezaměstnanost v celé EU.

Odhlédnu od skutečnosti, že autoři studie brali v úvahu patenty za první tři roky řešeni projektu (jejich argument, ze počet udělených patentu an sich charakterizuje chování firmy, má určitou relevanci). Daleko vice mi ale vadí, že ze všech používaných indikátorů pro hodnocení dopadů podpory VaV použili autoři právě tento jediný. Pro porovnání uvedu, že EUREKA zadala konsorciu velmi renomovaných firem z oboru posouzení dopadu podpory za 15 let (projekty za cca 10 mld Euro); konsorcium použilo jako indikátory:

  • Změnu obratu podpořených firem (v porovnání s kontrolní skupinou)
  • Počet zaměstnanců (dtto).

Z metodiky hodnocení dopadů, vypracované pracovní skupinou TAFTIE s názvem BIEE plyne, že dalšími vhodnými indikátory mohou být zvýšení exportu, zvýšení zisku, výdaje firem na VaV, počet výzkumných pracovníků firem a další. Mají-li být vyvozeny seriózní závěry, použijí se dále případové studie a výsledky dotazníkového šetření (tzv. triangulace).

Pokud někdo použije pouze jeden indikátor a dělá z něho dalekosáhlé závěry a ještě ke všemu to podpoří rozsáhlou propagační kampaní, nemohu to označit jinak, než jako prapodivné selhání vědeckého přístupu a zneužití vědy. Tím spíše, uskuteční-li se taková hurá akce před jednáním o státním rozpočtu.

Kde já osobně vidím problém, je fruktifikace výsledků VaV – ať již formou prodeje licencí, ale daleko více prostřednictvím spin off firem (nebo start up firem), které těží z výsledků, podpořených miliardami z peněz daňových poplatníků. Kolikrát se touto problematikou zabývala RVVI? Proč je tak složité založit v Česku spin off firmu, která by měla být přirozeným zárodkem endogenní firmy, absorbující nové výzkumné poznatky a zajišťující postupnou přeměnu Česka z montovny Evropy na technologicky vyspělou zemi? O tom jaksi pan dr. Srholec mlčí, svým příspěvkem však vhodně nahrává těm, kdo volají po větší podpoře výzkumu, který „plní světovou studnici vědění“, ale nepřináší nic do pokladny, z níž jsou páni vědci (ale i my všichni placeni).

Je náhodou, že právě takový projekt byl financován z programu Strategie AV21?

Ó, jak rozumím novému panu ministrovi financí.

 

Autor: Miroslav Janeček

Článek byl zveřejněn 22. 6. 2017 na webu Asociace výzkumných organizací.

 

 Odpověď Martina Srholce si můžete přečíst v článku Jak si nepředstavuji věcnou diskusi o inovační politice.

 

Partneři webu a spolupracující instituce