Ticho, vůně knih a šeptající čtenáři. Taková je tradiční představa o fungování klasické knihovny. Vědecká knihovna Cukrovarnická Fyzikálního ústavu AV ČR ale tento stereotyp rychle vyvrací. Žádnou klidnou studovnu v ní nenajdete a o posvátném tichu si můžeme nechat spíše zdát. Ve skutečnosti jde o energické pracoviště, které funguje jako stabilní podpora pro vědecké týmy.
Náplň práce sedmičlenného týmu je různorodá. Knihovnice spravují knihovní fond čítající přes 6 000 převážně anglicky psaných fyzikálních publikací, starají se o evidenci vědeckých výsledků v repozitáři Akademie věd ČR ASEP a jejich následné vykazování na Úřad vlády.
Největší výzvou posledních let je ale něco dalšího: otevřená věda, přístup, který se snaží o to, aby výsledky výzkumu nezůstávaly v šuplíku nebo za placenou bránou, ale byly dostupné ostatním vědcům a vědkyním i veřejnosti. V praxi to znamená spoustu práce.
Když knihovna pomáhá vědě
S rozvojem otevřené vědy přibývají také nové požadavky na práci s výzkumnými daty. Vědci musí řešit, kde budou data uložená, jak je popsat, sdílet nebo dlouhodobě uchovávat. Právě s tím jim pomáhá knihovnický tým, který poskytuje podporu v oblasti správy dat a otevřené vědy.
„Pokud se data otevírají veřejnosti, měla by být dohledatelná, dostupná, dobře popsaná a připravená k dalšímu využití,“ vysvětluje Kristýna Dostálová, institucionální data stewardka. Sama přiznává, že se v tomto prostředí nedá jednoduše zorientovat. Pravidla se mění a každý poskytovatel grantů má trochu jiné požadavky.
Vědecká knihovna proto sleduje vývoj, vyhodnocuje možnosti a sbírá informace. „Knihovny už dávno nejsou jen místem pro klasické knihovnické služby. Postupně se proměnily v centra, která poskytují zázemí a podporu výzkumnicím a výzkumníkům ve více a více oblastech,“ uzavírá Karolína Dědičová.
Vědcem každý z nás
Výsledkem tohoto směřování je i červnová konference Re:vize vědy, kterou knihovna pořádá ve spolupráci s popularizátorkou vědy Julií Nekolou Novákovou 11. června 2026. Přijedou řečníci a řečnice z domácí scény i ze zahraničí. Program je úmyslně rozdělený do dvou částí, které se vzájemně doplňují.
Dopolední blok bude v češtině a soustředí se na to, co otevřená věda znamená v každodenním provozu výzkumných institucí. Dozvíte se, jak vznikají tzv. datové politiky, které říkají, jak má daný ústav se svými daty nakládat. „Výzkumná data jsou totiž velice různorodá a každá disciplína s nimi pracuje jinak. Chceme proto otevřeně mluvit o úskalích z praxe a ukázat si, co nám může pomoci,“ říká Karolína Dědičová.
Velký prostor dostane i téma občanské vědy, přístupu, který spočívá v tom, že do skutečného výzkumu zapojuje i lidi bez vědeckého vzdělání. „Občanská věda je úžasný způsob, jak se mohou lidé, kteří nejsou profesionálními vědci, přímo podílet na skutečném výzkumu.“
To znamená, že se každý z nás může na chvíli stát badatelem a například mapovat rozšíření druhů rostlin, sledovat kvalitu ovzduší ve vlastní ulici nebo z gauče třídit snímky z vesmírných teleskopů, kterých je tolik, že je profesionální astronomové nestíhají sami zpracovat. Příklad spolupráce mezi dobrovolníky a vědeckou komunitou uvede Matyáš Adam z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Jasně a prakticky
Odpolední blok bude v angličtině a posune diskuzi ke způsobu, jakým se v Evropě začíná měnit hodnocení vědecké práce. Vystoupí na něm Mathijs Vleugel z německé Helmholtzovy společnosti, vůbec největší výzkumné organizace v Německu a jednoho z evropských lídrů v zavádění otevřené vědy. Naváže Gareth O'Neill z bruselské Technopolis Group, odborník, který sleduje proměnu hodnocení výzkumu napříč evropskými institucemi.
Vědecká knihovna si zakládá na tom, aby konference nebyla jen přehlídkou prezentací. „Nechceme účastníky jen zahltit teorií,“ říká Karolína Dědičová. „Záleží nám na tom, aby si každý odnesl konkrétní tipy od institucí, které už tuto transformaci úspěšně zahájily, ať už u nás, nebo v zahraničí.“
Velké změny ve vědě totiž často budí dojem další administrativní zátěže. „Chceme ukázat, že obrovské změny nemusí představovat jen další papírovou byrokracii, ale můžou výzkumu pomoct a posunout ho dál.“
A jak si vedoucí knihovny představuje ideální odchod účastníka z konference? S pocitem, že má v rukou nástroje, jak podobné změny uvést u sebe „doma“, ve vlastním týmu, na vlastním ústavu, ve vlastní každodenní praxi.
Konference Re:vize vědy proběhne 11. června 2026 v Praze. Pokud se věnujete výzkumu, správě dat nebo se zajímáte o směřování vědy, rádi vás uvidíme. Stačí se zaregistrovat.
Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
