Rok 2022 je klíčový pro evoluci systémů umělé inteligence. Kromě vizuálních systémů, které vytváří obrazy na základě kódu, došlo k velkému pokroku i v oblasti generování odborných textů pomocí algoritmů. Právě to může být problémem v etice vědecké práce a studentských plagiátů, protože nevíme, jak tyto práce odhalovat.

Proč je přiznání limitů vlastního poznání silnou stránkou vědy? A proč je porozumění principu vědeckého poznání klíčové pro využívání vědeckého poznání ve společnosti? Přečtěte si komentář Kateřiny Cidlinské, Kateřiny Machovcové a Blanky Nyklové, který vznikl v rámci programu Odolná společnost pro 21. století Akademie věd ČR.

Pohled do minulosti, do nitra společnosti, a také naději, že k nim možná brzy přibude i český pohled z vesmíru, přináší další přehled vědy s českou stopou. Kromě toho připomíná i úspěch českých matfyzáků, kteří vyvinuli průlomový překladač, jenž své uživatele „neudává“.

Jak působí krása studentů na jejich školní prospěch? Jaký má vliv legalizace marihuany na její užívání? A jaká je korelace genderové dysforie s autismem? To a mnohem více zjistíte v listopadovém přehledu top deseti nejsdílenějších článků na sociálních sítích.

Ve svém blogu se Dalibor Štys zamýšlí nad tím, proč je skutečný spin-off, který by fungoval a byl užitečný, velmi vzácný. Reaguje tak na nedávný příspěvek Martina Fuska. Rovněž si ve svém textu klade otázku, co brzdí rozvoj univerzitních spin-offů. 

Jeden obrázek řekne více než tisíc slov. Otřepaná fráze, kterou dobře zná a využívá i svět vědy – datové grafy, obrázky v publikacích, rychlé náčrtky na laboratorních tabulích. Technika „skečnoutingu“ kombinující slova a jednoduché obrázky je ale pro vědu stále spíše neznámá, přitom je to skvělý nástroj pro komunikaci vědy.

V září tohoto roku oslavila Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy 70 let od svého založení. Jan Valenta se v novém blogu zamýšlí nad přáními ke kulatému výročí fakulty, které jí při této příležitosti vyslovilo 70 jejích pracovníků a pracovnic. A co on sám přeje své domácí instituci?

Řada evropských zemí v posledních letech vkládá naděje na ekonomický rozvoj do spin-off společností vznikajících z výsledků špičkového akademického výzkumu. Spolu s tím země jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky pro jejich vznik a pobídky pro přežití v prvních fázích vývoje. Proč se to u nás nedaří?

„Pište o tom, co je aktuální, nové, unikátní nebo důležité,“ nabádal posluchače své brněnské přednášky britský vědecký novinář Edwin Colyer, který říjen strávil coby stážista na výzkumném centru CEITEC a dalších jihomoravských institucích. Nejnovější přehled stop, jež ve vědeckém světě zanechali Češi a Češky, si jeho slova bere k srdci.

Jak působí olovo na školní prospěch? Jak reagovali vědci na černou díru, která již několik let chrlí materiál po pozření hvězdy? Jaký mají vliv počítačové hry na intelekt? To a mnohem více se dočtete v přehledu deseti vědeckých objevů, které vzbudily největší pozornost na sociálních sítích za měsíc říjen.