Byl jsem mezi těmi, kteří se v prosinci 2022 dozvěděli, že dostali od Grantové agentury ČR grant Postdoc Individual Fellowship – Outgoing (PIF OUT) a moje zjištění bylo následováno velkým očekáváním. Jedná se o typ grantu, který je koncipovaný jako zahraniční dvouletá stáž s povinným návratem na domovskou instituci v ČR ve třetím roce.
První taková grantová výzva byla vypsána v předešlém roce 2021. Já byl tedy teprve ve druhé várce úspěšných žadatelů. Po nástupu na Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích to pro mě znamenalo unikátní příležitost vyjet na dlouhodobou stáž. Mojí motivací podat tento typ projektu byla i možnost vrátit se následně zpátky na zajištěnou pozici v třetím roce a pomoct tak zamýšlenému transferu výzkumných technik.
Grant pokrývá mzdové a cestovní náklady, materiální položka v něm není zahrnuta. Za tu zodpovídá hostitelská instituce. Na tvorbě mého návrhu se tak podílel i zahraniční partner na Radboud University, Nijmegen v Nizozemsku. Pracovat na tomto špičkovém mikrobiologickém pracovišti pro mě bylo silnou motivací grant podat. V současnosti mám za sebou první měsíc stáže a v tomto článku bych se chtěl podělit o zkušenosti s jejím začátkem. Text je proto mířen hlavně na budoucí navrhovatele projektů.
Po celou dobu grantu je jeho řešitel zaměstnanec v ČR a tato nutnost pro hladký návrat ve třetím roce způsobuje největší komplikace. Záhy po začátku řešení formalit vyvstaly dva hlavní problémy, které rozvedu blíže. Tím prvním je nutnost danit příjem v zahraničí (avšak jako český zaměstnanec). Druhou komplikací jsou poté pracovní podmínky specifické pro každou zemi (i v rámci EU) – konkrétně výše minimálního platu.
Daňové povinnosti
Nutnost danit příjem podle pravidel země, kde se řešitel nachází po většinu roku (v mém případě tedy Nizozemsko), může udělat vrásky na čele hned několika mzdovým a finančním účetním na univerzitách nebo výzkumných ústavech v ČR. Zda zvládnutí zahraničních daňových podmínek spadá do jejich kompetencí, nedokážu posoudit. Nejspíše se ale řešitel setká s rezolutním doporučením nechat výpočet daně z příjmu provést externí poradenskou firmu.
Tento úkon ale samozřejmě není levný, a navíc při tvorbě návrhu projektu s takovým výdajem počítáno není. V lepším případě (a s ochotným managementem domovské instituce) se poradenství uhradí z režijních prostředků grantu, tedy z peněz, které jsou určeny domovské instituci.
Grantové finance se tak bohužel částečně utratí za jednorázový administrativní úkon zaměstnance soukromé firmy. V tom horším případě je řešitel nucen hradit poradenství sám. Nevím však zatím o tom, že by tento scénář u některého řešitele reálně nastal. Jako varianta však může připadat v úvahu a je na to třeba se připravit.
Pracovní podmínky v zahraničí
Rozdíly ve stanovených minimálních mzdách v jednotlivých zemích (i v rámci EU) způsobují druhou nepříjemnost a nutí pracovníky z osobních oddělení čile komunikovat s HR na hostujících institucích. Pro pochopení problému je nutné zmínit rozložení osobních nákladů grantu PIF OUT.
V grantu figuruje pro první dva roky položka osobních nákladů v maximální výši 25 tis. Kč hrubé mzdy. Takový plat je pro přežití ve většině zemí nedostatečný. V grantu je to ošetřeno další položkou s názvem Zvýšené životní náklady. Tato položka se počítá koeficientem specifickým pro každou zemi. Jak název napovídá, slouží k pokrytí dodatečných nákladů (např. dražší potraviny, služby, bydlení). Slouží však také k pokrytí dalších nákladů, které vzniknou zaměstnavateli a jsou spojené s vysláním zaměstnance. Poněkud široká definice položky Zvýšené životní náklady tedy dovoluje její volné využití také domovskou institucí.
A tady přichází na scénu minimální mzda. Ta může být např. dvakrát až třikrát vyšší, než je grantový základ 25 tis Kč. Postdoktorand tedy může dosáhnout na minimální mzdu 2000–3000 €. HR specialista na domovské instituci samozřejmě nechce být zodpovědný za pokutu kvůli nedodržení pracovních podmínek nebo být nařčen z vykořisťování zaměstnanců, a tak hledá, odkud vzít peníze na dorovnání minimální mzdy. Celkem logicky je převede z položky Zvýšené životní náklady. Mzda se tedy nutně zvýší.
Tento krok však v návrhu projektu nebývá zohledněn. Spolu se mzdou se totiž zvyšují odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem a odvody hrazené zaměstnavatelem. To však v návrhu projektu taktéž nebývá zohledněno. Prostředky na odvody se vezmou z položky Zvýšené životní náklady a řešitel o ně tak fakticky přichází (vyšší odvod do zadluženého národního systému důchodového pojištění raději zanedbávám).
S nemalou pravděpodobností se tak může stát, že budoucí řešitel před odjezdem neví, jaký bude jeho konečný příjem. Pokud se tato nejistota pohybuje v řádech vyšších jednotek tisíců Kč, je to nejistota velmi nepříjemná. Zjištění, že čistý příjem se následnými redukcemi snížil na 70 % původně plánované částky (složené z hrubé mzdy + položky Zvýšených životních nákladů), je potom vyloženě demotivující.
Závěrem
Dostal jsem se k závěru. Vím, že na všechny dobré věci je třeba si počkat a i tato grantová výzva potřebuje čas, aby uzrála, a aby se s ní administrativní podpora na domácích institucích mohla seznámit. V mém případě se jednalo o účast na několika schůzkách vždy s více než jedním administrativním pracovníkem, během kterých se řešilo nejschůdnější nastavení grantu. Ze zkušeností jiných vím, že ta či ona instituce se s nastavením vypořádává lépe či hůře (myšleno ve prospěch řešitele). Bohužel tato flexibilita nastavení je u projektů pro začínající vědce nežádoucí.
Moje doporučení budoucím navrhovatelům projektů je následující: být připraven (a upozornit také administrativní pracovníky) na nutnost počítat daň z příjmu dle zahraničních pravidel. A dále je třeba být připraven na nezanedbatelné změny v částkách, se kterými navrhovatel plánoval osobní a grantový rozpočet před odesláním návrhu do soutěže.
Autor: Vojtěch Tláskal
English version of the article is available upon request (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
Příspěvky v rubrice Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje členů redakce.
Vojtěch Tláskal
Vojtěch Tláskal (*1991) vystudoval obor Mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, během doktorského studia pracoval na Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Jako postdok se přesunul na Ústav půdní biologie a biogeochemie v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. V rámci grantu Postdoc Individual Fellowship – Outgoing udělovaného Grantovou agenturou ČR v roce 2023 zahájil zahraniční stáž na Radboud University, Nijmegen v Nizozemsku. Zabývá se rolí metanotrofních a nitrifikačních mikroorganismů v půdních habitatech.
