Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Kralovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Akreditační úřad zbavil neslavně slavnou Národohospodářskou fakultu (NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) možnosti navrhovat profesory v oboru ekonomie. Jedním z klíčových oficiálních důvodů zřejmě bude nedostatečná publikační činnost akademiků fakulty.

Proč se streamerky pornifikují a písně se mění v jednodušší, opakující se, naštvané texty? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích.

Nedávno jsem měl čest vystoupit na každoroční konferenci Implementace Metodiky 2017+. Každoročně se tam rekapitulují zkušenosti z národního hodnocení a záměry do budoucna. Mé vystoupení okořenil trapný lapsus, když jsem si nemohl vzpomenout, co ukazuje jeden z grafů. V tomto blogu svou přednášku stručně rekapituluji, snad bez lapsů a na pár místech jsem ji o něco vylepšil.

Jak koreluje klimaskepse s očkováním? Jak násilí variuje mezi rasami? Eduard Petiška přináší již tradiční přehled TOP 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích, tentokrát za měsíc únor.

Už 27. září tohoto roku oslaví CERN, Evropská laboratoř fyziky částic, místo, kde se v roce 1989 zrodil Web a v roce 2012 byl objeven Higgsův boson, 70 let od svého založení. Popud k němu vyšel od francouzského teoretického fyzika, laureáta Nobelovy ceny za fyziku, Louise de Broglie (1892–1987), jenž v roce 1949 navrhl vytvoření Evropské fyzikální laboratoře, aby se zabránilo odlivu talentovaných fyziků do USA. 

Bez informací o personálním oborovém zázemí výzkumných pracovišť každé jejich hodnocení kulhá. Avšak informace o personálním zázemí je v Česku těžké  získat. Vykazovací systémy na to stále nejsou nastaveny. A hodnocení založené pouze na základě počtu výsledků, bez přihlédnutí k velikosti pracovišť, může být velmi zavádějící. Zpravidla to ubližuje menším špičkovým pracovištím, která na sebe nemohou upozorňovat velikostí a počty publikací. 

S potěšením jsem si v časopisu TRADE NEWS 1/2023, XII. ročník, na str. 10 přečetl rozhovor s velvyslancem Švédska v České republice panem Fredrikem Jörgensenem. Kromě témat bezpečnosti a transformace, kdy dlouhodobým cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free" zemí na světě, zmínil také konkurenceschopnost.

Hodnocení výzkumných pracovišť vyžaduje solidní informace. Mnohé z nich poskytuje unikátní on-line aplikace IDEA. Ta byla aktualizována o data z roku 2022 a rozšířena o několik nástrojů. Na oboru ekonomie Univerzity Karlovy osvětluji, co apka umí. Ukazuji zásadní rozdíl mezi publikačním výkonem a produktivitou, a proč jsou důležitá data o personální velikosti pracovišť v oborech.