Postdoktorandi, mladí vědečtí pracovníci, kteří po získání doktorského titulu pokračují v akademické dráze, představují důležitou dynamickou sílu našich univerzit. Jsou to nadějní výzkumníci na cestě stát se vedoucími osobnostmi ve svých oborech. V této fázi své kariéry však nejdříve potřebují rozvinout odbornou nezávislost, schopnost řídit vlastní výzkumné projekty a mnoho dalších dovedností. Při tom čelí mnoha výzvám a překážkám.

Tento blog nebude jazykovědný, jak by se mohlo zdát z titulku – na to si jako „jazykozpytec amateur“ netroufnu. I když diskuse o tom, zda sousloví „chemička s fyzičkou“ znamená dvě dámy zabývající se přírodními vědami, jednu odbornici s dobrou fyzickou kondicí nebo pracovní vztah továrny s fyzikální odbornicí, by mohla být humorná.

Neumět napsat vědeckou publikaci v angličtině, a to v kvalitní angličtině, je Achillovou patou vědce, která se neodpouští. Ačkoli se stále můžeme setkat s výzkumy popsanými v časopisech v národním jazyce neanglického typu, kvalita těchto výstupů je automaticky zpochybňována. Jak k tomu historicky došlo? 

Vydavatelství Springer Nature, majitel renomovaného vědeckého časopisu Nature, se možná ocitá v nelehké situaci, když se jeho zaměstnanci rozhodli podniknout kroky k ochraně svých mezd. Navržené minimální navýšení vyústilo ve spor, který by mohl vést k historické stávce.

Nastupujícímu ministrovi Marku Ženíškovi si dovolím dát dvě rady do života ve funkci ministra.

Kauza nešťastné výměny ministra pro vědu měla i svou světlou stránku. Vzbudila totiž jinak vlažný zájem médií a veřejnosti o problémy české vědy. Využil jsem proto historické okénko příležitosti a stručně pro laiky v komentáři pro SeznamZprávy shrnul, s čím se česká věda potýkala a potýká a proč je to problém náš všech.

Reddit se ukazuje spolu s X (dříve Twitter) jako jedno z nejlepších míst pro propagaci a diskuzi vědeckých poznatků. V článku rozebírám mechanizmy jeho fungování a žebříčků.

Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Karlovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Na každoroční konferenci k Metodice hodnocení výzkumných organizací byly kromě jiného představeny kontury zamýšlených úprav hodnocení. Vyvolalo to velkou pozornost akademiků a teď proti tomu dokonce vznikla petice. V principu s peticí souzním. V reakci na ni se díky portálu Vědavýzkum.cz rozběhla užitečná diskuse.