Vydavatelství Springer Nature, majitel renomovaného vědeckého časopisu Nature, se možná ocitá v nelehké situaci, když se jeho zaměstnanci rozhodli podniknout kroky k ochraně svých mezd. Navržené minimální navýšení vyústilo ve spor, který by mohl vést k historické stávce.
Má oddání vědě své meze
Samotné vydavatelství Springer Nature přitom vykázalo v posledních číslech tržbu přes 1,8 miliardy eur a provozní zisk necelé půl miliardy. I přes tento ohromný zisk bylo zaměstnancům nabídnuto navýšení mezd jen o necelých šest procent, což oni sami nepovažují za dostatečné a pociťují nedocenění tvrdé práce, kterou odvádějí.
Zaměstnanci vydavatelství se proto rozhodli spojit a hájit své pracovní podmínky. Požadují spravedlivé mzdy odpovídající jejich úsilí. Jejich odvaha vstoupit do protestní akce a hlasovat o možné stávce svědčí o silném odhodlání a přesvědčení, že mohou dosáhnout pozitivního výsledku.
Odbory, které zastupují zaměstnance, zdůrazňují, že nedostatečné zvýšení mezd není v souladu s růstem životních nákladů a neodráží adekvátně jejich přínos k úspěchu společnosti. Vedení však zřejmě trvá na své původní nabídce.
Nehledě na výsledek, tento spor otevírá širší otázku ziskovosti vědeckých vydavatelství, která pramení z veřejných peněz, zejména formou poplatků za publikace s otevřeným přístupem a předplatné časopisů, které často financují univerzity, výzkumné instituce a veřejné granty. Přitom na základě poměrně dávné analýzy expertů zaplatila vědecká komunita z převážně veřejných prostředků pěti velkým vydavatelům za 4 roky přes miliardu dolarů jen za otevřený přístup k vlastním publikacím. Otevřený přístup se přitom stal mnohem populárnějším až od roku 2021 s Plan S. Vzhledem k velkému počtu zemí posuzující vědce dle počtu publikovaných výstupů se nedá ani očekávat moc velká změna. Naopak se dají očekávat ještě vyšší tržby vědeckých vydavatelství.
Zde se naskýtá otázka, zda by měla být ziskovost vydavatelství nějakým způsobem regulována nebo omezována, a pokud ano, jakými mechanismy. Na první pohled by se mohlo zdát, že vysoká ziskovost vydavatelství může indikovat nerovnováhu v systému, kde jsou vědecké výstupy financovány z veřejných zdrojů, ale zisky často putují do soukromých rukou. Je to neudržitelný model, který vyčerpává rozpočty na výzkum po celém světě.
Jednou z možností regulace by mohlo být zvýšení transparentnosti a odpovědnosti ve financování vědeckých vydavatelství. To by mohlo zahrnovat požadavek na průhledné zveřejňování nákladů a příjmů vydavatelství, o nichž máme jen velice hrubé představy.
Další možností je publikování v repozitářích typu Arxiv, které jsou pro autory i čtenáře zdarma. Zrovna v případě Arxivu jsou náklady, které pokrývá Cornellova univerzita a nadace, zcela pomíjivé, zvážíme-li počty vyšlých publikací. I když je možné mluvit o chybějícím důkladném procesu recenzního řízení u těchto repozitářů, neboť jeho zajištění značně stojí na dobrovolničení odborných hodnotitelů. Ti společně s autory publikací bývají často znepokojeni současným stavem.
Nyní se k nim však přidávají i nespokojení zaměstnanci vydavatelství. Protestní akce ve Springer Nature je tedy jistým testem, který odhalí, do jaké míry jsou vědecká vydavatelství ochotna ustoupit a zajistit spravedlivou odměnu za práci svých zaměstnanců. Výsledek této konfrontace bude signálem pro celou akademickou sféru, protože akademická práce, přestože je natolik důležitá pro společenský pokrok, není udržitelná pouze na základě vědeckého entuziasmu. Tento spor zároveň volá po zvýšené transparentnosti ve financování vědeckých vydavatelství, aby bylo možné lépe posoudit jejich roli a přínos pro akademickou komunitu.
Autor: Ondřej Havelka
Foto: Vytvořeno pomocí AI
Příspěvky z rubriky Blogy a komentáře nijak nevyjadřují názory a postoje redakce.
