Ve světě vědy a vysokého školství, kde jsou publikace důležitým prvkem profesního růstu, hraje kvalita cílových časopisů zásadní roli. V mnoha zemích, například v České republice nebo ve Finsku, se od publikační činnosti částečně odvíjí veřejná finanční podpora institucí.
V prosinci 2024 finský systém hodnocení vědeckých publikací, zvaný Julkaisufoorumi (JUFO), oznámil, že od roku 2025 bude 271 časopisů vydávaných nakladatelstvími MDPI a Frontiers přeřazeno na úroveň 0. Co to znamená? JUFO slouží jako kvalitativní filtr, který podporuje vědce v publikování v renomovaných časopisech, a hodnotí akademické časopisy na škále od 0 do 3, přičemž úroveň 0 označuje časopisy s nejednoznačnou reputací: ty, u kterých zatím nelze spolehlivě vyhodnotit kvalitu, případně odborné časopisy, u nichž nejsou jasná kritéria recenzního procesu. Publikování v časopisech úrovně 0 potom vede k nižší finanční podpoře instituce z veřejných peněz, což vede k tomu, že výzkumníci tyto časopisy méně využívají.
Jedním z hlavních důvodů snížení hodnocení časopisů MDPI a Frontiers je podezření na nedostatek „přísnosti“ peer-review procesu u některých časopisů těmito nakladatelstvími vydávaných. Ačkoliv o tom nejsou k dispozici přímé důkazy, rychlost publikace velkého množství článků vyvolává otázky o důkladnosti recenzního procesu. To samo o sobě není problém (některé „megažurnály“, jako např. PLOS One, též publikují mnoho článků), ale dobrý dojem to nezanechává. Pokud je recenzní řízení příliš rychlé (v řádu týdnů či nižších jednotek měsíců), vzniká určité podezření. Ve kvalitních časopisech totiž publikační proces – od zaslání článku po jeho publikování – může trvat i několik let, v závislosti na počtu a náročnosti jednotlivých kol recenzního řízení. Dále je třeba zmínit, že MDPI bylo v letech 2014–2015 uvedeno na tzv. Beallově seznamu predátorských časopisů, což mohlo ovlivnit jeho tehdejší vnímání v akademické komunitě a přenáší se do současnosti.
Dalším potenciálním problémem, který JUFO zmiňuje, je obchodní model založený na poplatcích za zpracování článků (article processing charges, APC). Vydavatelství MDPI a Frontiers fungují na modelu, kdy autoři platí nemalé poplatky, za což se jim dostává publikování článků ve formě „open access“, tedy přístupu k full textu pro veřejnost bez omezení. Výši poplatků MDPI si můžeme zjistit z veřejně dostupné stránky a například u časopisu Sustainability se jedná o 2 400 švýcarských franků, tedy přibližně 65 000 Kč, u časopisů Frontiers se průměrně jedná o 2 270 dolarů, tedy přibližně 55 000 Kč. To je poměrně hodně peněz, pokud vezmeme v úvahu, že ve špičkových časopisech často existuje možnost publikovat zdarma. Ačkoliv model založený na APC není nutně problematický, může vyvolávat otázky o možném střetu zájmů mezi kvalitou a kvantitou publikací. Nakonec i selský rozum velí: proč by měl autor platit za publikování svého výzkumu? Neměl by za svou snahu – za to, že svým náročným a dlouhodobým výzkumem daný časopis obohatí – být dokonce honorován?
Je pravdou, že v některých projektech, např. v prestižních evropských Horizont 2020, se autoři zavazují publikovat v režimu open access. I tak ale není MDPI ani Frontiers jasnou volbou, protože špičkové časopisy zpravidla možnost open access také nabízejí. Například v případě vydavatelství SAGE Publishing, pod jehož hlavičkou můžeme najít mnoho světově proslulých časopisů, jako např. Entrepreneurship Theory and Practice, stojí open access přístup průměrně 3 000–4 000 dolarů. Tato částka je sice vyšší než u MDPI a Frontiers, ale věhlas časopisu ji pravděpodobně vynahradí.
Časopisy MDPI jsou vnímány jako problematické nejen ve Finsku, ale i na některých institucích v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze zaujala stanovisko, že publikování článků v MDPI nebude podporováno ani odměňováno. Publikovat v MDPI nedoporučuje ani Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, na možný systémový problém upozorňuje i Masarykova univerzita, pochybnosti u MDPI a Frontiers uvádí i Univerzita Palackého v Olomouci. Není vyloučeno, že k podobně restriktivním krokům, jako JUFO, se odhodlá i naše Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Co se však týká současných návrhů Metodiky 2025+, tak Modul 2 s tím zatím bohužel nepočítá.
Je nutné zdůraznit, že mezi články publikovanými MDPI a Frontiers jsou i kvalitní studie a mnoho z nich splňuje vysoké standardy vědecké kvality. Proto je asi jediným spravedlivým východiskem, aby se čtenář či hodnotitel v případě pochybností zaměřil na kvalitu konkrétního článku, který zde byl publikován (o publikování v MDPI jsme publikovali také názor Dalibora Štyse, který se některých publikací v tomto nakladatelství naopak zastává, pozn. red). Do budoucna ale rozhodně není možné publikování v těchto vydavatelstvích doporučit.
Pro akademiky, zejména začínající vědce, může být výběr časopisu, kde publikovat, náročný. Rozhodnutí finského JUFO je připomínkou současného trendu soustředit se na kvalitu. Odhlédněme teď od vydavatelství MDPI a Frontiers – obecně platí, že časopisy, které slibují rychlé publikování, mohou být pro některé vědce atraktivní, avšak je důležité posoudit, zda tato rychlost není na úkor přísnosti a kvality recenzního řízení. U časopisů, které jsou etablované jako světová špička, je toto riziko prakticky vyloučené. Pokud chceme posunout mezinárodní věhlas české vědy, snažme se pro naše dlouholeté výzkumné projekty, ve kterých necháváme mnoho finančních i duševních prostředků, hledat to nejlepší cílové periodikum. I když může být několikanásobné zamítnutí článku demotivující, jedná se o cennou zpětnou vazbu, která často pochází od těch nejpovolanějších v daném vědním oboru.
Autor: Ondřej Machek
Ondřej Machek je profesor na Katedře strategie Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Působil jako vedoucí Centra vědy a výzkumu na Fakultě podnikohospodářské VŠE, kde také spoluzakládal Centrum pro rodinné firmy. V současnosti je předsedou Akademického senátu Fakulty podnikohospodářské. Ve výzkumu i výuce se věnuje podnikové ekonomice, strategii a kvantitativním metodám v managementu. Zvláštní pozornost věnuje rodinnému podnikání, problematice sociálního kapitálu, mezilidských konfliktů a firemních inovací.
